Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDomácí pohodová
Autor
Báseň_roku
Nad talířem fazolačky,
co mi vlastně nechutná,
vzpomínám si, téměř plačky,
jak jsme tu byli. Sami dva
Rád jsi to měl v kuchyni,
když jídlem jsem ti voněla,
hlavou téměř ve skříni…
Jak já se tenkrát styděla!
První roky v našem bytě,
přespáváme v obyváčku,
stále denně: Lásko, chci Tě!
Ale rozbít při tom pračku?
Kdo nezažil, diví se
život stále něco mění
Ještě, že nám na míse
zbylo prkno k posazení!
---
Jen co umřu, zpět mě máš,
pak vrátíme se k těmto dnům
Tak doufám, že se neflákáš
a předvádíš to andělům
13 názorů
Úplně jsem se bála sem něco napsat, abych něco nezkonila..tak teprve nyní čtu některé příspěvky..děkuji Delfínku i všem ostatním..!
Snad pro tu lásku paní,
která až za hrob dosahá,
snad pro vášnivé milování,
v každičký čas a kde se dá
dávám již poslední svůj HLAS,
kéž vaše láska neumírá,
snad šťastně sejdete se zad
v jiné dimenzi Všehomíra...
Báseň_roku
24. 09. 2020Zdeňku, prosím o upřesnění - slovem - tip - asi míníš - hlas pro tuto báseň - je to tak?
Radovan Jiří Voříšek
23. 09. 2020doprčic, to je milé až usmívám skrz půl hlavy
a i mě to trošku dojalo
hlas
Hlas