Paralelní světy

Skvšlé :)

jo, jiné světy, věřím na ně a tobě *

To sice není vůbec lichotivý, ale díky. Jestli tě bolí ta nemožnost této básně, doporučuji ji nečíst ;) to by třeba pomohlo 

první řádek vystihuje celou báseň, pro mne

krasne

este krajsie po DS2

tiez mi to tak strucne - a povedat vsetko - dakedy slo

Vořechu, ty nemáš co doufat. Maximálně se můžeš modlit. Mmch, učitel jsem tady já

Doufám, že to bude napříště patrné i z tvého chování.

Tiež avi, tiež odpoveď.Som výslovne zaskočená tým,že autorka si /pre mňa výslovne naivne/myslí,že toto celé je o závisti.Tým pádom je zbytočne asi opäť "recyklovať"všetky pripomienky, keďže autorka sama disponuje predsudkami voči akejkoľvek kritike,ktorá nie je pozitívna.Budem stručná,text je banálny, všedný, priamočiary a pomerne prvoplánový.Zo strany redakcie to vnímam ako pomerne tvrdý prešľap.Ale samozrejme,nezabúdam pritom slintat závisťou.

Voříšku, ale já opravdu nejsem tvůj klient na klinice. Vyčisti si brýle

Opět autorce děkuji za avízo. Patrně mi tedy odpovídá, a tak i já ze slušnosti ještě jednou odpovím. Myslím, že ve vyňatém úryvku autorka vystihla svůj text takřka dokonale:

cit. a začala jsem zase psát po zhruba deseti letech

=  a myslím, že je to docela sympatická začátečnická básnička. Pěkně soft hodit na papír, na displej (Silene 26/2022 12:28:36)

Víc opravdu není o čem se bavit. Jen ať autorka píše, píše a píše a snad se jí podaří se někam vypracovat, určitě bude fajn, jestli se její psaní někdy dostane na vyšší poetickou úroveň třeba i pro mého čtenáře, ať již o to autorka stojí či nikoli, to je celkem vedlejší,

ovšem publikovala své dílo ve vážné kategorii volného verše, a tak jsem předpokládala, že jej tak i míní,

že se dnes pokládá za poezii i nadpis nebo údaj o energetické hodnotě na obalu potraviny, jistě není její vina. 

V ostatním potom autorka svůj text z mého pohledu silně nadhodnocuje. 

NO.... aspoň se máte o čem a čím bavit.  Co už k tomu víc. Cítím tady hodně zavisti a nenávisti a nemyslím  vůči mě. Některým z vás asi ještě odpovím, protože se normálně ptali na něco normálního a jen tu nekonstruktivně nekritizovali kohokoliv, ať už mě, redakci nebo cokoliv. A ještě mi budete něco vykládat o mém vzdělání :D to se to opravdu dostalo do nečekaných rozměrů. Myslím, že háčky a čárky často řeknou víc než nějaká nucená omluva za to, že žiju a píšu. Co mám komu vysvětlovat? Kdo to chápe a něco v tom vidí, tomu moc děkuji... A přesně, jak to napsali Ti, kteří mě tam zařadili, tak to je. Takže to pravděpodobně sami zažili nebo zažívají. A hlavně, já sama cítím, že se ve svém životě i tvorbě posouvám a začala jsem zase psát po zhruba deseti letech a inspiroval mě někdo z Vás a jsem za to ráda a ráda se zlepším a něco naučím a mám takový pocit, že to asi redaktoři vědí. Takže díky všem za motivaci, tohle mě rozhodně neodradí, i když se o to někteří možná snaží 

Prosím vás, kamarádi, čím je vlastně tahle báseň tak zvláštní? Nerýmuje se, a neříká nic, co by něco znamenalo, nebo se mýlím? Nějaká paní nebo slečna měří svoje štěstí. A víc jsem tam fakt nenašla. Díky!

PavleK, díky, ale o vstup do redakce (takové, jaká je v současné době) opravdu nestojím (viz dřívější diskuze) a myslím, že to ani nevyplývá z mého komentáře. nehledě na to, že záviset na libovůli stávajících redaktorů ve smylu "podpořím / nepodpořím tě", případně na nějakém schvalovacím procesu se mi jeví jako přijde naprosto nepřijatelné.

chtěla jsem jen taktně naznačit, že redakce (taková, jaká je v současnosti) opravdu není jakýmsi elitním klubem a že by stejné kompetence měli mít všichni uživatelé. takže - buď redakce pro všechny - anebo redakci zrušit.

