Poezie odjinud

qí,

bohužel jsme si nikdy nerozuměly ani v těch nejzákladnějších věcech. Tvoje pojetí poezie je naprosto protikladné tomu mému. Jestli dobře chápu postoje celé vaší generace k poezii, pak vy si myslíte, že poezie je tu proto, aby zachytila vaše emoce a pocity a že tím, že své pocity zachycujete  verši , je objevujete a kultivujete. Proto asi kladete takový důraz na individualitu postupů autora, na jeho citlivost, na jeho schopnost podělit se se čtenáři o emoce, postoje a pocity. (Možná jsem ale úplně vedle a vy vnímate poezii ještě nějak  jinak.) Já jsem přesvědčená, že umění je tu hlavně proto, aby učinilo člověka silnějším.Musí mu pomoci porozumět světu a překonat překážky, které před ním stojí. Vaše umění je konzumní ,prožitkářské a požitkářské, je zpravidla odevzdaně pasivní , jen konstatuje, popisuje prožitky, přičemž se do hloubky nezajímáte o běh událostí a dokonce si myslím, že ideální básník je dnes ten, kdo jen zapisuje co mu našeptává tak trochu narkomanská intuice a dokonce si zakládá na tom, že ani sám nerozumí tomu, co píše... Ano - vy jen děláte,co vás baví. Ani nevíš,jak vám to závidím. Zároveň si ale myslím, že se skutečným uměním to nemá nic společného.    ...Bohužel jsem psala velmi španě a taky jsem možná byla ve špatné době na špatném místě. Ale na to si nesmím stěžovat. Musím brát hru takovou, jaká je. Když už nic jiného, tak poučná pro mě byla velmi a za to jsem Osudu vděčná.

En,

máš pravdu. Všichni jsme jen nástroje Osudu(Dodola by možná řekla : figurky v božích rukou) a díla současných básníků jsou svým způsobem děsivým svědectvím o úpadku této doby. Já chci ale nadále psát jen "folk" a tudíž se takovýmito otázkami, natožpak nějakými nesmyslnými a jalovými diskusemi, už zabývat nebudu. Chci bavit lidi. Bavit "normální lidi" - a to současní oficiální básníci opravdu nedokážou. Já a oni jsme z jiné planety. Není už vůbec žádné důvod vracet se k nějakým kontaktům.

qí,

budu se teď pokoušet publikovat jen pokud možno dílka dokonalá. Už žádné akvarely ve volném verši, ale jen olejové obrazy ve verši vázaném.Budu se pokoušet pobavit co nejvíce lidí, ale je taky možné,že budu ve vázaném verši psát samé propadáky. Pak se tedy ukáže, že můj "folk" nezabírá a že bych byla odsouzená k věčné relativitě. Naprostá relativita hodnot v současné poezii mě nadobro přestala bavit , takže pokud selže "folk", patrně to zabalím.

Um, ještě mě nad tvými komentáři napadá, duchovní poezii možná ani nemusejí psát duchovně vyspělí lidé, stačí když jsou dostatečně zděšení pohledem na hvězdné nebe (Věčné mlčení těch nekonečných prostor mě děsí - Pascal)

Qí,

možná jsem byla hloupá dnes, když jsem místo nových "dokonalých" vázaných veršů hodila do placu dvě itrospektivní šuplíkovky. Ale aspoň jsme se pod tou jednou hezky pobavily, takže nelituji.

dadi,

některé knihy už nelze sehnat ani na Kosmasu. Proto si je v zimě objednávám ve vědecké knihovně. Sbírky básní jsou ale prakticky vždy bez pořadníku. Byla ale jedna vyjímka : Kateřina Rudčenková : Ludwig.Čekala jsem na tu knihu docela dlouho. Nevím, proč je o ni takový zájem.

dadi,

já částečně jsem samou sebou z pekla, ale toho se právě pokouším postupně zbavovat. V každém z nás je kousek pekla, ale ten kousek pekla je zas leší do pekla vrátit.

Um, na kosmas.cz si najdeš a objednáš všecko

Um - já zas chci být sama sebou, i kdyby to bylo z pekla :) jinak hodně zdaru

qí,

tu sílu jsem v posledních dnech využila třeba tak, že jsem tobě a Silene napsala básničku Bláznivý krejčí. - A ty mě můžeš rušit kdykoli. Bude mi ctí, že mě rušíš a na tvé rušení se těším.

