Próza měsíce 20-03 (březen 2020) - VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ

VYBRANÉ:

1. Maltézské pláně autora miromurka je zvláštní text, pro mě okouzlující. Připomíná mi něco, co možná také nedávno (nebo dávno?) bylo na Písmáku nebo to možná nebylo na Písmáku, ale jen v mých (taky?) snech... Prostě to ve mně probouzí cosi netušeného...

2. Naděje autora revírník: Je v tom velká dávka porozumění přírodě a podřízení se jejím zákonitostem, a není to jen tokové to mentorování co dnes děláme špatně a jak dřív bylo líp; je to vlastně porovnání vlastních dlouholetých zkušeností se skutečným stavem, do něhož příroda (v tomto případě představovaná lesem) za ta léta dospěla. Z úvodní frustrace stavem části porostu (kůrovec) se postupně vyklube naděje, zakončená až skoro dojemnou zmínkou o bezvýnamé délce lidského života v porovnání s délkou života protagonisty této povídky -- lesa. A kdybychom se neviděli...

3. Jalovčinka autora Vigan: Začátek (první odstavec) je takový "nijaký" (snad kvůli větě ...pojedu na blízkou pumpu pro benzín... (slovo blízkou mi v ní vadí), ale dál už je to napsané skvěle a nutí mě to číst bez zastavení a bez jakéhokoli zadrhnutí až do konce.

OSTATNÍ:

Balijské cestoviny 1) Candidasa autora Květoň Zahájský je vtipně napsaný cestopis, z něhož se čtenář zábavnou formou dozvídá to, co by v turistických průvodcích hledal marně. Těším se na pokračování.  

Lekce autora Danny je cosi jako bajka v nezvyklých kulisách a s "nebajkovým" závěrem. Ten závěr mě vlastně trochu zklamal -- jako by v něm něco chybělo, ale jinak se mi to po celou dobu líbilo a četlo se to taky dobře, a tak doufám, že to "chybění čehosi v závěru" je jen můj vrtoch.  

Pokladna autora lastgasp Úvodní odstavec mi přijde takový "oficielní" -- snad je to autorův záměr. Dál je to lepší a najdenou zjišťuji, že se při čtení celkem bavím -- taková veselá historka to je, možná by byla ještě působivější, slyšet ji jako mluvené slovo v podání dobrého vypravěče. Závěrečný odstavec mi pak stylem připomíná oficielnost odstavce úvodního a koukám, že je téměř totožný, takže ta jeho oficielnost asi byla záměrná.  

úryvek Karel zamlada Karel, podle toho, jak je popisován, musí být pěknej "pošuk". Jen z toho textu nějak nedokážu poznat, jak je vlastně Karel starý: Z první stránky (z věty ...Když mu bylo osm, dávno před prvními reality show... mám dojem, že je Karel již zralého věku, ale postupně se dozvídám, že tomu tak není, což pro mě činí tu povídku poněkud nepřehlednou.

1. místo           Maltézské pláně

Tajemné, zamyšlené, napínavé, s otevřeným koncem. Absence pointy mi vůbec neschází.

2. místo           Jalovčinka

O vzpomínkách, zklamáních, Moravě a chlastu. To nářečí… Osobně mi trochu vadí, nicméně všechny autorčiny povídky jsou záměrně psány v tomto nářečí, takže to jazykovými prostředky zapadá do celku.  

3. místo           Naděje

Miluju les, je mi blízká autorova sounáležitost s přírodou. Někdy je však v těch povídkách toho lesa až příliš… V krajinných popisech se dusí jakýkoli nosný příběh, který v povídkách prakticky schází. Po slohové stránce samozřejmě velmi dobrý text.

1. Naděje - Revírník

2. Jalovčinka - Vigan

3. Maltézsé pláně - Miromurka

1. Už tradičně krásný text popisující přírodu. 2. V tomto textu se mi líbí hlavně střídání nálad a použité nářečí. 3. Text má snovou atmosféru.

1. Naděje - revírník

2. Pokladna - lastgasp

3. Balijské cestoviny - Květoň Zahájský

Hodnocení je pod dílky. Na třetí místo bych co do kvality textu řadila i úryvek Karla zamlada a Jalovčinku - nakonec jsem upřednostnila veselejší linku... i Maltézské pláně mají něco do sebe a Dannyho Lekce jako přemýšlivý text také.

Naděje - revírník

V povídkách autora se prolíná láska k přírodě se zodpovědností. Dívá se na krajinu jinýma očima a moc se mi líbí jeho zdánlivě drobné postřehy.  Není to psaní o ničem.  Z každého čtení si něco odnesu a ten svůj les vidím zase jinak.  A to je fajn.