Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHAVRANI
24. 05. 2002
7
0
3833
Autor
la_bete
Havrani již krouží kolem mého chladnoucího těla.
Těší se na hostinu,
ale žádný z nich si netroufne vyklovat mi oči,
neboť toho viděly příliš mnoho.
Tížily by je v žaludku jako hřích.
A ruce svázané ostnatým drátem lkají:
,,už nikdy nepoletíme jako ti černí ptáci´´
Nestanu se prachem,
stanu se popelem.
A já vím, že nic není...
Všechno co jsem tam viděla a slyšela byly hrůzy nad moje chápání.takhle to chci předat co nejvíce lidem aby se nic takového už nikdy nestalo...
Znám a líbí..... moc a taky si tak "trošku" ;o) myslím, že dát jí tipík je málo...
Mno, to "tížily by je ... jako hřích" je klišé, přirovnání tolikrát užité, že ztrácí na působnosti.
Jinak to má docela sílu.
Taky bych rek´ rozhodně silné... takovéto básně se většinou neopravují, dále "neobrušují" - myslím, že je to škoda... myslím, že by to té básni určitě prospělo...pocit, myšlenky, utrpení, odvaha - jistě silná výpověď... chtělo by to ale lépe propracovat "textově" ....