Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte semožno som útes v tom obraze
Autor
black8
stratené lode
začína to praskaním
je výraznejšie ako violončelá
pridávam hlas
počujem
nástup huslí
zatváram oči
vlna mohutnie
približuje sa
možno som útes
v tom obraze
dnes sme spolu hovorili o stratených lodiach
o tom
že to jediné
čo máme
je čas
všetky nástroje znejú
čakám na spev
jej plačlivý hlas
zase to praská
loď naráža o útes
niektorí ľudia nemajú radi platne
za hranicami pevnosti
udalosti
na ktorých mi záleží
zvyknem začať panickým záchvatom
náš kufor prekročil váhou predpísaný limit
v začiatkoch som vždy na sračky
tešíš sa z pozornosti tunajšieho psa
keď sa nám nasťahuje do domu
som tu ja
aby som ho vyhnala
zvykáme si na ustavičné cvrlikanie cikád
a na silný vietor
prichádzajúci zo severu
pripomínaš mi radosť
tak veľmi vzdialenú
od mojej pevnosti
opakujúcich sa rituálov
kríza
záhrada a jej chaos
kríky malín, ríbezlí a egreší
mama
mám niekoľko predstáv
ktoré by ma vedeli upokojiť
ja však medzi nimi preskakujem
v panickom tempe
z víru myšlienok sa stáva ničivé tornádo
zase
zrovnávam so zemou domy
vytrhávam stĺpy s elektrickým napätím a
niekoľko ľudí vždy zomrie
všetky tie tragické udalosti
sú natoľko zničujúce
že napokon nevládzem(e) nič iné
len žiť rovnako (na hovno)
ako predtým
dych sa skracuje veľké farebné kamene voda priesvitná dych sa skracuje zvykám si na chlad ponorená pod vodou zisťujem kto som bez tiaže stišujem sa pri nádychu dostanem facku od vlny pozerám sa okolo seba hľadám miesto kde pramení úzkosť
flashback
pozeráme ten film už niekoľkýkrát sledujeme ich stretnutie vo výťahu ich spoločné vysedávanie na gauči pri obľúbenom seriáli to ako Marina vysloví slovo Flashback s dôrazom na „š“ ako spolu varia a jedia ako v posteli čítajú ako sa rozprávajú ako zhasínajú svetlo ako spolu pijú kávu na terase kaviarne ako sa navzájom doberajú roztržitá Federica sebavedomá Marina časť kde prichádza k nevere neznášame často to presne na tomto mieste vypíname a ideme od začiatku výťah gauč kuchyňa posteľ káva
stromy stretla som stromy s jazvami vysoké a staré neustúpili mladším stretla som stromy s otvorenými ranami zasychajúca miazga stopy dotyku mrazu fotím si ich do zbierky s názvom tie ktoré prežili prístav my lodiam rozumieme čítam na pontóne pri jednej z nich ukazuješ mi kormorána práve sa odliepa od hladiny Dunaja cítiš tiež tú melanchóliu? niečo nevyrieknuté je v atmosfére tohto prístavu čosi o neustálej potrebe odísť a túžbe zostať navždy zakotvené
sveter plný dier aby som ťa pochopila nebudem chvíľu tvoja dcéra nebudem sa brániť tvoje pichľavé slová sú pocity viny požierajú ťa ako mole sveter v šatníku túžiš odkráčať čistý ako dieťa nedá sa to hľadáš súhlas poslednej svedkyne tvojho rodinného života keď vstanem a poviem som unavená pôjdem domov vydýchneš si si sám všetci sme už dávno odišli
zátišie ukazuješ mi fotku som ponorená v zelenom zátiší držím pohár vína na hlave mám kapucňu dnes už je všetko inak sme doma meliem kávové zrná v mlynčeku s námahou sa snažím vrátiť späť
šaty mami vyzliekla som sa z tých šiat do ktorých ťa obliekli
15 názorů
Silene, ani neviem, co by som napisala, snad len velke dakujem, tvoja analyza ma uprimne potesila ***
Možno. Tak dobře jsi vybrala název celého cyklu, že se mi o tom nedaří pomlčet. První text mě doslova fascinuje, zase tak... typicky audiovizuálně black8ovská záležitost; myslím, že se o něj ráda rozbíjím. (Jo, a skoro při dnešku slovenštině závidím hlásku l v adjektivu plačtivý, ještě si ji párkrát pomelu. Vrátím!)