Štírko,

já se na internet napojuji prakticky výhradně vnějaké knihovně, přes zimu jsem se napojovala i z jedné vědecké knihovny, a tak mám jakýsi povšechný přehled o tom, co lidé čtou. - Český národ čte poměrně hodně, patrně více než jiné evropské národy ale čte v drtivé většině pouze prózu. Ano - je krásné když vůbec někdo čte poezii a pokud nějakou poezii vůbec čte v tomhle malém městečku, kde jsem dnes, je to ale poezie buď velmi stará nebo postarší už proto, že ta současná ani není v nabídce knihovny.Prý : a kdo by to tady četl ?  Dokonce v okresní knihovně rovněž nemají žádné současné básníky. A knihkupci v žádném menším městě je ani neobjednávají, protože : " kdo by to kupoval " ?...Nenesou na téhle situaci hlavní vinu samotní sektářští básníci ?  Možná jim v Praze připadá, že všechno je O.K. Hlavně že oni sami jsou v Praze úspěšní. Ale už kousek za Prahou vypadá všechno jinak.

En,

něco ti povím. - Po delším pobytu tady na Písmáku už nevěřím v žádné autority, tedy v intelektuály s nějakou mravní úrovní, velkým přehledem a dobrým srdcem. Ano - jsou tu dobří lidé, se kterými si ráda popovídám a kterých si vážím. Patříš mezi ně třeba ty.  - Jinak se ale musím spoléhat na trh, tedy na jediný mechanismus , který v kapitalismu funguje. Spoléhám se na trh demonstrativně už proto, že současdní oficiální básníci na něj zcela kašlou. Mají přece své dotace od státu na časopis Tvar, tak co by se snažili získávat si čtenáře ? Fungují jako do sebe uzavřená sekta žijící ze státních peněz a z vlastní ješitnosti. - Já se chovám jako ty firmy na kapitalistickém trhu, které vyrábějí luxusní zboží.Nikdy neslevňuji a to , co se neprodá, musí být zničeno. Někdo pálí drahé kabelky, já mažu básničky, které nedostanou patřičný počet tipů. 

dadi,

já zase jsem, čím být vůbec nechci a píšu kvůli pošetilé představě, že se tak stanu něčím, čím být chci. Nemohla bych si jen lebedit ve své existenci takové, jaká momentálně je. Neustále sním o možnostech nějakého vývoje a proto bych nemohla nikdy být současnou básnířkou z ghetta.

Víš, Um, přijde mi zvláštní, že mluvíš o "poezii odjinud"... a o možnosti ovlivnit tvorbou lidi (jenže tuto možnost pak přiznáváš jen hudbě...). Přitom už to,  že lidé vůbec čtou poezii je krásné... mohla bych skoro říci i "že vůbec čtou"...  Doba mění preference, velmi  se mění hodnoty a styl života... I když :vývoj "ve spirále" zaručuje i "skoronávraty".Jednomu nerozumím :proč chceš předpokládat, že určitý typ "duchovní poezie" neosloví, či že "nebude rozeznán"... Myslím si, že osloví je vlastně celá škála "doteků",  které jsou takto zprostředkovány.  A také si myslím,že vůbec není třeba klasifikovat typ poezie...takže to, že "nebude rozeznán" se stává nepodstatným...? A asi - už vůbec si nemyslím - že je dobré určovat si v něčem hranice a dávat něčemu jisté a neměnné hodnoty...

Vše je složitější a jednodužší zároveň. Asi bych to -za sebe- uzavřela tak, že je možné nechat vše prostě běžet... a jen maličko přiživovat svou cestu... a ono  se ukáže... Moc vysvětlování, mi u poezie, vždy přišlo spíše jako zbytečný krok... Možná by stačilo její přímé působení...?

Umbratico, škoda těch smazaných básní. Nechceš je vložit aspoň do sbírky? Klidně by mohla mít název Smazané nebo tak něco. Přijde mi škoda řadit mezi "propadáky" dobré básně jen proto, že mají málo tipů. Ostatně tipy ve sbírce se nezobrazují nikde, ani se nezapočítávají do počtu obdržených tipů na autorském profilu. Někdy úplně zírám, jak dobré básně, a tak málo tipů. Když zabrousíš do starších písmáckých vod, uvidíš v komentářích podobné postřehy. 

