pravnuk

Děkuji. 

Ta první verze mne oslovila víc

... protože praděda, ale mohl by asi být i vnuk  x děda, reál jede:)

Díky.

přijde mi to malebné, od kořenů,

ale přiznám se, že nerozumím, proč zrovna pravnuk

starej Rendl, na základě čeho jsi dospěl k názoru, že by haiku mělo být (pouze) obrazové? 

Všem děkuji za zpětnou vazbu i tiché čtení. 

starý Rendle, obsahem haiku může být nejen zajímavý záznam statického obrazu, ale i děje. Krátký problesk situace. Takových je, nechci říct přímo většina, ale mnoho. Počínaje Bašóovou Žábou. 

Jitka, druhá verzia podľa mňa o poznanie lepšia a nielen kvôli cezúre.

To byla dobrá rada, druhá verze je o dost lepší. Tip.

Už osmý nanuk

mlsá Čepelka Miloň

haikař byl taky

A teď k věci:

Pozoruje mraky

víc než slivoň prst stříhá

nešika pravnuk

;-)

Jen aby nespadl ze štaflí, líbí se mi ten pohled na třetím.

Nechci se vyjadřovat k haiku, kterému nerozumím, spíš to osobně vnímám jako miniaturu, už kvůli počtu slabik, ale mně se tam to zasazení do nejasných rodinných vztahů líbí. Je to zcela otevřené, přitom to vnáší do textu jakési „zdůvěrnění“. Vztah. Jen lehce naznačený, a přesto se už jen tím napovězením mění i vztah k té slivoni. Dokonce i k těm mrakům.

Tím nechci vyvracet předchozí kritiky. Každý přistupujeme k poezii subjektivně, a tady nejde o „technickou“ záležitost, jen čistě o tu neuchopitelnou subjektivitu.

Souhlas s Rendlem ohledně prvního verše, osekané od "rodinných vztahů" by to bylo /podle mne/ "údernější"...

Má nádhernou "atmosféru", třetí verš kouzelný...

Jitko, váhala bych umístěním v kategoriích mezi mini a haiku:-)