Silueta

Ano, Helen,

někteří kamarádi si tady budují společenství, které uspokojuje jejich potřeby. Já mám od přírody dosti analytický mozek a tak mě baví to společenství rozkrývat a studovat, pozorovat, jak svými chapadly ono společenství obtáčí všechno kolem sebe. Je sice absurdní, že tvé poslední dílo komentuje jeden člověk dvěma svými alternicky, které vyjadřují pokaždé jiný názor, ale někteří tady si rádi hrají a dokonce to považují za jakousi duchaplnou performanci.  Kdysi jsem taky brala kritiky prostě tak, jak přišly, dnes nad nimi hodně přemýšlím.  Nechci tě ale zatahovat do "krajiny za zrcadlem".

Nu, já sem nechodím vkládat texty s tím, že bych měla k někomu cítit důvěru, to na virtuálních stránkách dost dobře ani není možné. Jde mi o bezprostřední reakce, nebo spíše o to, zda můj text je schopen oslovit někoho tu... Je mi jasné, že někteří jsou oblíbenci a jiní méně, spousta textů propadne, aniž by vzbudily něčí zájem, naopak texty, o kterých si myslím, že na literární stránky asi moc nepatří, získávají u čtenářů body. Jsem k tomu tolerantní, neboť tu pouze hostuji . Rovněž vnímám, že si tu určití lidé budují společenství, které jim možná naplňuje jakési jejich potřeby... Popravdě, já sama nejsem literárně zdatná, a nejsem ani kritik ani básnířka, s vděkem přijímám zastavení každého, koho svým textem oslovím, byť třeba i jen sympatiemi namísto kvality... a těší mne, když objevím text jiných, který se zase líbí mně :-)

Ne, Luzz vůbec neznám, ale ze zvědavosti se na některý její/jeho text časem podívám :-) 

Tak děkuji, hezký večer :-)

Helen,

o náhodu se v žádném případě nejedná, ale já samozřejmě nevím, jestli máš ty s Luzz něco společného. Možná máš, možná nemáš. Za těch více než šest let, co jsem na Písmáku, jsem se naučila nikomu nevěřit, protože Písmák je to nejprolhanější místo, jaké jsem v životě poznala. Někteří lidé tady používají celou řadu alternicků a mají dojem, že alternick je jenom taková zábavná maska, která jim umožňuje chovat se odporně a "bavit se" na účet druhých. Kdybych měla strhávat všechny masky kolem sebe jednu za druhou, nic jiného bych nedělala. Stačí se ale podívat jen do seznamu sočasných tzv. "nováčků", aby ti bylo jasné, kdo nováček je a kdo ne. Nejvýraznějším "nováčkem" je tady annnie, kterou znala spousta lidí ještě než se tu vůbec objevila a snake_01 pohotově přispěchal s výběrem pro ni hned za první báseň. Podobnou pohotovost jsem naposled zaznamenala u "blešaté zpěvačky". A kolem "nováčka annnie se vynořují další masky jako Ten s buřinkou, E.E.Kindl a další a další a další. Muziku tady tvrdí veleautentický pan "Litarts"... Nediv se, že tady nemohu nikomu věřit ani že jedna a jedna jsou dvě. 

Ahoj, Elíno m.,

k Tvému prvnímu odstavci, bezpochyby se jedná o náhodu, ačkoliv příspěvěk Doskočiště jsem nečetla,  tedy nevím, na co vlastně reaguji.

Pokud jde o ty temné bytosti... ano, již jsem jednoho také zaregistrovala, nemá smyslu na něj reagovat, nic z toho nevzejde, jen ztráta času a nepříjemné pocity; nejlepší obranou je ignorovat je, případně zablokovat pod svými texty, doporučuji :-)

Helen,

stala se taková zvláštní věc. 13.12. 2020 ve 13,54 jsem ti psala koment o tom, že jsem ve sportovní škole ukazovala po třídách, jak se skáče do dálky a asi hodinu na to zveřejnila Luzz příspěvek "Doskočiště", který jako by na tento můj koment navazoval.   Víš o tom něco ?

Neodpověděla jsem ti na tvou otázku pod mou smazanou básní Exploze. Původně se ta básnička týkala scén ze sci fi filmu Déja vu. Letos mi ale připadalo, že by mohla vyznít jako jinotaj. Nikdo to ale takto nedešifroval. A co se "fragmentů těl" týče, mohly by to být různé alternicky jisté velmi temné bytosti tady na Písmáku. Jsou to "nováčci" jako Ten s buřinkou, gino, onemanwulfpack a další. Bylo by třeba provést zkoušku DNA, respektive textovou analýzu, abychom zjistili, ke kterému ústřednímu tělu tyto fragmenty patří.

Děkuji, Elíno... a moc se mi líbí Tvá zmínka o laskavosti :-)

Helen. Já jsem na tom úplně stejně jako ty. Takže už je mi jasné, proč se ti některé moje básně líbí. Snažím se být krásná básněmi, když už nemohu být krásná ve fyzickém světě.