(omluva za doslovnost)

Luzz: Pokud budeš mít zájem vstoupit do redakce podpořím tě. Jsem pro názorovou pestrost. Ale nepodpořil bych každého.

ta žlutá fakt není ono.

já myslím, že by do redakce měli být přijati úplně všichni uživatelé. hlavně aby mohli psát modré komentáře. a dávat výběry.

Norsko1: Nezvládáš hodnotit ani sebe, nemá proto žádnou váhu, když se o to pokoušíš u druhých.

M.: Cituješ, nebo aluduješ? 

"Samozřejmě, Vaše Veličenstvo, vynechávám všechno nepodstatné jako vždy. Ovšem jedna záležitost se tu jeví býti naprosto nutnou."

"A zkoumals dobře? Znáš naše heslo. Dvakrát zkoumej, jednou zdržuj." (...) "Ukončete potlesk!"

zdroj: Co takhle svatba, princi?

M- v rámci estetickej funkcie to kríva, až priam padá na hubu. / tvoj koment samozrejme/ Musíš namodriť, potom to dostane žiadanú hĺbku a glanz. Krásne sa ujal ten koment.

Voříšek: Jo, a nauč se používat avi, blbečku

Voříšek: Voříšku, tyto otázky si nech pro obviněné nebo pro své klienty. Pro ty, kteří nezvládli boj ve svobodné společnosti

PavelK, ano. Hřebíček na hlavičku. Proti prostým textům nic nemám, proti banálním však ano. S haiku filosofií rámcově obeznámena jsem, jakkoli se na ni nespecializuji. Tento text prostě můžeš přečíst i jako nevyzrálý young adult únik anebo ezoterickou afirmaci. Zkoušel sis svou teorii o předmětném textu podpořit kontinuálností autorčiny tvorby? Já v něm žádné úspěšně dovršené zrání opravdu nejsem s to vyčíst, promiň. 

fjorda: Ani v přemíře teček a vykřičníků namísto vyzrálého hutného vyjádření si nikterak zvlášť nelibuji.

ZV autorce nikdo neodpírá a neodnímá, pouze pochybuji o jeho hodnotě. = Nemá prakticky žádnou, s výjimkou vyvolání pozornosti. ZV potom svádí k přísnějšímu náhledu na vybraný text, než je jen pouhé konzumní přelétnutí. Mnohdy potom k pochybám o úrovni vzdělanosti naší přezrálé a uvadající civilizace. 

Budu to muset napsat ještě několikrát? Asi ano. 

Víc si z toho dělat nemusíš. 

Norsko - jak hodnotíš sebe, legrační vizionáři?

fjorda, jestli jsem dobře rozuměl, vnímáš můj stručný komentář jako protiřečení. Není tomu tak, první verš opravdu sliboval a druhý, už nijak neoriginální, ale přece jen první doplňoval. Čekal jsem, že v nějakém náznaku se dozvím, nebo bude pojmenován moment, který tě motivoval k veršům i skepsi, že je něco nemožné, ale vzápětí se spokojíš s široce rozvětvenou frází, že přece jen jsi šťastná. Následně použiješ paralelu s vesmírem ve smyslu "někde ve vesmíru", ale, ač se znovu nabízí, že by to mohlo mít potenciál říct něco navíc, zde to vyznívá jen jako nadbytečný důraz na předešlé. To, že jsi své vyjádření myslela poctivě, je určitě pravda, jen ten přenos na mne jako čtenáře, s ohledem na široširou otřepanost daného tématu, jehož použití samo o sobě je v naprostém pořádku, pokulhává.

Všechno je jinak, přátelé. Redakce, je sebranka směšných klaunů a vrcholným číslem jsou kotrmelce

"... realizace je Já, které se probírá ze své dobrovolné "dřímoty" plného ztotožnění s konečným hlediskem, a dochází k ní v okamžiku, kdy člověk zjistí, že je schopen chtít a vědomě přijímat přesně to místo na životním cyklu, v němž se nachází."

(Alan Watts, Svrchovaná totožnost)

Rád bych upozornil na já s velkým J, něco jako u Junga Svébytné já. Přesně tuhle myšlenku se podařilo autorce na na pár slovech vyjádřit ve formě osobního vyznání. Je to dozrání, jak píše Radovan. Zásadní životní okamžik. Je to příliš prosté? Možná je to tak dobře, připodobnil bych to k haiku, které se do okamžiku než do něj člověk pronikne často jeví banální. Na poezii je spousta pohledů, co se týče mých výběrů, chtěl bych být otevřený alternativám (v rámci vlastní omezenosti).