Jsem tím co jsem a nemám žádný chtěla bych být.. moc tady ty tvoje rozbory nečtu.. ten kus textu,co jsem okopírovala mi sedí, no

qí,

jistá stylistická šikovnost mi pomáhá oslovit čtenáře, protože každý si raději přečte báseň ohrabanou než báseň neohrabanou. To s talentem ale nemá nic společného, aspoň s takovým talentem, o který já bych stála. Básnířkou asi nejsem a nikdy jí nebudu, ale karmickou hráčkou jsem. Teď jde jen o to, jestli dokážu zúročit sílu, kterou postupně, den za dnem, tady na Písmáku získávám.

Romane,

díky za tip.

Štírko,

právo na život mají nejrůznější formy poezie a já neodsuzuji žádnou z nich. Jen mi prostě chybí duchovní poezie tak jako mi chybí duchovní svět. Ráda bych duchovní poezii nejen četla, ale i psala, jenže to nemůžu. Jsem duchovní člověk tak říkajíc jen na počátku cesty. A to už řadu let. Bohužel.

dadiku,

v jakém smyslu se ti to líbí ? Chtěla bys takovou básnířkou být nebo nechtěla ?

Štírko,

ano, máš pravdu. Je ale otázkou, jestli by ona " poezie odjinud ", kdyby se objevila tady na Písmáku, byla vůbec rozpoznána a zaregistrována.Já osobně si myslím, že schopnost působit na lidskou duši přímo a do hloubky má pouze hudba. Ale i tam je to sporné. Co se poezie týče, člověk vnímá básně přes síto svého vzdělání, osobních preferencí, ideologie a poetiky, které přijal za své, nebo které si osvojil bezděčně.

Leraku,

díky. Pro mě to ale ještě žádná skutečná poezie není. Já bohužel nemám ten dar psát " poezii odjinud ".

Norsko,

díky za típek.

Co je to "vyznění" nebo " správné vyznění " ?  Ta báseň není polemická, s nikým se nehádá, jen připomíná, že by i dnes, byť jen čistě teoreticky mohla existovat duchovní poezie. Já ji postrádám, ale je mi jasné, že drtivé většině básníků nic takového nechybí. Buď  o ničem takovém vůbec nepřemýšlejí, nebo si pod tím ani nic nepředstaví, nebo je to pro ně jen přežitek, který do dnešní společnosti nepatří.

En,

to není novotvar. Je to naopak archaismus, který jsem si vypůjčila z Mathésiových překladů staré čínské poezie.

zeledo,

na současnou poezii mám velmi podobné názory jako ty, ale přecejen tu jsou jisté rozdíly. Samozřejmě, že i dnes existují básně, ve kterých chybí i emocionální obsah, jak píšeš. Když bychom ale vzali současnou českou poezii jako celek, pak si myslím, že většinou tam emocionální obsah nechybí. Pro většinu básníků z " ghetta " je totiž vyjádření pocitů a emocí hlavním smyslem básně. ... Před nedávným časem, jsem se tady na Písmáku účastnila jisté diskuse, v níž se většina debatérů shodla na tom,že vyjádření emocí autora je hlavním smyslem tvorby. Většina lidí tady tomu pevně věří a proto vlastně píšou básně - aby sdíleli své emoce.

Já jsem přesvědčená o tom, že dnešní poezie není prázdná emocionálně, ale duchovně. Skutečné umění je tu pro to, aby měnilo lidskou duši a tuto funkci dnes stále plní špičková beletrie, špičkový film, možná i špičkové divadlo. Poezie(aspoń ta česká, protože o evropské nebo světové poezii bych se vůbec neodvažovala něco plácat) takovouto funkci vůbec neplní. Je to jen módní pseudoumění, prostřednictvím kterého určitá nepočetná sekta plní své estetické potřeby a potřeby sdílení emocí.

Sám jsi taky vedl různé diskuse s jistými autory, kteří publikují tady na Písmáku, ale také v časopisu Tvar. ...Aby mohl autor psát poezii, která má duchovní obsah, musí být sám duchovně vyspělým člověkem.  Na otázku, jestli zde přítomní úspěšní autoři z časopisu Tvar jsou duchovně vyspělými lidmi ať si odpoví každý sám.

