Tichá ranní Anna

Řediteli, kdepak. Anna je leckdy velmi veselá. Ale smutek k ní patří taky, samozřejmě... Měj veselej víkend, díky za návštěvu, pá a.

:) :) :) Ráda si s tebou povídám. Pá a.

:-))) teda já fakt napsala histerie?!! já se picnu!

Jo, já vím, Mavi je druhá. Před ní byl Coudy - miláček.

Milá Marcelko, děkuju. Já jsem z nich, dokud se válely všude, taky nebyla nadšená... No a vidíš...

I já mám ráda představu Anny :). Je mnohem, mnohem roztomilejší, než její autorka :) A k těm kritikům: já myslím, že je mnoho možností, jak čtenářům ukázat svůj svět. Od zcela neosobního způsobu (relativně bezpečnýho) po zcela hysterickej :) Ovšem pak je třeba se nebát občasných hysterických kritik :) :) :)

Přeju krásnej, naprosto nehysterickej jarní čas! :) Pá a.

Ach, Jill, má milá

Tos v noci skákala po hvězdách?

Tohle mě dostalo, fakt. Jeden chloupek.... a já nadávám, co se mi jich tu válí od naší Mavi. 

Je to trochu upovídané, ale co, ty už jiná nebudeš.

Mám ráda tu představu Anny, odosobnění básní mi nevyhovuje i když, dle některých kritiků má báseň stát sama o sobě, neopírat se o histerii autorky ;-)

Není třeba závidět

TY veselejší děláš svět

neúnavně den co den

můžeš být v sobě spokojen

Díky, kolego v misi

můj dík kéž navěky visí

zde na nástěnce u písmáků.

Tak mi to vyšlo ze zobáku :)

Uznávám to. An(n)o, vana

redaktora Radovana

naplněná veršíky

úspěch zcela veliký

také u mě slavila,

i závist duši zalila,

těžko bych je spíchnul líp,

proto jsem jim vlípnul tip.

Radovane! Takhle vyštelovanej koment bych od muže ve funkci snad ani nečekala!!! !!! !!! Do Ko Na Lý, právě jsi asi trumfnul i Kočkodana

Kočkodane, přístupový kód: Ber to, prosím, jako výzvu :)

Díky, pánové! Bylo mi potěšením

tichá ranní vana

jen nešplouchat

ať neprobudím ženu

ta by mi dala

vzal jsem jí pěnu

a taky mýdlo tekuté

ještě žes šla pozdě na kutě

Evo

a spíš jak dřevo

Čin čin! Ať píše i tobě a.

jasný, vzal jsem to jako legraci - ale zároveň i jako příležitost (možná i sobě) pár dalších věcí dojasnit. tak ať to píše! :-)

Ale no tak... byl to jen žertík... Rozhodně jsem neměla v úmyslu rozdávat rány...

...pěstí...

... si štěstí, kdo se směje

sám sobě

tak jako Anna, ne?

Tak pěkný den, pane

redaktore čtenáři básníku

a dík

Marný.. :-) Však si piš, jak chceš... já jsem jen čtenář - poté, co jsi narovnala zdrobněliny, vznikla jiná báseň. Báseň stejného vyznění (ovšem s minimem zdrobnělin) by musela být napsaná znovu a trochu jinak. nejde jen o TA slova, ale i o substrát, jenž je obklopuje. a pokud ta slova zněníš a nic dalšího ne, bude to působit - jako v tomto případě - jak pěst na oko.

Zeanddrichu... Tys vážně promluvil??? 

Anna má těžký dny

vleče je 

vyčerpaná

někdy už po ránu

Nahoře se na to už nemůžou koukat

A tak se stane

že Z. dostane maličký balíček

Otvírá ho

nachází kratičkou tužtičku

ořezanou pěkně do špičky

jak laťka v zahradním plotě

A vezme tu tužtičku

a píše

a Anně se údivem nadzdvihne obočí

Myslela si, že Z. pomlčí navždy

A podívejme...

Nu... díky

Dnešek je vlastně docela dobrej den

Tak pá a.

Je to hezké, Anko:)

Těším se! I já děkuji :)

Annnie :-) no, nedá se nic dělat. Tak třeba s tebou budu mlčet jinde a jindy :-)

Milí přátelé a kolegové,

omlouvám se za velmi opožděné reakce - povinnosti mi momentálně bohužel nedovolí věnovat se písmáku, jak bych chtěla, a tak si tu jen semtam něco stihnu vyzobnout... Moc vám všem děkuji za čas, který jste strávili s Tichou Annou...

Per_zayi, tiše děkuji a přeju krásné dny

Norsko, žasnu a znovu žasnu a děkuju

Dagmaram, Jill odešla před Vánoci. Jsem s tím dávno o.k. Ale ten chloupek na pupenu třešně byl hodně překvapivý...

Goro, díky. Ten den se Anna cítila velmi jemně... mimo svou kůži.

Jaryne, já svý texty nikdy neobhajuju, leda vysvětluju, má-li někdo zájem. Ale myslím, že k týhle básni není moc co vysvětlovat... Prostě se s tebou minula, to se mým básním stává... Vážím si toho, že ti stálo za to říct mi svůj názor. Díky.