Avi som nedostala,takže neviem či otázka bola adresovaná mne /aj keď "estetická funkcia"tomu nasvedčuje/ Ak áno,tak tvoja otázka už je asi fakt mentálne "cez hranu"nakoľko vôbec nechápem ako súvisí kritický,prípadne názorovo odlišný pohľad s "kariérnym rastom ".Vieš mi to konkretizovať?

Doteraz som mala dojem,že existuje množina čitateľov,ktorí si zachovávajú triezvy pohľad a isté kritické myslenie a potom existuje multiverzum,kde čitateľ nepreniká do textu žiadnou analýzou,ale ostáva pomerne vo veľmi subjektívnom hodnoteniu páči-nepáči. Evidentne do toho multiverza začína spadať aj redakcia,takže asi nepriamo si v podstate dostala aj odpoveď.

Pokud vím, tak ty v redakci nejsi.... Ale možná bys chtěla???! S tou estetickou funkcí to byl vtip, ale nikdo se tady očividně smát nechce. Možná Danny..... :)

Autorko, přesvědčení, žes ty svou jednotlivostí zde publikovanou, tj. svou básničkou "rozdělila písmák", na mě působí přesně jako sama básnička. Mentálně nedotaženě za hranice svého jáství. I proto jsem ti odpověděla, jak odpověděla.  

Že např. Lyryk pokládá formulaci "každodennost je pořád rezavá" za vymknutí z šedé zóny, je prostě zase jen jeho subjektivní názor, nasvědčující spíše jeho ochablému zájmu o šedou zónu, než že by inkriminovaný názor dokládal mimořádnost příslušného autorčina vyjádření. Za mě platí: Špatný verš není, všední ve smyslu běžného vyjádření ano a šedou zónu tedy nepřekračuje. = Aktuálně je to tedy 50 na 50; můžeš začít statisticky zpracovávat.  Čím se děje příslušný rozkol? Rozličnými poetickými nároky, těžko třeba mě ohromíš veršem ve stylu mých denních formulací. 

Danny, možná sis za celý čas své registrace nestačil všimnout, že okénko pod autorským dílem je zaopatřeno výmluvnou lištou PŘIDAT VLASTNÍ NÁZOR - KRITIKU. 

Sama autorka samozřejmě nemůže svou publikací jednoho textu za komický efekt písmáku, ani že se stal její text další z obětí Peterova principu u soudobé písmácké redakční reprezentace. Zde se jedná čistě o vizitku redakční práce. 

*err*k zaradeniu

Milý autor/ka..súhlasím skoro so všetkým čo si povedala,až na tvoj prístup k zariadeniu /k definícii /ZV ...tam by som predsa len očakávala iné kritériá textu,ako splnenie estetickej funkcie /čo si v podstate deklarovala ty sama,koment 21:06/ Toť všetko.

Děkuji za každý jeden podněcující komentář! Nerozdělila jsem nikoho osobně, ale písmáka očividně ano. Tak aspoň cítíme, že žijeme. Mimochodem, znám tisíce lepších básní, než je ta moje. ;) A některé i od Vás.. a některé od Vás jsou podle mě zase horší. Někdy chybí poetika, někdy duše, někdy jen jedno, někdy obojí, ale vždycky ti to musí něco dát... A pokud nedá, tak jdeš k jinému autorovi a to je přeci na světě to krásný, ta rozmanitost a možnost výběru. Třeba i zlatého ;)

Dík za avi,premeškala som hlavný chod.Takisto nedisponujem názorom,že ma text rozdeľuje,jeho nedostatky som už avizovala,pomôžem si jedným múdrom

"ak báseň nemá za sebou penzum významovo-formálnych objektívnych znakov, nemá nárok na označenie „dobrá“, aj keby sa rovno dostala hoci aj za obežnú dráhu Zeme".v tomto prípade na obežnú dráhu ZV-

-uz som naznačovala že autorka je v ZV nevinne,to je naozaj posledné,čo by ti niekto vyčítal,tam jednoznačne absentoval kritický pohľad redaktorov,respektíve istá neschopnosť?definovať poetický koeficient textu .Všetko dobré !

Zaujala mne matafora časovosti "a každodennost je pořád rezavá". Tím se pro mne báseň vymyká z šedé zóny. Snaha autorky má evidentně stav pokroku. Můžeme ovšem býti různě přenáročnělí. Výběr jsem nepoužil z důvodu generačního míjení. Za moje stáří autorka nemůže .)

