Postřehy dnešního dopoledne

Zea., díky za návrat, to mě vždy velmi příjemně překvapí.

 

...příjemná ! :):)

... .

Je to příjemá četba, Karle... :).

Dík, Lakrove, za přečtení.

Ten soubor krátkých pohledů a postřehů z okolí skládá dohromady jakýsi "akord  obyčejné dobré nálady".  Tip.  

Taky nejsou určené k tomu, aby někoho obohatily. A že jsou banální? Však právě proto, že jsou docela obyčejně všední.

Používat cizí přezdívku ve svůj prospěch není moc vhodné. Urážíš především Petronelu, která může být v mnoha směrech lepší než ty.

Díky za vysvětlení, je to jasné.

starý Rendle, chtěl jsem se jen podělit o pár pohledů které jsem viděl, nic víc a nic míň. Dík za čtení a tobě taky, lastgaspe.

lastgasp - vysvětlím. Jelikož jsem trochu nedoslýchavý, mám naslouchadlo. Nosím ho ale jenom na úřady, k doktorovi apod. jinak ne. Hudbu jsem poslouchal z mobilu:).

Prima obrazné čtení, které si každý může dobarvit. Jen nevím jak si lze pustit svou oblíbenou hudbu po odpojení naslouchátka. Jsem technický antitalent. Za všímavé postřehy dávám tip.

Já taky a jsem rád že jsi upozornila, Diano.

Však vím, ale nechci poučovat. Dnes už čeština podle pravidel není "in".  Já patřím k těm staromilcům a konzervativcům... Takže díky! :-))

I mně to tak stačí. Pár všedních postřehů, a žes je napsal, přitáhl sis dalšího průvodce na své spokojené cestě domů.

Ano, na rozdíl od tebe je sluvko „dvema“ velmi záludné a kazdodenne zavede jako bludicka nemalé mnozství Cechu do mocálu hyperkorektnosti. Asi jde o nutnou obet nasemu krásnému jazyku. :-)

Děkuji vám za čtení. Diano opravil jsem na "dvěma" je to i v pravidlech.

Hezké a příjemné počtení. Jen bych si dovolila poznákmku, že "Obtěžkán dvěma taškami" by mi lépe znělo :-)*

Poezie všedního dne, i když v próze. Dozrávají jiřičky, maminky cvičí (v Praze na Proseku taky), návštěva očního doktora. Právě to každodenní je nejpoetičtější a je třeba to vidět. Tys nás na to hezky upozornil a vytvořil jsi nám krásné obrazy. Díky. 

Rozhodně jsem se následně neseřval, že bylo u tvého dílka provedeno kliknutí a Postřehy vyslechnuty. ;-) Vypíchnul bych například toto: „Odpojil jsem naslouchátko, abych si pustil svou oblíbenou hudbu.„

Nevěřím, Kátrojko! Chodí to pořád. O každých třech vteřinách tři slova. Jeden den, jedna kapitola románu. Jenomže takový potenciál je určený jen pro génia. My jen se síťkou motýlí čekáme na ten "náš den." Alespoň.  Ale i to je prima, co řikáš...

Lerak, dík za přečtení. Tak nějak mi přišlo, že se to děje kvůli mně. Jindy nic nevidím...

To bych musel hodinu čekat:). Tam jsem to měl na čas , k doktorovi, zpátky ne. Ale já tam chodím rád a tašky nebyly těžké. Dík za přečtení.

Sloh jsem rozvíjet nechtěl. Stačí představit si obrazy a dát do souvislosti. Nic jiného jsem nezamýšlel. Dík.

 Psát o všedních nevšednostech je docela fajn. Jiřičky dozávajíci v rajčatovém roce, vracení bříšek do původních stavů. Jako bych kráčel s Tebou. 

Karle, líbí se mi ty paralely následných dějů tak, jak je spojuješ...zrak se sluchem, maminky s bouchačem, minulost /těhotenství/ a současnost /po porodu s miminkem/ a svoji "obtěžkanost taškami" a na závěr pohodu pěšáka...za mne dobré.

Sloh by se určitě dal rozvinout - je dost strohý. Ale jelikož každý máme své vidění světa, tak někomu hned naskočí košaté obrazy a jiný je jako glosátor střízlivější:-)

Ještě - šla bych pěšky jen tam...zpět s plnými taškami bych se svezla...