Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePozri, kvitnů pupavy
Autor
Movsar
Pozri, kvitnů pupavy
Betonové cévy města chrlí auta už od soudného rána. Ta pod Letnou je chlístá neobyčejně zběsile, pravděpodobně bude mít zvláštní úlohu zásobit střed města smrdutými vozy, dvoustopými tromby, překážkami na cestách snivých chodců.
Most k Revoluční je vybaven digitálními tachometry, takže když přes něj běžíš, hned víš, jestli s tebou atletický svaz v létě do Tokia může počítat.
V Revoluční už dávno nikdo nezapaluje barikády, jen holkám slunce připaluje lýtka, odvážným i stehna. Ovšem touha mužů je jako petrolej, hrozí požáry.
Klikaté uličky Petrské čtvrti jsou až na hladové holuby prázdné. Jen tu a tam někdo opouští skrýš, nasedá do bentley nebo porsche a vydává se "v potu tváře dobývat svůj chléb"
U Imperialu je už ulice zas bublavý kvas. Za okny pan Zdeněk napomíná učně: "Seš debil, co na mě čumíš jak husa do flašky, kams dal lžíci, jak dlouhos táhl ten vývar, ty pazdráte, nevíš, že sekanina se rozehřívá na sedmdesát a ne šedesát, ty jelito.." A učeň poslouchá litanii mistra s tváří zaraženou k zemi, podobně obžalovaní v domě naproti poslouchají litanii státního zástupce, který sice nepoužívá takové výrazy, ale do jeho úředních vět převlečen je hněv daleko horší.
Pozri, kvitnů pupavy, ukazuje u drobného palouku vprostřed města dívka svému chlapci a touží nechat se svalit do trávy. A on stojí jako "Golem, jemuž vzali šém", náhlostí toho daru vyděšen.
Bruslařky
Ladronkou se v pátek odpoledne prohánějí bruslařky a o poznání pomaleji běžkyně. Jejich oblečky snadno zaměníš za erotický oděv: legíny, sportovní podprsenky, samý pruh, vše těsné, zařezané do těla, až to člověka bolí za ně.
Míjejí stromy obsypané květy, růžové lístečky poletují vzduchem. Básník je chytí mezi prsty, přivoní, otočí se za bruslařkou a vydá se krátkému snu.
Ta ale nebere ohled na poezii, na mysli má jen výkon, ještě pět kilometrů, ještě tři, dva... Upocené stroječky na touhu.
Přepadení
S punčochou na hlavě zavelel k poslušnosti. Ty jsou od nás? optala se s ledovým klidem žena za pultem, zatímco již sahala do pokladny. Budete si na hotovost přát tašku, paper or plastic, nebo máte svou? Chci kalhotky, procedil skrze zuby lupič. A jaké byste si přál? Tanga, brazilky, šňůrkové nebo něco romantičtějšího, krajku? Vaše, sklopil oči k pasu prodavačky, která si bez námitek sundala kalhotky a vydala je lupiči fetišů.
Stop, zavelel muž s plesnivým vousem a sundal staromódní brýle. Nyní již máte dostatek indicií k tomu, abyste poznali muže pod punčochou.
12 názorů
Já Lucie píšu...
05. 05. 2021Je perfektní, jak to umíš podat. Poslední odstavec v první je nádherný :)
Dnešní tryptych tradičně pobavil, zejména některými slovními spojeními o touze, které jsem si zapsal do svého vtipníku. Touží se nechat svalit do trávy!!! Stroječky na touhu!!! Výborné a vzletné.
*/
Plechová hovádka, říkají někteří těm dvoustopým. K hlučným motorkám už tak laskavý není nikdo. Ostatně soudím, že ti, kdo dopustili na ulicích stroje typu enduro, budou jednou rituálním způsobem sprovozeni ze světa.
poznávám tě :)
Dnešní tématický výlet mě moc bavil - se všemi těmi tromby a upocenými stroječky na touhu :) - chléb v potu tváře mi přišel na sílu, jako bys jim to nepřál :))) nebo přál ... a pak, ti se nepotí, nikdy, mají všude klimošky:) jsou chladní jak kámen
tak to jsme dva s těmi auty, ja tedy na ně uvyklý nejsem, zase jim říkám "kovová monstra," byť z kovu uplně nejsou, ale to je jedno :)
Naprosto výborný. Ty uvozovky u "v potu tváře..." mi přijdou zbytečný. Velmi jsem se pobavila. Velmi ráda tě čtu. Velmi velký tip a.
Takže tedy tromby. Teď mi, dík Sloterdijkovi, přijde, že plechové tromby by byly lepší. Tak až to nabídnu všechno Trnkám Brnkám vyměním to.
Díky, Goro. Ano, jsou tu všude, je to ohavná věc ty auta. Peter Sloterdijk je přirovnal k cizincům, na kt.jsme si dokonale zvykli, říká miliony plechových cizinců tu s námi žijí a nevadí nám, nejsme tedy tak xenofobní.
Dobré, i když bolavé snad kromě překvapeného Golema... dvoustopé tromby - tvá licence?