Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seA pak prší
Autor
Augustin_Šípek
.
.
Žhavou jehlou slunce píše,
verše, tvary, do krajiny.
Reznou kříže, dávné viny.
Všichni mrtví spí tak tiše.
A pak padá do studánky,
voda kdysi odnesená.
Pane, prosím, čí je vina,
že nám pukly staré džbánky?
A pak prší na hladinu,
odraz nebe rozmlží se.
Pane, nevím. A pak ví se,
že snad patřím Hospodinu.
Žhavou jehlou slunce všije
reliéfy do krajiny.
Plyne den a s ním jdou stíny.
A nám živým srdce bije.
.
.
20 názorů
Pěkně napsané.
Chtění je vlastnost obdivovaného mládí. Ale co potom, když chybí "dost"?
Radovan Jiří Voříšek
24. 01. 2021svěží, nápadité, tipu hodné
jen si říkám (ale samotného mě to nenapadá) jestli ve druhé sloce, která mimochodem má první tři verše impozantní, nedat něco závažnějšího, než puklé staré džbánky. Když už je osloven prosbou Pán (předpokládám Syna Božího)
jasně, puklé džbánky - je asi možné za ně dosadit mnohé, ale přece, jestli nedat něco explicitnějšího?
nejdřív jsem si říkala, že je to moc strojené - personifikované slunce- jak předvídatelné, ALE MILE MĚ PŘEKVAPILO, ŽE TO NENÍ PŘEDVÍDATELNÉ a má to hlavu a patu
patricia w.
19. 01. 2021něžné až dojemné, líbí :*)
Z hediska konstrukce vázaného verše je to napsáno velmi dobře a skutečně to zní reynkovsky, tip.
Když se dodrží nějaká ta básnická pravidla, tak je to potom ke čtení. Tato básnička není špatná, i když není v obsahu zcela bez problémů.