Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVoda-voda-sama voda
Autor
ona_helga
30 názorů
Škádlivá představa, zpětně již nezachytitelná, s DNA textů. Na pobídku brodím se tu metrickou stopou, nehledíc odkud přítok.
I děkuji pěkně za upozornění na tuhle básničku. Pokud byla skutečně napsaná jako litanie automatickým psaním, potom klobouk dolů. Doplním drobnou poznámkou na okraj, že jediný kaz pro možnost plynulé recitace potom nalézám ve verši předposlední sloky, a sice:
"jsou to jen chvíle - i to je víc než dost",
kam bych pro zřetelnost navrhla úpravou třebas (ale určitě lze kápnout na něco lepšího):
zrychlené záznamy - i to je víc než dost,
a všechno pěkně zapadne, s dierezí (nebo jiným názvem pro potřebný předěl) v půlce verše, tj. po šesti slabikách.
Je v zásadě správné a i sympatické, jestliže čtenáři, jak zde vyplývá z několika reakcí, jsou shovívaví, protože kladou na váhy spravedlivě formu i obsah, potažmo záměr autora, jak ho vnímají. Je to víc povzbuzující, zvláště pak, kdy neschází i třeba jen náznak záporné, ale věcné kritiky.
Za sbe pár připomínek. Myslím, že nejde o smíšené, ale vázané verše, jakkoliv místy, ne tak zase příliš, drhnoucí. Na můj vkus je báseň přiliš dlouhá, od čtvrté sloky tak svou prodlužující se délkou působí rým jako kolovrátek, v předposlední sloce v posledním verši bych klidně vypustil ...že... nebrečí, není tam vůbec nutné a narušuje rytmus. Poslední sloka působí už jako dopovězení, které není nutné a upírá čtenáři pocit, že je to on, kdo rozumí a není veden za ručičku, navíc i obraznost v této sloce je poněkud kýčovitější na rozdíl od třech prvních slok, kde naopak pochválím výtečné ...stíny na kraji... ....na břehu večera sám sebe zahraji... ...na všechna roucestí, kde v řeči odbočím... Naopak obraz s cigárkem je opravdový kýč a také mi nesedí ...prchavé jak pyl na louži... a to proto, že si jednoduše neumím představit jemný polétavý pyl, který nasaje vodou, že by měl schopnost znou vzlétnout.
Nicméně za důležité považuji, když autor je schopen nalézt metafory, které jsou jazykem neotřelé a smysluplné, a to tys předvedl. To další je otázka vypsanosti a možná i větší pečlivosti či časového odstupu, který, než báseň pustíš ven, textu věnuješ a pak snáze dohlédneš jeho rezervy. Tip za hezké metafory.
Milá Jitko, nemyslím, že jsem někomu něco nandal. Nikdo text nepřijal bez výhrad, leckdo měl silné (a zcela oprávněné) výhrady. Ocenil jsem tu péči o začínajícího autora - byla v tom znát milá empatie. Ono napsat nezraňující kritiku, to není nic snadného. Někam přijít a sejmout - to zpravidla dělají namachrovaní blbci. Proto jsem zcela upřímně za motivační reakce poděkoval. Vše ostatní, co jsem napsal (krize atd.), Tebe jako čtenáře nemusí zajímat. Mohla bys mi napsat - a co je mi po nějaké autorově krizi? Pro mě je důležitý text... (A já bych Ti na to nemohl říct ani popel, protože tak to prostě je.)
A poukázání na "křídla" v závěru a na další klišé - to samo o sobě je pro píšícího, který je nový a má jenom nějakou bazální sebereflexi, to vše je/resp. mělo by být, pokud to s psaním myslí aspoň trochu vážně, pro něj cenné.
Whitesnake
01. 06. 2018ok, a, promiň za mou vznětlivost
Whitesnake
01. 06. 2018... nemám žádný alternick, atkij, a tohle mě opravdu urazilo, děkuji pěkně :-(
Jeff Logos
01. 06. 2018Smutné, těžké, skoro k politování toho, kdo tu situaci prožívá, trochu záblesku naděje by báseň vylepšilo.
Whitesnake
01. 06. 2018jako že tohle bych vypustil z nějakých otvorů? Atkij, ty jsi prostě Jitka jak vyšitá
Whitesnake
01. 06. 2018a, ???????
Whitesnake
01. 06. 2018strašně chtěné, urputné, zatěžkané
Díky všem za zastavfení a komentář,
Text je patetický, ukecaný, plný instantních symbolů. Kdybych tenhle dopis (protože to vlastně dopis) proškrtal, nechal jen dva tři obrazy - výsledek by vypadal jako báseň. Ale k čemu takové "básně"... Jako by jich - zbytečných a vychtěných - nebylo na světě víc než dost. Některé věci jsou lepší, když nejou.
Prostě strofy nechám v čase, jak jsou.
Smutné je, že jsem se pokusil napsat něco jako automatický text. A vylezla z toho tahle škrobená košile. "Krize je, když staré skončí a nové nové nemůže nastat. V tomto interregnu se začne dít spousta morbidních symptomů." Jako třeba tenhle text.
Ještě jednou díky za zpětné vazby!
Ještě pár slov - také jsem nejprve po dvou verších vzdala, s tím, že později ještě dočtu, ale až atkij a druhá sloka mne ponoukly číst dál...určitě by se dalo proškrtat ty opakovací, ale pak by to nemělo tu bezprostřednost...jen bych se přimlouvala za "odlet křídel", ta mi kazí závěr.
...když jsem si přečetla první dva verše, říkala jsem si, že to bude nějaká srdíčková bolavěnka nevalné kvality.
...s každým dalším veršem se mi líbila čím dál víc...není dokonalá, ale je v ní cosi čístého, věřitelného...milá pozitivka, plná nápadů ... opakovačky bezva ... konec je na hraně...ale zas proč ne?
pro mě první sloka moc pěkná, natěšeně jsem četla, ale dál je to jakoby nahňácaný a neběží tak jako první (ale jen můj pocit) možná je to tím modlením a štěstím´... jsem se z toho osypala :)) - na maličký hraně kýčovitosti, ještě že jsi tam dal to cigárko
ale přesto moc pěkné rýmování a zajímavé metafory, na místní tvorbu slušná práce ... něco mezi atkij a kvíčalou ... ale ber mě s rezervou, já vůbec nerýmuju :)
a vítej
Tvá rozcestí a křehkost poznání, o něž jsme nestáli, jsou velmi zajímavá jako celá báseň - obsahem i formou...
Těším se na další, a vítej:-)