Mně ale osud nehezkou tvář určitým způsobem kompenzoval. Vždycky jsem byla dobrá ve sportu. Vyhrávala jsem závody i bez tréninku nad těmi, co tvrdě dřeli. Měla jsem i talent pro technické disciplíny a na atletické škole, kam jsem chodila, mě v hodinách tělocviku bral trenér s sebou, abych třeba předváděla, jak se správně skáče do dálky. Nemohu si tedy ztěžovat, že jsem "nedostala nic".

Část života jsem provozovala fitko a jako trenérka jsem poznala hodně krásných lidí, kterým jsem pomáhala, aby byli ještě krásnější. Kamarádím se dodnes i s krasavci a krasavicemi a můžu ti říct, že i krásní často dopadnou v životě dost špatně.  V životě je asi nejdůležitější, aby člověk zůstal za všech okolností laskavý.

Nemaluji se a téměř celý život trpím pocitem méněcennosti, nejsem hezká. Myslím si, že i tato forma vnímání krade ženě a možná i obecně každému člověku osobnost, neboť tam, kde by rád nechal vyjevit svůj vnitřní, hřejivě teplý svět, a vyšel na slunce, tak ukrývá se ve stínu...

Tahle část mě velmi oslovila, jemné a zároveň jasné: Květ, co se zavře, si užívá svůj stín: pupen semknutý v pěst a ostré trny.  -  Děkuji :-)

Štírko,

já znám jen zpěvačku jménem Lady Gaga a ta tančí tak, že by to s jednou nohou těžko dokázala. Často se pod stejnou přezdívkou skrývají rozdílní lidé a naopak.

Možná.... už není v současnosti tak úplně vše.... tedy jen ta bezduchá krása... ovšem jak pro  koho.... Zdá se, že se začíná uplatňovat síla odlišnosti (viz třeba Lady Gaga, topmodelka s jednou nohou, bílé plochy na černé kůži, modelky s různým postižením... Není v tom asi přijetí, ale spíše ta odlišnost, daná na odiv a tím pádem přitahující zvědavost....)...

Ale Tvá báseň se mi svým nábojem i stylem líbí...

A jak to víš, Majaksi ? Pracuješ snad v nějaké modelingové agentuře ? Já si naopak myslím, že současný svět je fyzickou krásou naprosto posedlý. Pro mnohé ženy, ale dnes už i pro mnohé muže, je fyzická krása to nejdůležitější v jejich životě. 

Ostrichu,

já hodně rozlišuji mezi prázdnou krásou třeba komixových krasavic a přitažlivostí, která odráží krásu duše. Z toho hlediska i oškliví lidé mohou být krásnější než ti pohlední od přírody. Stejné je to ale třeba i s lidským hlasem. Někdo může zpívat čistě a po hudební stránce třeba i perfektně, ale když v tom není duše, nic to není. Včera mě v TV hodně zaujala Lady Gaga, která zpívala kupodivu  countrypísničku. Způsob, jakým to zpívala, mě fascinoval. U skutečného zpěváka stačí, aby zazpíval pár tónů a člověk hned pochopí...

Kočkodane,

já jsem taky pěkné kvítko. A kdo ne ? Myslím, že tu mnozí společně časem vytvoříme překrásný záhonek.

atkij,

ale to beze všeho teprv až tě opravdu miluje.

Philogyny,

jistě - někdo třeba ano. Jenomže se ten někdo dost špatně hledá.

Alegno, děkuji za tip.

Entropie,

možná je ta báseň spíš nepříjemně ženská. Možná je o tom, že za fasádou z makeupu se může skrývat nebezpečí, kupříkladu nečekaná inteligence, jak o tom často píše Agatha Christie.

vesuvanko,

rozesmálo mě, že kreslíš stromy tužkou na obočí. Já zase píšu někdy rtěnkou vzkazy na zrcadlo a občas mi odpoví pěna na holení.

Největší legrace na tom je, že opravdu ženské rysy jsou mnohem častěji "blížící se k průměru (tj.kráse)" než mužské - evoluce zapracovala, mužské výrazy byly ponechány jen jako nezbytný, ale víceméně svobodný přívěšek :o)

... pro toho, kdo tě miluje bezevšeho:)

...někdo třeba ano...

***

Asi budu pekné kvítko, kdyz se pred ctením tvých dílek neuzavírám.

Mimochodem jsem na tom podobne jako vesuvanka – také jsem se nikdy nemaloval.

Báseň úderná jak pěst, přitom na první pohled tak příjemně ženská

Pěkné a výstižné :-))), TIP. Já jsem nikdy na sebe makeup nedávala, ani v mládí jsem se "nemalovala". Vzpomínám, jak mě kolegyně v kanceláři nabádaly, abych si alespoň zvýrazňovala obočí "tužkou na obočí". Tužku jsem si koupila, ale zjistila jsem, že se docela dobře hodí ke kreslení, a tak jsem s ní kreslila stromy a nikoliv obočí :-)))