pásek

Zeanddrichu, takové oživení něčeho staršího, mám to ráda. Vždycky pak na to koukám jak na něco nového, je to asi dané mou vetchou pamětí, tak se neustále podivuji, co že jsem to napsala :-)

Safiáne, já jsem od Olomouce. A chmelnice u Kokor, kolem které jezdím do práce, je tady spíše rarita, asi proto mě tak fascinuje ...

Dagmaram, ty žiješ na Žatecku. Já se v Žatci narodil a moje babička chodila zavádět chmel. Vždycky říkala, že se musí zatočit správně.

Jo, je to také hezké

Snaku, ráda jsem se prostřednictvím tvého komentu ke svému dílku vrátila. Jezdím do práce kolem chmelnice a už dlouho jsem ji chtěla zakomponovat, tak asi se povedlo to včlenit a vypíchnout to vinutí života i rostliny. Jinak je docela zajímavé, že rostlina se nevine tak docela sama, ale že ji musí kolem vypnutého drátu obtáčet. Za výběr díky :-)

ahoj Kaji, hodně přemýšlíš. Slova z mojí básně klidně extrahovat můžeš, jsem zvědavá na tvou kombinaci. A ty zátoky občas bývají dost malebný, takže ti hrozí, že uvázneš na dost pěkným místě :-)

Velmi se mi líbí, jak poslední slovo vinutí aktualizuje obě hlavní témata básně a zároveň tak čtenáře vrací na začátek textu ke druhému čtení...

Aktualizace z poslední sloky je, řekl bych, zenová, jen převedená na tradičně český motiv.

Milá Dagmaram,

     myslíš si, že by se tyto asociace daly nějak využít? Poslední dobou mi psaní básní připadá jako představení Jiřího Schmitzera. Ten dostal na začátku představení od diváků slova. Během představení z nich sestavil píseň kterou na konci zazpíval. Zde je příklad: https://www.youtube.com/watch?v=IUtO4IoYBtQ. 

    Třeba by se něco podobného dalo udělat i s Tvojí básní. Znovu extrahovat její klíčová slova, přidat do toho má slova, napsat to znova a porovnat to s originálem, kam se to posunulo. 

     Láká Tě to? Je Ti blízký takovýto postup psaní? Baví Tě takovéto hrátky?

     I pokud ano, vidím dvě úskalí: 

      1) nejsem si jistý, zda básni dokonale rozumím. Jaká je moje verze:

      Báseň je psaná Tvému partnerovi. Možná se s ním teprve seznamuješ. Partner chce mít co nejrychleji trapné fáze seznamování (Filip Topol je nazýval polykání plamenů). Ty jako žena si jí naopak chceš užít. Bereš jí jako jednu z nejhezčích. Naznačuješ mu to. V závěru básně (tady už hádám) mu ukazuješ, že právě poctivý průchod touto fází zajistí stabilitu budoucího vztahu. 

      Možná jsem úplně mimo.

      2) Tvá báseň se mi zdá čím dál lepší.

       Jsou horší filmy, ale i tak jsou Starci na chmelu dost problematičtí. Je to skrytá výkladní skříň socialismu. Bylo by dobré je kombinovat s Tvou básní? Je dobré Tvou báseň měnit, když už je takto výborná? 

        Odpověď na poslední otázku: Originál tak jako tak zůstane.

        Když jsi psala svou báseň, bylo to jako by jsi sjížděla řeku. Já jako čtenář jsem jí sjížděl za Tebou. Uprostřed řeky se obejvila pevnina. Pokusil jsem se jí obeplout z druhé strany. Je pevnina ostrovem a my se opět sejdeme ve společném řečišti nebo je to poloostrov a já uváznu v zátoce?

          Báseň ale není jednoduchým sjížděním. Má v sobě zabudovaný přehrávač a my se můžeme podle libosti vracet do jednotlivých fází splouvání. To nám usnadňuje odhalování záhadné pevniny uprostřed řečiště.

          Co si o tom myslíš?

Kaji, to jsou zajímavé asociace :-)

měla jsem na mysli pásek, na který se život nahrává jako film :-)

Ještě jedna asociace: Kladl jsem si otázku, proč se to jmenuje Pásek. Napadl mě úryvek z textu písně Milenci v texaskách z filmu Starci na chmelu: Ten svět v nich ale viděl pásky.....

Od zatočení chmele

k natočení korbele

vede cesta dlouhá

nekřičme však ouha

vložme v tu cestu své naděje

jako sněžnice do závěje

:-)

Báseň se mi líbí, připadá mi jako ze zámečnické dílny, jako by obrazy, které přináší, držely šrouby a nýty slov. Možná proto  odmítání s nadhledem mi v ní autorka připadá chladná jako kov. Mnohem spíš to bude tím, že si "vinutí" víc spojuji s měděným drátem cívky než s chmelnicí. 

dagmaram, co já vím, tak kdysi na zatočení záleželo. Ale jiná doba, jiný brav. Možná už nezáleží

Jsem ráda, že jsem zpět :) Zvlášť když tady tolik pěkných věcí!

díky Atkij, ono to bylo úsporné hned od prvopočátku, ale já ještě dál sekala a sekala a asi to vyšlo :-)

díky black, teší mě, že se ti líbím svá :-)

díky an, už jsem si holka říkala, kde jsi? asi zaujatá opravdovým životem, že? :-)

Zajíci, co takhle vyměnit hlubinu za bublinu. Je krásně barevná a vynese tě nahoru. Ale pozor, blop

Safiáne, jestli pravotočivě nebo levotočivě, výhon chmele (s pomocí člověka) se pne vzhůru ..

Morticie, fakt, že za všema těma dovolenýma, víkendama, oslavama a jiným rozptýlením spěcháme tak, že bysme skoro vymazali to "čekání" mezi tím, je fascinující

.

a2a2a, ty z těch mých pár řádků dokážeš vytáhnout maximum. Potěšilo :-)

Díky Theo, že ses tu chvíli vinula se mnou :-)

Já jsem si to zrovna teď přehrála ..

Kočkodane, sichr je sichr, smajlík s polštářem na zadku :-)

Ahoj Di, tip se dovinul až ke mně, díky :-)

Úspornější režim Tvým textům sluší. Toto je jeden z nich.

Čímž myslím samozřejmě život, tvůj text je hezký a fajn...

taková malá krátká moje :-) tvoje!....parádní

Důvtipné, pěkné, jemňoulince ironické, tak akorát. Tip a.

Jo, je to vážně těžké, člověk jako já nevidí směr a nevidí ani cestu, jen se v tom plácá jako neplavec na hlubině...

jen to nenavinout proti.

čím dál lepší, předposlední sloka spanilá a vtipně dotažena i v závěrečném dvojverší.  Samozřejmě, že mi neunikl zásadní vstup do básně, o to více vyniká - zůstává díky odlehčení v závěru.

Pěkná lehkost v tomhle psaní. A dobré předbíhání v čase :) A to vinutí je fakt důležité... Třeba si uvědomí.

Za dílko ho na tebe neodepnu... (smajlík s Dolby)

:-))) ....důležitý je vinutí. Ovíjím Ti Tip