Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sesedím na židli a předčítám
Autor
Philogyny
sedím na židli a předčítám
rukou opíšu půlkruh
přihrnu k zemi vzduch opřu prsty o dno hlíny
za stoletou hrušní
usni Frýdo
na chvilku usni
do levé poloviny větví
jsme tím
co chceme
kolébáme viny
do zblbnutí pláčem
smích a hlad
ztrácím
protože
víc miluju
prokousneš mi dlaň
obnažíš dásna zuby
les nad svou zdí zhasíná slunce
směješ se jazykem
říkám ti
ty můj malý vrahu
moje milovaná Frýdo
Frýdo?
je dvacet jedna hodin sedmnáct minut nula vteřin
ulomená tma
plná
světlušek čeří
tvůj nehybný obrys
---
věřím stínům věřím
napsáno kýčovitým stylem
protože bez tajenky vyššího řádu nečtěte
pokud nevěříte polohrubé mouce v mém dortu
boji o trůn
tekutému krému co to všechno spojí vůní rumu
dotekem dotekem dotekem dotekem
dotekem dotekem dotekem dotekem
dotekem
v trojcípém šátku nosí po ránu celé slunce
---
z poorané záhumenky tichem
malé vrány ozdobené pentlí
(nechceš se mi podívat do očí)
bolí
nejvíc
těsně pod ránou
zlomí kmen v pase
vyteče míza
---
až za nebe provazem provážu sen
nebude to óda na radost
duha vykreslí dvojitý most
do léta všelijakou
nepokojnou havěť
dřevnatí brouci do cích
v očích
hlad
-----------------------------------
ve chvílích kdy panikařím křičím tvoje jméno
---
jak moc tě potřebuju
jak moc tě potřebuju
jak moc
---
hřebelcuju chcíplýho koně zimy ze
starých básní
Řím sčítá modlitby za mrtvé
vypustí bílou holubici míru
jako rým
pro racka
pro vránu
---
---
k višním přidávám třtinový cukr i rum
tak jako vždycky
budou vonět v cukroví
až bude
pomalu sněžit
pod krovy
i my i my i my i my i my i my i my i my
21 názorů
pro Karpatský knihomoľ
To bych brala, ne že ne. Ale nevíme, co na to druhá strana...děkuji.
pro Thea
...někdy mlžím, jinak to nejde a tak jenom to svý děkuji... :)
Evženie Brambůrková
07. 07. 2020Pěkně jsem si početla. Je mi to hodně blízké.
Karpatský knihomoľ
06. 07. 2020áno, pokrvná sestra agáty
dřevnatí brouci do cích v očích hlad - je zaklínadlo, abych v noci nespala:)
ulomená tma
plná
světlušek čeří
tvůj nehybný obrys
---
věřím stínům věřím věřím - (vždycky bolíme s nimi - mi odchází Éliška, proč je máme vždycky nejvíc rádi, když už tu skoro nejsou?:)
hm, touhle ses do mě hodně trefila, nebo jen sdílím náladu, nevím, nic - to většinou :))
blacksabbath
06. 07. 2020Phil. ...dokážeš zasáhnout slovy jako hroty až na dřeň......*/*************
Co ti napsat, vlastně nevím, jen - že snad rozumím... a že pro mne dnes trojcípý šátek vede.
Thea v tramvaji
05. 07. 2020Nejvíc tato pasáž:
ulomená tma
plná
světlušek čeří
tvůj nehybný obrys
V prostředku jsem se utopila :) A pak višně v rumu! Už zrají!!!! Dneska jsem si všimla.
Máš v tom moc pěknou naléhavost.
pro Agáta5
Kdysi mi kamarád napsal, proč používám v textu básní zrovna číslo pět, tak už vím, že kromě Kouzelné zahrady jsi tu ještě Ty... :)
pro Alegna
Mám na obrazy úchylku, už jsem si zakázala chodit na oblíbená místa...jeden bych strašně chtěla, mimo Ladu...ale je taky nedostupný...děkuju za přečtení a řádky...
krásně předčítáš i my i my i my :)
budu se vracet, nádherné metafory (mě blízké)
silné....jakoby někdo protrhl obraz uprostřed břicha .... zatrnulo...ale nic se nezastavilo, čas plyne skrze nás***