Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Co bych dal

01. 01. 2022

384

Autor

Lami

Co bych jen dal za pouhé pousmání,

jež vzruší srdce a z plic bere dech;

přes sladké rty ať přejde aspoň vzdech

a ukončí to smutné rozjímání.

Snad mrtvý jsem a nedýchám už ani,

jak bez duše přecházím sem a tam,

v představách s ní, leč v skutečnosti sám,

za nocí bdím a toužím stále po ní.

Jedinou tvář, ať myslím na cokoli,

vídávám dál před sebou neustále;

ústa vždy hotova jen k její chvále,

uvnitř však cosi nevýslovně bolí.

Kdy pomine ta závrať, úzkost, chvění;

je proti touze lék anebo není?

10 názorů

Udělala jsi z toho téměř shakespearovské téma.Mít, či nemít,to je oč tu běží.Odpověď, ač se zdá možná jasná, bude jistě individuální.Ideální by bylo mít a stále toužit.Je zvláštní, že láska, jako jiné komodity, které se ovšem nechají koupit, poskytuje obvykle záruku 24-36 měsíců.Po uplynutí této lhůty je na nás, chceme-li dále investovat a záruku prodloužit nebo ne.Já byl vždy pro to prodlužování.Ale na to musí být dva.Děkuji za zastavení.