Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMiluji loučení
Autor
Evženie Brambůrková
To nám ten rok nějak rychle utekl.
Zase stojím na zahradě u chalupy a v ruce mám hrábě. Na listí z ořešáků si ale letos ještě počkáme.
Shrabala jsem na hromadu spadané hrušky a vybrala ty lepší. Vzala jsem si na to dokonce rukavice a vybojovala vítěznou bitvu s vosami, včelami a jedním vypaseným sršáněm.
,,Přebrala si už ty jablka?" Babička mne přepadla ze zálohy ve chvíli odpočinku.
Měla po obědě spát, ale po návratu z OV je plna dojmů z cesty, kdy mi opět krásně zpívala, a tak se již těší na zahradu, kde je pořád co dělat.
,,A ze střechy kůlny jsi ty hrušky sundala?"
,,Ano, sundala hráběmi." Asi mne neslyšela.
,,Měla bys tam vylézt a udělat to pořádně!" Nevím, kdy tam lezla naposled ona, ale já určitě bych se propadla shnilou střechou.
,,Ne, nepolezu. Nechci se zmrzačit."
,,Přece nečekáš, že tam vylezu já?"
,,Ani ty, ani já." Ukončila jsem debatu a šla pro změnu opravit vrátka ke studánce, která zdemolovala prasátka. Pak mohu dodělat vrata k lesu, která Jiřík udělal o trochu menší a projde tudy i pěkná laňka.
A je to!
Hodně jsem se za ten rok s babičkou naučila.
- Dělej jen to, na co stačíš.
- Nikdy se do ničeho nežeň.
- Pokud nejde o život, dělej ,,mrtvého brouka".
- Život je příliš krátký na to, abychom si ho zkracovali zbytečnou prací.
- Nerozčiluj se kvůli každé blbině.
- A buď hodně, ale hodně trpělivá.
Tiše se za mnou zjeví babička a radostně zahaleká:
,,Na tý louce zééélený, pasou se tam jéééééééééleni........."
Připomene mi to jeden krásný film, jen ten kanál mi chybí.
A tak ještě jeden poznatek na závěr.
Babička mne nechce vytočit za každou cenu. Zpívá, protože má radost a vzpomíná, protože má na co.
Vezmu velké kladivo a jdu..........
.....no přece přibít pár krajinek.
22 názorů
Evženie Brambůrková
10. 12. 2020Ano, to je moc krásně řečeno, a2a2a.
Babičky jsou sluníčka, ze kterých vzešly maminky, aby nám svítily na cestu. Hezké ty tvé miniatury, svět je zase o něco přátelštější.
blacksabbath
10. 10. 2020tak to se budu móóóóc těšit....:-)))))))))))))))))))))))
Neboj, Ivi, ještě o nás uslyšíš. A opisovat si nic nemusíš. Bude z toho knížečka i s mými ilustracemi. Tak se těš. :-)
Evženie Brambůrková
10. 10. 2020Děkuji ti Arwen. To mi připomnělo, že se musí vyčerpat žumpa. :-)
blacksabbath
10. 10. 2020To už je konec?.....pec nám spadla......ráda jsem byla s tebou a babí na chaloupce....no alepoň si opíšu ty tvé poučky.....aaaa...určitě se ještě něco najde třeba jako P.S. k tomuto skvělému dílu.....*/***********************
Arwen Leinas
10. 10. 2020Část lidí by opravdu měla mít úředně zakázáno zpívat. I z mé rodiny. A přiznávám, já bych mezi nimi byla také.
Házet babičky do žumpy je pořád ještě trestné, je lepší to s nimi nějak vydržet :-)
--------------
Vzala jsem si na to dokonce rukavice a vybojovala vítěznou bitvu s vosami, včelami a jedním vypaseným sršáněm.
Evženie Brambůrková
09. 10. 2020Však se zase sejdeme i s babičkou. A díky, Čudlo.
Evženie Brambůrková
09. 10. 2020Je to vyzkoušené, Renato.
Evženie Brambůrková
09. 10. 2020Snad nám humor ještě chvíli vydrží, Irenko.
Evženie Brambůrková
09. 10. 2020Děkuji, Lído.
Evži, ty poučky v závěru si napíšu zlatým písmem a vyvěsím na strop! bylo to moc hezké povídání o babičce.
Evži, také děkuju za tvé čtení, bylo velmi milé! Ať se daří tam - na samotě u lesa!
Evženie Brambůrková
09. 10. 2020To budu ráda, revírníku. Některé příhody byly i velmi veselé. Doufám, že se pobavíš.
Evženie Brambůrková
09. 10. 2020Luboši, divočinu mám ráda hlavně v mrazáku a pak na talíři.
Evženie Brambůrková
09. 10. 2020Já děkuji, Gábi. Určitě se s babi zase objevíme, už mám připravený nový projekt.
Nevím, proč se k tobě dostávám až fčíl, když se málem loučíš. Ale bavíš mě, tak si u tebe trochu pozpátku počtu.
Lanka, jeleni – dnes ses v dílku dost venovala i spárkaté zveri. A je dobre, ze jsi na tu strechu nelezla, prece jen neumís padat tak dobre jako svého casu Zdenek Srstka.
Ten cas vskutku pádí stylem poplaseného mustanga, jsem prekvapený, ze se s námi milujes uz rok.
gabi tá istá
09. 10. 2020ĎAKUJEM! Rada som tu s vami bola, Evženie, aj dnes sa usmievam a dúfam, že toto nie je naposledy, že občas niečo pridáš *