Skoč si, babi

Myslím, že tak nečekané vítězství to zase nebylo. Prý za ním stojí jakýsi oligarcha, který zaplatil kampaň a jehož jméno jsem úspěšně zapomněla. Ten oligarcha jistě už nakuká panu prezidentovi , co má dělat.

Jsa kamarádem, adoptivním otcem, kmotrem ... několika Ukrajinců a Ukrajinek, vím od nich, že jsou zmateni a vůbec netuší, co se dá od nového prezidenta čekat. Prý i on nemá tušení, co bude dělat, protože, rozjek kampaň jako hru ... a ... stalo se nečekané - vyhrál  

Radovane,

kéž by to tak na Ukrajině bylo. Myslím si, že zvolení komika prezidentem je tragikomedie.

Místo panáka tam třeba budou domečky, květinky a sluníčko. Barevnými křídami. Dneska tam jdu, tak uvidíme.

Pršelo, panák asi není. Já se chodím proskočit do Penny, tam je panák namalovaný stále. :-)

Pád do zapomnění se mi líbí ...

Lenin v kopřivách

vesničané zvládli strach

kostel vstal z trosek

vk,

to třetí haiku je jen prostý popis skutečné situace. Je to ale jen vzpomínka na zážitek v minulosti. Tu vzpomínku mi obnovilo v hlavě jedno Valachovo haiku.

Markel, díky za hvězdičku.

Luzz,

domov seniorů je v hustě obydlené ulici, kde je dětí spousta. Před hlavním vchodem je velký plácek vydlážděný zámkovou dlažbou, kde se dobře jezdí na kolečkových bruslích a na skateboardu.  O tom už jsem taky psala.

Radovane,

ten tvůj zážitek z Ukrajiny je supr. Chtělo by to zpracovat to jako povídku. Život někdy předvede to , co by nevymyslel ani spisovatel s velko fantazií.

Ten Lenin tváří v blátě mi zase připomenul jedno mé hřbitovní haiku, které tady možná ještě zveřejním oficiálně :

Pád do zapomnění

Obličej v mechu -

Z listí břečt´anu trčí

andělská křídla

Radovane,

když už jsme u těch koulí... Chybí stejnojmenná soutěž. Jednou už jsem v ní byla druhá, tak bych ji chtěla konečně vyhrát.

Alegno,

hravá jsem možná někdy až moc, o čemž svědčí třeba mé odpovědi R.L. a Andělce. A díky za típek.

atkij,

moc děkuji za výběr a za příznivou kritiku.

Ano, tím třetím haiku jsem navázala na Valacha, protože on mi připomenul jedno konkrétní zbořeniště. Dům, který stál pod lesem na kraji obroského starého sadu. Dnes je z něj jenom hromada suti zarostlá kopřivami uprostřed zplanělých angreštů. 

Andělko,

třetí verš by taky mohl znít : Skočte si, baby . Ale to by bylo strašlivě nekorektní a eidžistické.

daddy,

nejlepší trojka je ruská trojka. Ale švédská trojka prý taky není špatná.

Romane,

jedna z bláznivých verzí toho haiku vypadala takhle :

Křídový panák

před domovem důchodců -

Tak si skoč baby ! (babi)

Díky Diano. - Tři hvězdičky - to už jsem nadporučík !

Evženie,

díky za típek.

Čudlo,

díky za hvězdičku a za stálou přízeň.

Evo,

díky za tip.

*

nejvíc ta první... (kdo opravdu nakreslil toho panáka? :))

druhá je pro mě jaksi laciná.

třetí fajn. a kopřivy tak hezky voní.

Člověče, sorry, že ještě votravuju,ale připomněls mi tou lávkou směřující do kopřiv, silný zážitek:

před dvěma lety jsem byl pracovně asi po šesté na Ukrajině. bylo kousek jižně pod oblastí, kde se bojuje. 

Chudá vesnice, polozbořený kostel. velmi blízko fronty, kde se bojuje s Rusy a separatisty.Ten kostel se rozhodl kněz, misionář, obnovit. pro místo setkávání, pro obrodu vztahů a hodnot, pro porážku strachu a beznaděje.

Když do něj kněz vstoupil, uviděl vprostřed sochu Lenina v nadživotní velikosti. Ptal se lidí, proč tu máte v kostele Lenina, řekli mu: Bojíme se, že rusové prorazí frontu a když tu najdou Lenina, nechají nás na živu, protože Putin Lenina obdivuje.

Kněz jim řekl. Nemůžu tady obnovit vztahy, víru, naději a lásku, pokud tu ta socha bude... rozmyslete si, co chcete.

Vesničané, spolu se starostou chvíli přemýšleli a pak všichni zvedli sochu, vynesli ji ven a hodili do kopřiv. Stál jsem u ní, jak tam leří obličejem v bahně.

Dnes je ta vesnice sjednocena. Je opraven kostel (byl jsem u toho, když několik čerstvě abstinujících narkomanů a pár válečných invalidů, kteří se v zoufalství vrhli na vodku - opravovalo střechu), funguje tam obchod, bazar, lidi si pomáhají, mají charitu pro utečence z oblasti bojů, pro své chudé, pomáhají starým a bezmocným. mají fungující řemeslnou dílnu. Mluvil jsem s mnohými a řekli mi, cítíme se jako rodina. 

má to:

koule

nápad

neotřelost

kvalitu ...

... koule už jsem říkal?

nadpisy se mi líbí, je to autorský postřeh, který má potenciál dokreslení, takže proč ne?!

hravost :-)

Co by si babi i baby neskočily...a dokonce spolu...hi...hi..tak vidím pokračování toho nedokončeného..

dobrá trojka :)

Všechno moc pěkné, výstižné! ***

/T

/*

tip

Goro,

děkuji za výběr i za chválu.  S těmi nadpisy máte oba pravdu, být by tam nemusely.

Pořád neprší a tak ten křídový panák je před domovem už pěkných pár dní. Je tam zámková dlažba a tak možná to samé dítě počítalo dlaždičky tak, že si na ně psalo neumělou rukou čísla. Zastavilo se to u čísla 324  (jaká trpělivost !) , ale těch dlaždiček tam jsou tisíce.

Dětská ruka by mi taky nechyběla, Um... skvělé, a nadpisy /podnadpisy/ myslím zbytečné...

snake,

děkuji za výběr.  - S těmi nadpisy máš v podstatě pravdu. Nemusely by tam být. Ta haiku by fungovala i bez nich. Původně jsem chtěla všechna ta haiku uveřejnit samostatně ,ale nečekaná tipová žeň mi umožňuje publikovat na hlavním panelu dál a dál a tak v dubnu zveřejňuji všechno, co mám momentálně na skladě.

Jediné haiku, které je na nadpisu bohužel závislé, je " Souostroví leknín". To je haiku opravdu autentické. Máme jezírko s lekníny a delší dobu jsem se pokoušela popsat reálnou situaci, kdy na listech leknínu jsou mravenci (kvůli mšicím, které jsou i na leknínech) a jak vítr listy spojuje a rozpojuje,stávají se z nich malí Robinsoni. 

Trochu mi tam vadí ty (nadpisy), přijde mi, že jsou zbytečné, ale texty se povedly, zvláště 1 a 3. Nejvíc na mě zapůsobila 3 - to ohlédnutí se po letech a čirý moment překvapení... V jedničce je sice mírně spekulativní ta "dětská ruka", ale myslím, to už by bylo hnidopišství :o)

Mně se to velmi líbí!