Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePláču
Autor
MAJKL65
A pokaždé se má duše
vtělí do ptáků nad námi
a rozletí se na milion smrtí
to chci ti pokaždé říci
ale ta věčnost je příliš krátká
zdá se mi
v ten okamžik zapomenutého dechu
který padá mezi poli
kde je blízko ke kořenům stromů z druhé strany země
kde déšť voní zoranou hlínou ženy
a mlhu svlékají nedočkavé ruce milencovy ze stínů, až v nahotu s níž splyneme ve věčnost
a v klín Andromedy, jenž mi dáváš jako Siriovi se smutnýma očima psích hvězd
spálit se o jazyk ohně, který mi hoří v ústech budoucích slov
i pravdou i lží když nechci zatížit duši hříchem ticha
pak vrátí mi andělé v drobných
ač pokaždé jim ponechám haléř zpropitného
z tvého jmění Bože
a až na mizině duše budu
vím, že nebudu litovat
neboť jediné, co si smíme s sebou vzít
je to, co jsme darovali
a smrtí se rodíme v život věčný
nad jehož propastí se nám tají dech, když ruce bloudí ve světle našich těl
a rozpíná se vesmír a mrtvá kočka u cesty se dívá do jesenického nebe
vítr žene beránky do nebeského ovčince a vítr potěžkává můj prach
a my se těžce milujeme
jako bychom již nikdy nechtěli najít cestu zpět
kousl bych tě krku jako vlk
tak hladový jsem po něze a mrdání
že pláču
10 názorů
kdybys napsal po něze a tvém těle.... třeba.... takto jsi vše předchozí pro mě zazdil, protože ses pocitově stal někým jiným
..."každý jsme nějaký"...."autor už jiný nebude"... to má jako být oslava neměnnosti :L-) !!! (protože v tom případě asi není co slavit)
Majkl. Kdybych si měla myslet, že jako autor, už jiná nebudu. Přestala bych psát. :-)
Andělko, nedávno jsem četla, že se člověk nemusí bát smrti, před koncem prý mozek vypouští krásné myšlenky - obrana nějaká a tak člověk vlastně umírá v klidu a pohodě :) je to i ten známá osvětlený tunel
Místy se názor rozcházel. Nejvíce v duchovním světě. Část jako by psal věřící, část ateista. Konec mě dostal, velmi kontrastní k začátku. Uceleně- takový guláš, ale našla jsem tam hezké a zajimavé pasáže.
A mně se líbí moc ta pointa, dobrý kontrast k předchozímu. Bezva pro mne...I krásně popsaná karma - ..."co jsem darovali ". A nebýt na to Umírání sám, o tom i je ten tvůj konec, každý se bojí. Aby má smrt byl rozlet , rozlet mé DUŠE NA MILION SMRTÍ - to bych si přála. Asi jako ty.
Ta část, kterou zmínila agáta, je silná a parádní...jinak už začínám taky shánět valník:-)
konec mě moc nenadchl, tak hezky se to četlo a nakonec jsem dostala poetickej kopanec :)
ale moc se mi líbí .. a mlhu svlékají nedočkavé ruce melencovy ze stínů až v nahotu s íž splyneme ve věčnost a v klín Andromedy, jenž mi dáváš jako Síriovi se smutnýma očima psích hvěz... tohle je skvělé, že ti to věřím...
smíme si vzít na poslední cestu to, co jsme darovali? ježkovy voči, to budu naložená.. musím sehnat valník :)