Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePrvnímu
Autor
MAJKL65
Z popelu noci mé povstává den
rozsvěcí světlo dne kdosi zas nám
stínítkem oblaků dívám se ven
jak se na nebesích uklízí krám.
Z výlohy zmizely hvězdy i pulsary
přívěsky na ruce ty z černých děr
mlhovin zasněných zalité jantary
řetízky ze stínů a jiných sfér.
A čaj ten točí se ve směru hodinek
zamyšlen nad čímsi mlčím jak hrob
a pára na tváři jak tisíc vzpomínek
stéká mi kolem úst namísto slov.
Uzavřen do čtyř stěn v kleci jak pták
dívám se očima okenních skel
prvnímu slepému daruji zrak
a nevím jen, co ještě chtíti bych chtěl.
5 názorů
Posl. sloka: v kleci ptak (bez jak),konec: snad bude vedet lip, co chtit by mel. (moje videni...)
hodně moc se mi líbí třetí, ale celkově je to dobrý nápad .. když na nebesích uklízí krám :) rýmy nic moc, ale když se začtu do obsahu a nemyslím na ně, je to moc pěkný.. tedy až na ten konec, ten bych klidně vyhodila, nechala jen ty tři sloky
za čaj co se točí po směru hodinek... tip