zebeš

pro DN

děkuju

Pro mě je nejsilnější částí prostředek. Fascinující obraz.

děkuji  

Páternoster černá zvěř kostel prázdná postel

Pecka. Hra a gradace.

Všem Vám moc děkuji za přečtení a slova, někdy ani nevím, co odpovídat.

Snad jen, že jsou vánoce a tak se zase po roce dívala na Fimfárum od Wericha, je to takové naivní divadlo a já mám nejraději pohádku A´opadá listí z dubu. Píšu to taky pořád dokola... :)

Fascinuje mne tam ten ruční výtah, páternoster...a v lese se mi to všechno promítá pořád dokola, páternoster myšlenek, les, tma, peklo, žluté oči zvířat... jaro, léto, podzim, zima, zvířata přicházejí a odcházejí, slunce vychází a zapadá...i my...je to nekonečnost, svým způsobem smyčka, jak píše atkij...

pro Ellisee

...proč, já se taky usmívala, jak psala, postel jsem vyměnila za kostel, je to les a spávám tam...  :)

Páternoster v černém lese je zvláštní a velmi dekadentní představa, takový dekadentní surrealismus. - To mi z tvé básničky nejvíc utkvělo. Představuji si to jako velmi temný a strašidelný  obraz. Sebe si představuji v tom výtahu, jak zajíždím pod jehličí. Tip.

...co zebe, tak určitě je...

Štírka trefně vystihla dojmy z básně. Svým způsobem mi dost připomínáš agátku. Ne obsahově, držíš si svůj osobitý, vrstvící styl. Od vás obou si odnaším opravdu silně emoční proudy, mezi nimiž pádluji, nechávám se unášet. Unášet k břehům vlastní fantazie a obrazům. 

Tvůj syrově přirozený, až meditativní výjev lesa myšlenek, láká se procházet, prodírat, větřit, vidět.

Páter noster k vertikálnímu směru od přízemností/příjemností k nebi/vlastní víře v nekonečné smyčce - zlatý střed básně. Přičemž celek Tvého "vesmíru" je záležitost hodna pozorování. Děkuji. 

Prva a posledni jsou popisne a sdelujici, prostredni dlouha je tvuj vnitrni prozitek - ten nelze prevzit, lze jej asi jen okrajem procitit...?

V podstate mam pocit, ze je to trochu zacarovany kruh... utikas aby ses odpoutala a pritom neustale na tebe pusobi to, od ceho jsi utekla, abys po navratu postradala prave ten pocit lesa, ktery je asi nejvic... Slozite... anebo se mylim...? (Necekam odpoved, jsou to tve trinacte komnaty... )

Zebeš mě nenechalo chladným.

Sú tu ozaj silné slová, vhodné vybrané. 

pro mě nejvíc ten prostředek  - vzpomínka:)

Ano, les je takové posvátné místo... T.

**

Omlouvám se za nevážnost u vážně podávané věci, ale na konci té druhé sloky mi vytanul úryvek z odrhovačky: skála kněžna postel ...

Omlouvám se za nevážnost u vážně podávané věci, ale na konci té druhé sloky mi vytanul úryvek z odrhovačky: skála kněžna postel ...

promlouvající ke mně nejvíc začátek a konec