Čtěte staré knihy

Dík za tip.

Konečně jsem, Zdendo, přečetl Gulliverovy cesty. Skvělá satira.

To neznám. Mezi vyřazenými se dají najít skvosty, ale ty po kterých nejvíc prahnu jsou většinou rozebrané. Dík za vstup, Silene, šťastný Nový rok:).

Ceněným úlovkem z vyřazených knih byl pro mne v letošním roce Pilot smrti Henryho Bordeauxe.

 

(Ráda se vracím nahlížet do této diskuse.)

Dík za zprávu. V jedné povídce jsem si vymyslel rčení: "Kdo krade z hladu není zloděj":).

Asi by mě nejvíc z tvé nabídky zajímal Václav Čtvrtek a Verne. Mně se v poslední době nejvíc líbilo Pán much - Williama Goldinga a Škola Malého stromu - Forresta Cartera. Obě jsou známé i z filmového zpracování ale kniha je lepší. Ta Škola mě úplně dostala, hrozně smutné. Tak ti přeju dobré počtení.

Z těch jsem četl jenom Gulliverovi cesty převyprávěné pro děti. Klasiku pro dospělé mám doma, ale ještě jsem se k ní nedostal, bohužel.

Ostatní neznám. Zdendo, dík.

Od F.B.Harta jsem několikrát četl Ztraceni v pustině. Ideální knížka pro kluky. Ostatní na mě zatím čekají. Dík za návštěvu.

...pro mě je knihou knih "Muž se srdcem kovboje" od Schaefera, výbornej je Francis Bret Harte (hlavně povídkový sbírky), ale i C.K dezertéři od Sejdy nebo Steinbeck - kupříkladu "Na Plechárně"

Díky za tvůj názor a za návštěvu. Vždycky mě zajímalo kdo co čte...

Nejlepší kniha, kterou jsem za uplynulý rok přečetl, je Stepní vlk - Hermanna Hesseho (1927). Výborné bylo i Kerouakovo Maloměsto, velkoměsto (1950) - až se mi místy zdálo, že byl při psaní občas i střízlivý. A z těch úplně "starších" knih třeba Dostojevského Zápisky z podzemí (1864) jsou geniální. Skvělé jsou Tugeněvovi Otcové a děti, Tolstého Anna Karenina nebo Čechovovy povídky. Z poezie určitě Baudelaire.

Naopak mě celkem zklamali Mistr a Markétka, Kafkův Proces, a také zmiňovaný Tulák po hvězdách...

Každopádně klasická literatura vůbec není přežitá!

   

Tak nějak to cítím i já. Díky, knihomole.

Dnes som dočítal knihu Chudá rodina z Heřmaně od Jana Čarka z roku 1924. Vôbec starší autori sú mi bližší ako súčasní, oveľa viac nakupujem v antikvariátoch ako v knihkupectvách.

K3: naprostý souhlas.

Ale trochu jsme tím odbočili od hlavního tématu...

Mozart by byl asi pěkný šoumen.

Já myslím, že přežije spousta hudby, hlavně z šedesátých let.

No, já myslím, že Mozart byl člověk otevřený všemu novému a že by se mu to líbilo. Možná by složil i variace na Yesterday... :-)))

a co by na beatle rekl takovy mozart.

Orane, pokud jde o takzvanou současnou rockovou, metalovou a další hudbu, proti gustu žádný dišputát. Taky ji občas poslouchám. Ale domnívám se, že snad kromě Beatles a Rolling Stones historicky nic nepřežije.

hm, neposlouchejte kokoty.

miromurko, dobré knihy sis vybral. Já bych nové četl, ale když mám tolik starých...Bílé noci máme doma a Mefista znám z filmového zpracování, zatím. Dík za návštěvu.

Mám spíš problém vybrat si v knížkách nových, takže čtu většinou jenom staré knížky. Minulej týden jsem dočel Mefista od Klause Manna, výborné to bylo. Teď jsem začal Bílé noci od Dostojvského. Obecně mi ultramoderní styl moc nesedí. A k hudbě: poslechněte si rekonstrukce antických skladeb http://www.osel.cz/10034-jake-hudbe-naslouchali-sapfo-euripides-nebo-sokrates.html

To jo, bixley, hudba nestárne, můžu poslouchat jakoukoliv. Asi jee to obdobné v umění všeobecně. Dík.

