Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNěžné zvíře z Mosambiku
Autor
Movsar
Piraňa
Kakaově opálené nožičky a na to oranžová sukýnka, svítí to. A podkus jako piraňa. Ale nepleť se, rozcupovala by tě tím od slunce horkým rozkrokem, zoubky má jen na okrasu. A zbyly by po člověku jen mince z kapes..
Něžné zvíře z Mosambiku
Nohy se jí lesknou potem. Ebenová dívka, něžné zvíře z Mosambiku. Stihneš ji někde v Dlážděné, budeš-li mít kliku. A pokud ti chybí sůl, můžeš ji požádat a proměnit se v kopytníka u krmelce. Tam v divočině Dlážděné..
Roztomilky
Už ne banderovci, ale holky roztomilky vrhají stíny horkého léta. Válka tragická je pryč, nastoupila válka erotická, krásná řež v ulicích. Z těch, které se utrhly módnímu vkusu a pěstují vulgární styl, staly se ztracené bojůvky násilnic. A před těmi nutno neuhýbat pohledem!
Dvojka bílého
Vyrazily si na pláž, nesourodá dvojice: jedna monstrózní, druhá štíhlá bledule s načerno přebarvenými vlasy a rudou rtěnkou. Šly hned do Vltavy, žádné citlivky. Štíhlá si pak sundala podprsenku plavek. Za chvíli si sundala i kalhotky, jediná na pláži. Kamarádka ji oslovovala miláčku a nosila jí drinky. A seděla na lavičce nad tou nahou prdýlkou, a i já nad ní dumal, čím si ty dvě sobě jsou.
Křehké radosti
Pivíčko si poodnesli kapánek dál, pod kaštan, co čerpá zelenavou chvilku. A tak teď ti dva "chmelovou paličkou utloukají křehký žal", povězme s básníkem. A do řeky padá slunce, něžné od červánků. A někde na břehu ještě pár nahatců chová pod vlhkým textilem křehké radosti. Piva jim netřeba!
Pletence lásky
Z lidských párů zanedlouho budou pletence, je neděle a zapadá slunce. A protože je léto, množství textilu se nepěstuje, každá světu dává kus své pravdy jen lehce zakrytý. A muži na sókratovský způsob budou tu pravdu přivádět na světlo a pohrávat si s ní. Pletence lásky.
Cikánka na rohu ulice
Cikánka na rohu ulice, to není lecjaká věc. Třeba ta na rohu Smeček má bujný dekolt a kolemjdoucí muže zdraví důvěrným "čau". A navazuje zdvořilostní konverzaci otázkou "jak se máš?" Ve tmě, protože je noc, nevidíš její oči, zato prsa svítí daleko. Ještě se ohlédneš, ještě chce vědět, jak se máš. Alespoň někdo.
10 názorů
Jj, toho jsem myslel, ta hranice mezi pábitelstvím a pískáním stavebního dělníka na okolojdoucí prdelku je velmi úzká. Ale tobě věřím.
díky, přátelé, vždycky mě potěší, když těmi ulicemi projdete se mnou.
nenech se přemlouvat, qíčalo.
To ano. Jaro je tak nahé. A my tančíme jazykem u svůdného ohniště žen. Panenky máme za mřížemi a srdce trpí trestem doživotí. Taky odmítám amestii... a sladce trpím. Povedené miniatury, Movsare.
aleš-novák
03. 06. 2018městská divočina...nepoznáš, kdo je lovec a kdo oběť...
Jeff Logos
03. 06. 2018Líbivé postřehy