Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV řádu chaosu
Autor
Lyrae
S. H.
Užaslýma očima
kopíruji vláčnost tvého kroku
a zůstávám stát na místě
ač taháš tepnami na mých rukou
jak provázky marionety
Horečně dychtila jsem
cítit
že tvoje tělo rozpouští
mou bolest klidným výdechem
můj zmatek pevným stiskem
že ke mně mluvíš tiše jako ke koni
a sklonila jsem hlavu
Přes studené okenní sklo
jsou zvuky světa nerozpletitelné
a kontury lidských osudů nezřetelné
Hroutíme se do sebe
když nemůžeme ven
Nic nelze vyjmout zprostřed klastru
ani o tom mluvit s jinou bytostí
Ptám se své každodenní tmy
zda - být jedinou z tisíce -
šla bych vůbec někdy s tebou
11 názorů
Myslela jsem zrovna na hudební ztvárnění chaosu z Repertoárových studií, což je můj předmět na fakultě umění... jinak stopro neřád. a každý ho má nerád. navíc :-D Díky <3
To už asi nezměním, ta zájmena. Dám si na to příště pozor :-)
Koňský motiv :-D Hehe. Jo, tak napadlo mě to, že to může vyznít trapně. Tam je prostě otázka, jestli to čtenář pustí dál nebo se tomu vysměje. Myslím, že je to z kontextu jasné, ale koně mají prostě různé konotace. Neva. Díky!
ahoj písmáci. dík za zastavení a za kritiku. já jsem ji teda trochu nepochopila. možná by mě spíš zajímalo, proč se vám nelíbí báseň jako celek :-)
jo a ještě. Došlo mi včera, že slovo "zrcadlíš" není úplně na svém místě. Na jednu stranu to tak myslím, jako odraz něčeho mého v něm, ale na druhou stranu tam je i aspekt nějakého nahrazení té emoce něčím jiným. Poradíte?
Napadlo mě: "že ve svém těle rozpouštíš", ale to mi přijde prozaické a neobrazné. Ergo? :-)
Díky ještě jednou :-*
Jen názor... ale od cítíš máš v každém řádku zájmeno, to bych taky nějak redukovala... ani nějak nevím, co si myslet o tom koňském motivu... no, něco se povedlo, něco méně...
Ahoj, mockrát děkuji za revizi. Je to takhle lepší? Změnila jsem v začátku slovosled, jak říkáš. Zní to daleko vyrovnaněji. A co ta střední část? Dává to teď více smyslu?
Ahoj, tady bych prohodila slovosled:
ač tepnami na mých rukou
taháš jak provázky marionety/
ač taháš tepnami na mých rukou
jak provázky marionety
od
Horečně dychtila jsem
mi sedm řádků nedává smysl, potom již zas ano... jen
bych dala pozor na čtenáři
nic moc neříkající výrazy v poslední strofě...
za vydařenou část tip...
ahoj písmáci. dík za zastavení a za kritiku. já jsem ji teda trochu nepochopila. možná by mě spíš zajímalo, proč se vám nelíbí báseň jako celek :-)
jo a ještě. Došlo mi včera, že slovo "zrcadlíš" není úplně na svém místě. Na jednu stranu to tak myslím, jako odraz něčeho mého v něm, ale na druhou stranu tam je i aspekt nějakého nahrazení té emoce něčím jiným. Poradíte?
Napadlo mě: "že ve svém těle rozpouštíš", ale to mi přijde prozaické a neobrazné. Ergo? :-)
Díky ještě jednou :-*
Prvních pět veršů? Počítá se mezi ně i řádek s nápisem "cítit"? A myslíš tím pět řádků, které se foneticky shodují poslední slabikou?
Protože jestli ano, tak pak se mi to líbí od řádky "že ke mně mluvíš tiše jako ke koni".
Jestli ne, tak... taaaak.... tak se mi to líbí od řádky... asi... no já nevím, prostě ten konec.
Protože jestli bychom brali verše v tom smyslu, jak je chápe třeba Safián, tak v té básni pět veršů dohromady ani není.
A to se mi líbí, jsem se teď rozhodl, dávám tip.
Já chci taky nějaké kamarády, jsem taky organický humanoid série Homo Sapiens a mám taky tydlety... emoce!!!!