Je to moje vina

Zdá se mi,
že ses nějak změnil – poslední dobou
lásko moje bývalá
Lidem se vyhýbáš
ani se mnou už se nebavíš
i když mám poslední dobou takový divný pocit,
že nesleduje mě jenom můj stín
a že ne jenom on přede mnou utíká –
pokud své kroky obrátím jeho směrem
To večer jdu domů
V parku se něco stalo
Všichni jak stádo v hrůze a se zvrhlou fascinací
tu na něco civí
Na to, co z té holky zbylo
je mrtvá a na kusy rozřezaná
Jak zvláštní, jak šeptají si lidi – p o v ě d o m ě
a přece někdo z místa odchází
Zrůdně a logicky myšlenka se mi vkradla
je to jak nechtěné osvícení
tak nejdřív jdu, pak běžím za tím člověkem – bez dechu
do vedlejší ulice, do domu, do výtahu
dveře se zavřely za tebou
jenže ne úplně………
Prostor přede mnou se otevírá
v té vteřině jak výkřik bez zvuku
všechny prosby jsem vydechla………
Za dveřmi stojí známá postava
a je celá od krve umazaná
Jsi to ty
Rychle šel tudy, cizí hlasy
a kroky se sem blíží
vstoupím do výtahu k tobě – má lásko
pojedeme až nahoru
náš pohled - můj zešílel před chvílí tím důkazem
když koukám na tebe, do očí šílence
cos to udělal............
Objímám tvé poskvrněné tělo
od krve na těle a na obličeji jsem od tebe ušpiněná
držíš mě v náručí tak vášnivě a vzlykáš mi do ucha:
To ne já, je to tvoje vina,
žes mě opustila
lásko moje.
...a najednou vím,
že než najdou si tě za pár okamžiků
i mé tělo ještě mou krví ozdobíš - i když nechtěls
jenže teď jsem tady
a miluješ mě šíleně…