Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sevelrybí
Autor
agáta5
Jednou mi otevřeš kalné oči
slib
že je prosvítíš baterkou
a já pokaždé když ráno vstanu
poznám
že jsem tady z nějakého důvodu – černě jiskřivá
cítím tvé lechtající prsty na žebrech
ještě chvíli a budu se smát
vybělenou zahradou
po které kloužeme do polí tam se mísí můj pach s ječmenem
a mraky slibují dobrou plavbu
takhle nás uchovej Jonáši
vysmáté
na horší časy
porazils ploty
na malé útržky v periferním vidění
celé je to přinejmenším podivné
když se svět tlačí ke stolu
kde má sedět láska
a tak mi prostíráš
plankton
všechno je dokořán i tvoje ruce zkrabatělé vzdušnými proudy
i samota
nastavená k jihu
všechno tak akorát – pošli mě po poli složenou z papíru – pošli mě dál
ať jsem nesmrtelná
14 názorů
Řikám to furt,krásně píšeš! Akorát to jak mi hrábě v hlívě mě dostává tak nějak na stejnou vlnu s kočkoDánem - chobotnica,veleryba,a co bude příště? Přimlouvám se za BARAKUDU! :)
dievča z lesa
20. 08. 2019zkusím tvou vybělenou zahradou - tvou tam nemusí být, ale nijak nadšená nejsem, protože to vlastnictví je důležitý :) ale díky , že nadchlo, mám radost
Nadchla:-)) úvod a od porazils ploty, ve druhé pár zájmen... některé by se dalo podle mne ubrat:-)
nesmrtelnost je důležitá, na tom je ta báseň postavená :) Jonáši :)))) a že ti děkuju za všechno a iže si zvykáš :)
kočko... vybílená ještě není, zatím můžu prodávat rajčata a okurky a už se tam rýsují ostružiny jako pěst, fakt! a víno!! víno červenééé , takže vybělená jako kosti velryby, ty ťunťo