Upřímnost pevnosti.
krízu si párkrát ukončuji upokojením, jde o fajn alternativu. (Celá mi svým vstupním dějištěm připomíná tuším tu nemovitost se zatmelenými trubkami, i když nevím, může-li jít o tentýž prostor, ani se nekontroluji. I když... pravděpodobně neodolám. Asi jen univerzalita chaotických zahrad.) Hrazení, zdá se, nelze odstranit.
dych: No jo! Potápět se do určitého věku.
flashback: š-point (viz bod 1 o audiu). Pupík na břichu textu. Má teda dlouhý nohy. Typ až na zem, jasně.
stromy: fotíš! Chybělo by mi, kdyby ne. Ano, tu sbírku také chci.
prístav: cítím. Vím, že nejde o mě.
sveter: I propálený by mohl být. Moli občas... na všechno nestačí.
A na konci si pomlčím, abych odtušila, jestli se zas někdy stavíš, věz, díkes, že ses tu nechala.
Dakujem ti, Alenakar. Urcite to nabuduce zvazim a radsej to zverejnim po castiach, idealne v nejakych kompaktnejsich tematickych celkoch.
Myslím, že z hlediska čtenářů není vhodné řadit za sebe tolik básní, které spolu tématicky nesouvisejí. Mám pocit, jako by pak jedna vymazávala druhou a je to škoda. Za tyhle básně bych ráda dala více tipů. Jeden tip mi připadá málo.
Mnozí bychom se možná rádi pobavili o každé z těchto básniček zvlášť.
@Thea v tramvaji, ďakujem moc, aj za tvoje poznámky, za to, že zachádzaš hlbšie do významov.
@cassy, teší ma tá senti-vzpomínka, tá dívka-žena asi bola fajn. ďakujem, že si sa u mňa pristavil.
@Alegna, viem, že navrát k takémuto dlhému cyklu nemusí byť úplne ľahký, o to viac si to vážim. A som rada, že ťa viaceré z tých basní oslovili. Vďaka.
Tak jsem si to konečně přečetla celé a moc se mi to líbí! První je rozjezd... a druhá pecka! Překročení váhového limitu je skvělé přirovnání! Pak ten film, který sledujeme a pouštíme dokola jen ty "naše pěkné" momenty! Nebudu to tu vypisovat všechno, na mobilu se mi blbě kopíruje, ale jistojisté je, že tohle tvé dílko si zaslouží pozornost!
možná jsem ovlivněn dívkou-ženou, kterou jsem poznal před více než třiceti lety...to jsme ještě byli spolu (Česko a Slovensko)...pocházela od Košic a taky psala básně...trochu senti vzpomínka, ano...ale nic neubírá na tom, že tvůj způsob vyjádřování se mi libí...
Ještě bych vypíchla Zátiší, přístav, stromy, krize.... Ale i v jiných jsou silná místa
i já si ukládám a ještě si přečtu.......tip dávám ale hned....:-)))........*/**********
souhlasím s Gorou, budu se muset vrátit, ale ta poslední je opravdu skvělá
dakujem, Gora. mohla som to asi trochu viac preriedit :) tymi vacsimi cyklami ukoncujem urcite obdobie, davam von, co v zositku zbieram nejaky rok, potom to rozne upravujem a raz sa rozhodnem, ze takto to uz je ok:)
Na první čtení je básní příliš... zatím tedy dojem - moře a vztahy jsou tvou velkou inspirací, první se mi zdá slabší, dobrý "prožitek"pro mne jsou druhá a třetí a naprosto skvělá poslední, ale ještě se budu vracet.