Já teď třeba čtu Turgeněvovy povídky - První láska apod. Ale s tím starým je možné se inspirovat ve vážné hudbě. Dnes se běžně poslouchá hudba osmnáctého, devatenáctého, maximálně začátku dvacátého století... :-)

Zdendo, ne. On vždycky vycházel ze starých, třeba dávno zapomenutých tradicionálů, lidovek, kovbojských písniček, starých blues atd., a nesmírně je cenil.

Ireno, děkuju, že ses tak rozepsala. Básnických sbírek máme doma fůru, máma je kupovala a objednávala, tak možná i tyhle, nevím. Já básně nečetl, vždycky jsem dal přednost próze, asi to byla chyba. Na Remarqua se chystám dlouho, dám do pořadí. Jeho knih máme několik. I tuto. Londona mám přečteného celého, všechny hlavní díla. Martina Edena dvakrát. Výborná byla i ČT inscenace s Radkem Brzobohatým. Tuláka po hvězdách třikrát, to mám asi nejradši. Jeho knížky bych mohl číst pořád do kola. Námořník na koni, to je jako kdyby psal sám London. od Stouna jsem četl i Žízeň po životě o Van Goghovi. Ale Martin Eden, to je pro mě skvělá inspirace, s jeho vytrvalostí v psaní a vírou v sebe. Ještě jednou dík, že sis udělala čas.

Ze starších knih položených na stolku v mém pokoji vybírám pár těch nejmilejších: výbor z českých básní meziválečného období Neplačte láskou /1972 Albatros/, kdysi nalezený u rodičů v knihovně. Biebl, Halas, Holan, Hrubín, Seifert, Orten a další. Ortenova Čí jsem mne fascinuje jako v těch jedenácti, kdy jsem četla poprvé, dnes však z jiného důvodu, než špatně přečtená odpověď na otázku:

Čí jsem?

Jsem malých oblých věcí

jež nepoznaly hran

jsem zvířátek, když hlavu věsí,

a mraku, když je potrhán.

 

Tehdy mi bylo divné – proč je básník zvířáTEK a ne zvířátko…

Potom jedna ze dvou knih, které znám téměř zpaměti, a tak mi ani moc nevadí stále se „zmenšující“písmenka J: Eva Vrchlická, Z oříšku královny Mab – čtrnáct Shakespearových dramat převyprávěných do povídek, vydaný poprvé v roce 1946. Já mám vydání z roku 1964. Ilustrace Karla Svolinského.

E.M.Remarque a jeho Tři kamarádi. První, kterou jsem četla snad v sedmnácti, mi někdo nevrátil, tak jsem koupila jinou – bez této knihy se neobejdu. Je to i můj autorský „vzor“. Srdeční záležitost.

Mezi přibližně třicítkou knih připravených ke čtení je Jack London – Martin Eden, kterého jsem kdysi četla, ale ráda bych se k ní vrátila. Dále kniha Irvinga Stone:  Jack London – Námořník na koni o životě J.Londona.

Dík, Danny. Máme tu knihu doma, ale ještě jsem se k ní nedostal. Myslím, že byl i film.

nedávno jsem četl Židovku z Toleda a dobré to bylo

Máš pravdu, Zloději. Vlastně jde o celé celé umění. Divoch je skvělý a MB rovněž. I staré filmy mám rád. Rebel bez příčiny, Bílá velryba a mnoho dalších:).

Já se omlouvám, že jsem to víc nerozvedl. Mám na mysli samozřejmě staré klasiky. Někdy se mi zdá, že leckdo mávne rukou, jako že to jsou věci dávno minulé.Třeba moje děti je znají, ale jenom z obsahů, což je jako kdyby je neznali. Znají celou řadu spisovatelů, ale pouze z obsahů. Docela by mě zajímalo, co jste kdo v poslední době četli. Já Železnou patu od Londona, Germinal od Zoly, a teď čtu povídky od Fitzgeralda. Líbí se mi třeba způsoby jejich vyjadřování. Osobité styly. Každý je jiný, ale všichni výborní.

Nebo dnešní překlady, oproti starým, třeba z dvacátých let. Skoro se mi víc líbí ty staré, původní...

To je fakt, Karle, jak "staré" knihy máš na mysli, když tak uveď nějaký příklad...

Skvělá myšlenka.