Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSvítáníčko
Autor
elína m.
* * *
Pro hřmící chrabrost všech budoucích staletí,
pro všechno, co je k hvězdám lidstvu nést,
na hodech otců mi odňali vzápětí
číši i radost, navždy vzali čest.
Ke krku skáče mi století - vlkodlak,
jenže já nejsem vlk a jeden z nich,
jak čapku v rukávě schovej mě v teple - tak,
v kožichu horkých stepí sibiřských.
Abych tu neviděl zbabělce ani sliz,
ani jak kola drtí kosti v prach,
aby mi polární lišky jak modrý kyz
pravěkou krásou zářily v tmách,
odveď mě v noc, kde zní jen Jeniseje řev,
kde sosna škrtá hvězdný třpyt,
protože nejsem vlk, já nemám vlčí krev,
mě jen mně rovný může usmrtit.
Osip Mandelštam: 17. - 28. března 1931
překlad - Jan Zábrana
(Tato báseň bude mít za pár dní devadesát let.)
Svítáníčko
Za úplňku je ticho nejkrutější.
Nad tajgou trůní dokonalý kruh
a v monastýrech zkamenělý Bůh
jen mlčí, mlčí, děti nekonejší,
když vlčí smečky začnou k ránu zpívat
a slouží v lesích tu svou černou mši.
Z bříz jinovatka do závějí mží
a z oblohy se lhostejná tvář dívá,
jak lidské stopy s vlčími se kříží,
jak zválený sníh třísní čerstvá krev,
jak stoupá pára z vlčích tlam a "zpěv"...
Za svítání vždy okovy víc tíží
a řetězy vždy hlasitěji hřmotí
a noha nechá v sněhu hlubší otisk.
14 názorů
Některý vrchol trojůhelníka se zřejmě rozhodl tento zploštit na úsečku.
En.,
Tahle básnička má dvojče: Tajga blues v kritikách po Edgarovským železničním blues.
Skvělá báseň, i předloha. Popsáno bez popisu. Jen čistá esence. Takovým dojmem na mě ten sonet působí. A vůbec tvé texty.
Pěkné, Eli, ale mám stejný názor, jako Veršotepec. Vlastní dílo by mělo dominovat.
Anonymní_Veršotepec
15. 02. 2021Báseň se mi moc líbí, ale jsem toho názoru, že motto-citát by mělo být kratší než autorské dílo. Dávám tip.
Katrin Saunier
13. 02. 2021Nádherné :)
blacksabbath
13. 02. 2021nádhera....................*/****************
Škoda, že není v úvodu vysvětleno, co to je svítáníčko. Případně jak uvedené básně souvisejí se středověkou trobadorskou formou, která, na rozdíl od jiných forem, normuje obsah. Zatímco vdaná žena a její milenec se oddávají lásce, věrný přítel hlídá jejich klid. Upozorní je na blížící se svítání a nebezpečí, že je odhalí klevetníci. Milenci se loučí a přísahají si lásku a věrnost. Ve starších variantách je uprostřed přírody probouzí zpěv ptáků. Obě uvedené básně dávají tedy svítáníčku zcela jiný obsah. Česká poezie zná jak staročeskou obdobu této umělé dvorské lyriky, tak novodobé pokusy, které si z ní vypůjčily jen jméno. K těm se elina připojuje dokonale zvládnutým anglickým sonetem, který v přírodní parafrázi přece jen trochu motivy pravého svítáníčka připomene.
Savage Flame
13. 02. 2021Dekuji. ;) S.F.