Pro Tebe

svinuta do klubíčka spala, o světe kolem nevěděla.
malinká dušička v ní byla, přes mlžný závoj neviděla.
však jednoho dne očka malá, spatřila slunce bledý svit.
když pozorně se zadívala, nechtěla dál ve snech dlít.

už vítr mlhu rozhaní a vše je náhle barevné.
ona se k slunci naklání, k té žluté kouli nezbedné.
nastaví ruku, potom tvář a sluníčko ji pohladí.
teplo i chlad přináší zář, však k spánku už ji nesvádí.

když krev se opět rozproudí, v té dlouho spící řece,
vypluje po ní na lodi, na vlnkách se jen nese.
kde zakotví, toť otázka, neb žádný přístav v dáli.
bude to dlouhá procházka, či výlet jenom malý?

záleží na tom? asi ne. přec cesta ta je kráska.
nebezpečná? to určite. však na konci čeká láska...