Milane, děkuju za úplně krásnej komentář...

Supizme, tvý slova mě překvapily ještě víc než norská pochvala :). Neboť já se považuju za naprosto průhlednou, doslovnou, až příliš čitelnou a někdy i nemožně výchovnou autorku... Takže myslím, žes mi nemoh udělat větší radost... Nicméně kdykoli tě ráda provedu světem kterýkoli svý básně. Děkuju.

Theo, děkuju za konejšivý vánek tvých slov. Jsem okouzlena...

Egile, zde verze speciálně pro tebe :):

Anna je dnes tichá

Je plná tichých slov

co nejsou ani k zašeptání

Je zase zpátky

Sama v sobě

tulí se do klubka

Jde ranní zahradou

hladí poupě magnólie

Na třešňovém pupenu

můj Bože

ulpěl jedenjediný

krátký bílý chlup

Anna vynechá

jeden

jediný

krátký nádech

pak

nadechne se plně

celé té tiché chvíle

vydechne

trochu se pousměje:

Jill, má milá...Tos v noci skákala po hvězdách?

Anna sedí

hřejou ji modré a zelené a bílé pruhy

koupené kdysi dávno z druhé ruky

Na zelený pruh u nohou

se neslyšně

snášejí po - malé

průhledné puntíky

Od úst jí stoupá bílý proužek

tamco by měl být modrý,

ale není: dnes není ani šedý

Dnes je tam široký téměř bílý pruh

a k němu stoupá

tenký proužek

Annina neslyšného díku

Lucie, popravdě, já si na obvykle na zdrobněliny nijak zvlášť nepotrpím, ale pod třešňovým pupenem to jinak nešlo :). Za tvou obhajobu a krásný slova slibuju, že něco veselejšího najdu. Díky!

Cadmium, i tvůj koment je jak procházka po zahradě. Díky. To opakování, to je taková moje nemoc. Miluju to žonglování, kdy slovo v jednu chvíli nese jeden obraz a hop! ve vteřině jinej... Ale možná se mi to nedaří tak, jak bych chtěla... No, jelikož jsem o pár odstavců výše právě zjistila, že nejsem tak srozumitelná, jak jsem si myslela, tak např.: tady jsou proužky na svetru, pruh trávy, pruh oblohy, proužek dýmu z cigarety a telegrafickej proužek, co Anna posílá nebeskou poštou :) A jako kontrapunkt k tomu puntíky deště...

Aru, děkuju za souznění i za to, že ti stálo za to mi to napsat!

Kočkodane, bacha, já jsem na fousatý :) :) :) Díky.

Diono, vidíš, o cos přišla??? Mohlas tam mlčet se mnou :) :) :) Díky!!!

Janino, moc děkuju, že sis z toho vybrala po svým. Já to tak taky někdy dělám :)

Benetko, dojals mě. Není to poprvé. Díky.

Andělko, díky za něžné pomlčení...

K3, moc děkuju.

Black... ... ... Fakt jsem dojala i motorkářku? Díky... ... ...

Dane TM, stvořils za všema těma komentama dokonalou tečku. To zas nadmíru potěšilo mě... Děkuju... A jak to tak v dokonalejch chvílích bejvá - právě jsem ho omylem smazala... Chjo... Ta Anna...

Ann............................*/************************

Kouzelný poetický jazyk, s prozaickým rukopisem:).

***

Zvláštní a půvabné... Zase se mi zdají nejlepší první dvě strofy a pak ta poslední. Omlouvám se... je tam na mě nějak příliš mnoho slov.

Půvabně tichá ranní Anna :-)

Kratičkých bílých chloupků mám v bíbru spousty. (Za tento komentář nemusíš poděkovat ani tiše. No, jak budeš chtít...)

fakt povedené, mě to teda sedlo do nálady, takže kritiky kolegů tak nějak na mě nedopadly :)

*za tím

Názorná ukázka Tvého osobitého stylu, který mám tak ráda! Já narozdíl od egila, miluji zdrobněliny :) 

Cítila jsem to ticho a vnímala každé slovo... Kouzelné byly všechny verše :)

P.S. Něco veselejšího (ne tak tajemného) rázu bys "ve svém šuplíku" neměla? Měla bych chuť na usměvavou, ale pořád Tvým stylem, napsanou :) Kdyby ne, tak neboj, budu pořád číst...

Mně tedy v textu ruší nadmíra zdrobnělin.

A zdvojená samohláska A Anna - graficky i foneticky. Leda by A-Anna byla "bohyně" (á la Inanna) a byl zatím záměr. a A vůbec - těch "á-ček" je tam moc.

Nejvíc prostoru (a poezie) si nacházím uprostřed - obratem substance u "jeden jediný". A následně do konce strofy k přirozeně znějícímu oslovení. Pominu-li zmíněné spojky...

Ach Anno! Tvé proužky se zachvěly ve větru, co téměř není! Je to kouzelné :)

Krása úplná !!!

Jemná momentka. 

Jill odešla? 

No tedy. S úklonou

hmmm ... velmi neslyšně ... T