Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSochař
Autor
bixley
Stáli na terase a hleděli na moře. Povíval jemný větřík a rozkošně jí čechral vlasy. Líbilo se mu to. Vůbec jí to slušelo. V modrých přiléhavých šatech se jí rýsovala bujná ňadra i hezky tvarované boky. Se zalíbením si prohlížel její štíhlé nohy na vysokých podpatcích. Nemá to chybu, uvažoval.
„Hele, racek!“ ukázal do dálky a probodával ji očima.
Podívala se tím směrem. Racek kroužil po obloze. Byl to krásný let.
Hned jak se ohlédla, zkameněla.
Prohlédl si svou sochu. Tentokrát opravdu vydařené dílo. Nazve ho „Kde jsi, můj milý?“ a přihlásí ho do mezinárodní soutěže. Určitě bude mít úspěch.
22 názorů
Zajímavé dílko. Uff!! Napadají mě k tomu slova člověka obdivující krásnou sochu: "Jak toto mohl někdo udělat? To přesné vypracování do detailů! Je jako živá! To by dnes nikdo nedokázal!"
Když čtu názor nicku Zvedavec, přijde mi na mysl kutnohorská nebo mělnická kostnice -- to jsou vlastně taky umělecká díla, založená na lidském utrpení a hrůze. (Byli jsme tam kdysi na školním výletě a několik let mě to pak pronásledovalo).
Ale když čtu tenhle textík, pořád v tom cítím nadsázku, takže dodatečně tip.
Jo, bylo to myšleno trochu jako horor. Původně to bylo drabble se zadanými slovy "hned jak se ohlédla, zkameněla". Nabízelo se, že zkameněla úžasem, překvapením, hrůzou atd. Ale já jsem to vzala doslova. :-)
kruté - vzhľadom na okolnosti takéto dielo "umelca" za vydarené nedokážem pokladať... všetko, čo za vydarené pokladám, musí byť späté s dobrom - s dobrom pre všetkých - a nie so svojvôľou, prospechom, čo sa neobzerá na dopad na iné osudy
ale Tvoje dielo sa mi páči, núti k zamysleniu
Takže něco na styl hororu, a ne nesmrtelnost díla "zakonzervovaného neměnností", kterou v tom vidím já :-)
Malé vysvětlení: probodával očima znamená, že ji hypnotizoval, aby zkameněla. Byl to jeho způsob tvorby.
Nějak k tomu nemám co dodat, což ale není špatně. Cítím z toho cosi jako vysvětlení, proč musí umělec střídat objekty své inspirace...
Kočkodane, na Antona Pavloviče jsem zapomněla... :-)
Aleši, tak nějak. :-)
aleš-novák
17. 05. 2018paní Lotová...?
To je zajímavé, usmívám se...co se to stalo, že tak najednou zkameněla?Dobré...