Pozdě

Inexhausetable, díky. Přeju pěknej den a.

Mapato, nice to meet you! Tahle báseň je o smrti mýho kamaráda. Kdyby tě to zajímalo, tak víc je o něm v básni Richarde...

Děkuju za návštěvu i krásnej koment. Taky přeju krásnej večer a.

nevyužitý, promarněný naděje, které pláčí...Tvýma očima, Tvým srdcem...nejlíp z toho vyvázly ty ptáčkové...

...ale bije, annnie, a to je to hlavní

vždyť existuje tolik nadějí, jen je chytit a nepustit...já vím, jen...ono to tak lehké a jednoduché nebude, ale bojovat...pro sebe (někteří dělají pro jiné, na sebe ale zapomínají, a to je špatně)...a tím i pro druhé...

krásný večer, m

Zeanddrichu, přesněji koment: není co dodat... Díky! Přeju lepší zvony! Pá a.

.. .

Mapato, děkuju. Tobě taky krásnej den a.

ahoj Annie, hezky vyjádřené...a hezký den, m

Tome, moc díky! Koukla jsem, kdo mě to tu navštívil a našla u tebe taky pár pěknejch kousků! Někdy zas kouknu na další. Pá a.

drsný, pravdivý a dobrý

*

Majaksi, to by byla výborná varianta a zvon by pak samozřejmě nemusel ani cinknout. Ale bohužel... Nicméně pokud jde o ptáčky, tam mám ještě šanci.

Ta tvá parafráze je (dů)vtipná, ale je to jinej příběh jiný osoby. Můj zvon stesku už hned tak něco nerozezvoní. Nicméně: pobavils mě, díky

To mi připomíná: kdesi to kdysi řek nebo napsal Wernisch, že když byl malej, nechápal, že by se spolu mohlo rýmovat např. Smrt a Chrt. Myslel si, že ke slovu Smrt se může rýmovat jedině třeba Prd... :) Krásnej den, a.

chjo, to nedosypeš ... ale třeba, až přilítnou jiní ... a nebo ti další ... život je naprd

Milá lawender, přesně tak... Chci bejt krmicí a pečovací a přátelům telefonovací a zároveň chci bejt naprosto svobodná a nezávislá. No nenakopla bys mě? Ale, prosím, nenakopávej - ona se mi nedaří ani jedna z těch pěti věcí :) Hezkej večer a.

nemůžeš mít všechny ptáčky ... když je nekrmíš! :)) Dokonce ani když je krmíš ... ale to je úplně jiná poezie už. Chceš něco, cos nechtěla, abys to mohla nechtít, kdybys to mohla mít :) nebo tak nějak? Hezké zamyšlení ... nad sebou:)

Luzz: Nene, "kondolence" neočekávám, nicméně občas je zde dostávám a pak za ně děkuju.

A (nejen) tvé připomínky promejšlím, ale neumím na ně reagovat - zdá se mi naprosto zbytečný vysvětlovat a "obhajovat", proč jsem to napsala tak nebo jinak. Nicméně je pro mě velmi zajímavý a přínosný zjišťovat na tomhle fóru, nakolik je obraz, kterej svým textem maluju (nebo jen črtám) zajímavej a taky srozumitelnej pro ostatní. Potřebuju určitej čas, než se mi to usadí, takže většinou vlastně spíš jen děkuju za to, že to komentátorům stálo za tu práci - a tý si cením vždy, a ne málo.

Já sama ráda sleduju na tomhle webu nový práce a co mě zaujme, komentuju - ale nečekám, že to se mnou někdo bude rozebírat a ani to zatím nikdo neudělal.

Svou odpověď jsem nemyslela ironicky, prostě mě to takhle vyjádřený (tebou) pobavilo. Já jsem ten typ, kterej dokáže ocenit vtipnou situaci i na vlastním pohřbu.

Tak ještě jednou díky za komentář, je pro mě zajímavej a pokud někdy znovu shledáš důvod komentovat některej z mejch textů, opravdu budu ráda. Tak doufám, že jsme se teď na sebe trochu víc vyladily a přeju krásnej večer, annnie

tak mně taky došlo, že je to o smrti... a smrt téma je, o tom žádná... záleží ale, jak ji autor uchopí... asi bych při čtení mohla popřemýšlet nad tím, jestli je text odrazem situace, která se ti děje, ale nemám šanci vidět, jak se na tvé straně věci mají - a vlastně je mi to i jedno... proto hodnotím text jako takový (anebo se o to pokouším)... jistě, mohla bych vyjádřit soucit anebo přidat svou zkušenost/příběh, ale - přiznám se, že empatií zrovna neoplývám... asi to bude znít ode mě necitlivě, ale když už vhodím text na literární web (byť založený na vlastní bolestné zkušenosti), tak už jsem tak nějak smířená, že se kolemjdoucí budou vyjadřovat spíše k literární stránce textu než aby mi kondolovali a psali soucitné komentáře (pardon, nějak jsem se rozepsala... prostě mě to občas napadá při čtení textů, který můžou odkazovat na nějakou tragickou životní událost).

Nojo, smrt není špatný téma :)

Díky, hezkej den a.

podle mě by to zasloužilo víc rozvést... takhle je to jen náčrt... není to špatný téma, to ne, ale zpracování mi přijde ve stylu - rychle, rychle, teď mě napadla nějaká metafora, šup s tím ven.

Milá Dagmaram, Andělko, gabi a Katariino, děkuji za citlivá slova a

Norsku za nezvykle útěšnou skorobáseň.

A odpovídám: ano, stalo - a mea culpa, nikoli Času, Doby, Okolností...

Příště sem dám něco veselejšího. Srdečně zdravím a těším se na vaše další básně

smutný, hezký, asi se fakt stalo, viď?

Je to ze současného života. Nemáme čas...

pozdě...človek si dáva potom väčší pozor, aby raz nebolo neskoro *

Na zvon stesku není pozdě nikdy

Chtělo by se napsat něco jako "Nuže!! Jsou jiní, co čekají.", ale na tu jednoznačnou neměnnost není lék. A tak je mi teskno s Tebou. *