Senrjú 1 - 3 /11/20

...a jo! to sem nevěděl....

CHT,

slabiky musejí vždy vycházet jen klasikům, jako jsem já. Modernisté píšou haiku ve stylu freeform. Nejenže jim nikdy nevycházejí slabiky, ale jejich výtvory se už od japonských vzorů ze sedmnáctého století liší natolik, že s nimi nemají nic společného. Modernisté nebo postmodernisté nemusejí umět nic a nemusejí dodržovat žádná pravidla, kromě těch, které si sami vymysleli. Všechen ten chaos prý omlouvá jejich expresivní "síla výrazu".

Tak tos mne dostala. Nevycházejí mi ty slabiky, takže ani v parodii nejsem dobrý.

Mějte se!! (množné číslo)

Klidně pokračuj. Zatím jsem tady rozdejchala všecko.

CHT,

Radovan taky napsal haiku o slunečnicích. Můžeš si ho najít na jeho stránce.

Já mám ale senrjú o slunečnicích povícero. Třeba tohle :

Obraz u okna -

Slunečnice od Gogha

stáčí tvář k slunci

Radovane,

vytí je u psů projevem stesku a smutku. Když jsou pejsci šťastní, vrtí ocasem.   Díky za típek.

jsem tak nadšený

že půjdu výt na měsíc

zarámuji si

oc děkuji za hvězdičku, Markel.

pěkné *

Markel,

moc děkuji za další patnáctý tip. Ty jsi má klíčnice. Odemykáš mi další a další místa na seznamu. Hned zítra zs mohu vložit nová haiku.

líbí, i komenty :_)) *

Knihomole,

ano, pochopil jsi to přesně. Jedna kopřiva by to ale neuhlídala, takže kdybych mohla psát slangem, napsala bych :

Za plotem čokl,

kam nedosáhne řetěz

hlídaj kopřivy

Díky za tip.

Druhé som na prvé čítanie a bez komentára pochopil v inom zmysle, čo nie je na škodu. Takým ako ja by možno pomohla napr. takáto úprava.

Za plotem psisko

kam řetěz nedosáhne

hlídá kopřiva

trjorte,

někdy to končí i soudem, jak jsem psala Evženii.

Theo,

jak už jsem tady jednou psala : slunečnice teď mají zdřevěnělý krk a vyzobanou tvář. Nechtěla bych mít vyzobanou tvář. Připomíná to Alfreda Hitchcocka.

Blackie,

ta dvojka je podle skutečnosti. Jedni vzdálenější sousedé mají kolem chalupy zrezavělé vraky aut prorostlé kopřivami, které hlídá brazilská fila, což je psisko, které se původně používalo v Americe na chytání uprchlých otroků.

Evženie,

dokud se nějaký voříšek neprosmýkne dírou v plotě a nezakousne se mu do lýtka tak ano. Znám případ, kdy lovecký pes kousl listonošku do ruky. Stalo se to nedaleko mého bydliště a byly okolo toho velké tahanice. Maďarský ohař není zrovna voříšek

...kdyby jen štěkot...(vzpomínka pošťáka)

Pěkný obraz těchto dní... Nejvíc se mi líbí ta první, se zdřevěnělým krkem!

Um, mně se nejvíce líbí dvojka....:-)))))).......úplně to vidím....jednička je smutná....jemi líto těch krásných květů slunečnic a trojka.....too je jasná zpráva, že psi pošťáky (nebo naopak?)......nemají rádi...:-)))))))......*/*****

Listonoš si to prostě užívá.

To třetí haiku je takové zvukové. Kdybych mu měla dát nějaký název, nazvala byh ho Štafeta, ale jednu Štafetu už tady mám.

Hm, máš pravdu, trochu - když jde kolem známý, psi jen běží k plotu pozdravit; když jede pošťák, vyjou a rvou plaňky - ti naši :D ... hezkys zamyslela nad venkovskou signalizací - oni, když jedou popeláři, je to to samé, a fajn že už nejezdí zmrzlinář ... ten byl hooodně oblíbený, zastavoval radši o barák dál :) psi měli málem psotník a on taky

Listonoši jsou u psů asi najméně oblíbení. Chodí ke schránce, blízko k bráně a pes je bere jako narušitele. Na vsi už psi místní lidi znají. Na mě taky žádný pes v ulici neštěká. Ale napošťačku štěkají všichni.

:) je to o pocitu - mně to přišlo příliš povšechné, než aby vyvolalo nějaký zajímavý vnitřní obraz. On asi kdokoli by šel po vesnici byl by provázen ... a někteří můžou být i čistokrevní a docela chlapáci :D Ale jak říkám, jen můj pocit, který neubírá nic imaginárnímu ňafavému prožitku listonoše ...

Romane,

zdřevěnělý krky a vyzobaný ksichty vod sýkorek.   Jsem ráda, že se líbilo.

Pavle,

dík za kritiku a za tip.

První je exelentní, druhé a třetí mě tolik nedostalo. Ikdyž u třetího jsem se zasmál při předestavě jak to čte zmiňovaný kolega. Víc takových Voříšků.

To třetí je spíš haiku. Listonoš jde po vsi a zpod vrat na něj štěká spousta podvraťáků. Ves je dlouhá a podle štěkotu psů může poznat třeba někdo na kopci nad vesnicí, kde listonoš přávě je. Je to štafetové štěkání na pošťáka. Zcela reálný jev odpozorovaný ze života.

tou poslední se nějak nemůžu prokousat ke vtipu - kolem těch voříšků musí být něco, co mi uniká ... oříšek:/

Ty dvě mi přijdou parádní.

Norsko,

vysvětlení ke druhému senrjú : majitelé pozenku se řídí osvědčeným heslem : host do domu - hůl do ruky !  Tam kde nestačí ochránit zchátralý objekt před narušitelem hlídací pes, tam hlídají aspoň kopřivy.   Dík za típek.

Všeho po krk. Druhé nerozumím. Ve třetí se mi líbí ten Voříšek. Jak Von nám pěkně štěká

Dík za típek, Milane.

Vtipné :-)