En,

nejprve odpovídám na tvůj koment na smazaném " Jiném karnevalu".Ta básnička - to byl samozřejmě jinotaj o dvou polohách lidské duše, lidského cítění. Dnešní konzumní masová kultura - to je karneval v Riu.Karneval v Benátkách je už jen záležitostí okrajových segmentů poezie a podivínů jako jsem já. Masová kultura je převážně optimistická a jásavá, umění je vnímáno jen jako určitý druh příjemné hry, jako opojení jako zboží. Je to karneval v Riu.   Se zlou se potáže básník, který by třeba apeloval na nějaké morální imperativy, nebo by neustále připomínal rub dějů, ze kterých jiní chtějí zobrazovat jen líc.

qí,

odpovídám nejprve na tvůj koment na smazaném Světlonošovi.

I když jsem toho o Bachovi přečetla poměrně hodně, nevím jakým způsobem tvořil. Vím ale třeba, že Dvořák byl hluboce věřící člověk a že si byl jistý, že všechna jeho velká díla jsou jen jakýmsi darem od Boha.Také Mozartovy rukopisy svědčí o čemsi takovém : jsou to krasopisně zapsané skladby bez chyb a přepisů jakoby natištěné.

Já vůbec nezpochybňuji, to co píšeš : autor samozřejmě může napsat krásné dílo na základě svých krásných prožitků. Jsou ale různé tipy autorů a mně zajímají hlavně takoví , kteří mají jakýsi dar od Boha a kteří mohou psát krásná a dokonce pozitivní energií nabitá díla, i když jejich vlastní život nestojí za nic.Dříve byl samotný(skutečný) talent považovaný za dar od Boha. Dnes je za talent považována jen schopnost adaptace na stávající podmínky : přijmout dobovou ideologii, dobová myšlenková klišé a dobovou poetiku. 

Jen dotaz : pochopila jsem správně, že poezie tak,  jak ji Ty chceš vnímat a přijímat se vlastně týká jen poslední sloka...?

Zkopírovaný debilně, dělàm to na telefónu :)

                           Je totiž básníkem

                            co žije pouze tady a teď

                            a pozemské verše - krásné  šaty                                  

                             vyplňuje svým  JÁ

                             tak jako postel

                             tak jako křeslo u knihovny

                              masem a kostmi svého těla

tohle se mi líbí

Milá Um, vtip je v tom, že "střední proud" je vždy největší síla... a netrhá se na podproudy... poněvadž je mu dobře v houfu... Tak to  ale asi bylo vždycky...  Verše jsou působivé. Díky.

Pro mě POEZIE*

MNO. Ke správnému vyznění zde mnoho chybí. Ty řádky, viď. Jinak vynikající

*

Líbí se mi ten novotvar podeštná. Nebo to není novotvar? Celá ta čtvrtá sloka je výmluvná.

Alice, naprostý souhlas s tím, co píšeš v komentáři. Současná poezie spíš, než materialistická, je pro mne většinou nic neříkající. Chybí jí emocionální obsah. Ale nechci zevšeobecňovat. U mne je to už asi věkem. Tvé verše se mi vesměs líbí. 

Na mně přece vůbec nezáleží. Záleží na tom, jestli má šanci alternativní, dejme tomu duchovní poezie . Já jsem určitě jen druhořadá amatérka, ale měl by v dnešní době šancí třeba Březina nebo Jan Zahradníček nebo Reynek ? Já to nevím, protože samozřejmě nejsem schopná psát na jejich úrovni. Osobně se ale domnívám, že by šanci neměli. Soudobý literární provoz je hierarchický systém a všechno mimo současný " střední proud" naprosto ignoruje.

Vždyť píšeš moc dobře. Máš rozpoznatelný styl, a to není málo...

Goro,

mně současná poezie připadá až příliš materialistická a to tak, že mě to až děsí. Ale vím, že místo toho, abych tu skutečnost kritizovala, měla bych se sama pokoušet psát duchovnější verše. Chci se o to pokoušet , i když vím, že takové básně dnes mají minimálbní šanci na úspěch.

Zajímavé... zvláště hutná poslední sloka... maso a kosti trochu expresivní :-)