LOL - tahle tahanice (nechci říct "hádka", to by bylo trochu silné slovo) mi připomíná dřevní doby Písmáka, kdy byla situace pod bodem mrazu, tak jsem přemýšlel, kde bych jak fouknul svěží vítr a tak jsem založil diskusi jménem "Debilní auditorium" a do textu napsal něco jako "toto auditorium je sice debilní, ale je tu" - a lidi mi pod tím začali nadávat, pak jiní lidi se mě zastávat a jak se všichni tak nějak vypsali a vzájemně poštěkali, tak jsem tam přišel a napsal něco jako "inu, vidíte, jak je toto auditorium debilní, já vám to říkal" - a takto bylo komentáři dílo vlastně dotvořeno :). tím ale chraň pámbu nechci říct, že by byla tato báseň debilní, ale spíš mě to jenom připomnělo todlencto rozhrábnutí, na originál se můžete podívat v mých dílech, ale tehdejší nicky vám (pokud tu nejste už hodně dlouho) asi nic neřeknou a taky vlivem přechodu ze starého webového systému Písmáka na nový je přeházené pořadí kritik v diskusi, tak se to blbě čte. Rozhodně je zajímavé, že báseň podnítila redaktory k Zlatému výběru a to pak podnítilo diskusi, která pak báseň dotváří :) satirik over and out :)

Děkuji autorce za avízo.

Pokud jde o můj názor, nedomnívám se, že by mě autorčin text nějak rozděloval. Věřím, že pro ni osobně je mnohým podstatný, jak už tomu většinou u vlastní tvorby bývá; sama mám však na úroveň poetického vyjádření odlišné nároky, a proto nepokládám publikovaný text za dostatečně vyzrálý, aby je zvládl uspokojit. Neskromnost za svými nároky nespatřuji, jsou vztaženy sice k subjektivnímu, avšak literárnímu a nikoli osobnímu hodnotovému soudu. 

ok, dík za upřesnění. 

nikde nepíšu, že jsem si něco slibovala. prosím, nepodsouvej mi něco, co jsem neřekla. formulace, že od poetických textů něco očekávám, automaticky neznamená, že jsem zklamaná, když se očekávání nenaplní; to je vlastně dost děsivá zkratka. v tomto případě jsem zklamání zcela jistě necítila - z jednoho prostýho důvodu: ten text ke mně vůbec nepronikl. upřímně, kdyby se neocitl ve zv, tak bych se k němu ani nevyjadřovala. 

Promiň, odpovídala jsem ti na jiný komentář. Ty si neprotiřečíš, takže se opravdu omlouvám a tobě napíšu jen, že já tam těch rovin vidím mnohem víc a moc mi lichotí, že i někdo jiný a neuraží mě, že někdo(třeba ty) to nevidí. Nevím proč by mělo. A hvězdička nemusí zdaleka být jenom hvězdička...........!

no... já nevim... ve mně to žádnej pocit nevyvolalo... ale asi nemá smysl sem více vstupovat, autorka je evidentně nad věcí a ke štěstí jí stačí hvězdičky (klidně v tom paralelním vesmíru). což je vlastně skvělé.

ale vážně (a už naposled) - co se týče jakýhokoliv potenciálního posunu v tvorbě, není větší překážky než zaprděná spokojenost. 

posílám tisíc rozesmátých smajlíků.

Alespoň jsem ve vás všech vyvolala nějaké pocity. Takže estetickou funkci to plní?! :D

První verš sliboval víc, ještě i druhý hezky s prvním koexistoval a naznačoval vývoj, ale nakonec splynuly  s povrchní pocitovostí bez nějakého odrazového uzlíku. Obraz s vesmírem je už ve svém využití vlasně prázdný.

Děkuji všem za názory, vážím si jich. A vidím, jak vás ta moje věc rozdělila. Pokud se to někomu líbí, je to nejspíš proto, že je to opravdu silný a prostě to přesně tak je a tak to cítím a ty to cítíš taky. Ostatní hledají víc, větší propracovanost a nevím co.... a asi tomu i rozumím. Každý jsme jiný a já jsem to prostě napsala takhle. Takže všem díky, jste skvělí. A ty kecy o mém mladí mi vlastně lichotí :D Každopádně, o tom dospívání to je, ale spíše ve smyslu posunu, dozrání. Přesně jak píše Jiří Radovan Voříšek. Takže, jak jsem již psala, kdo ví a cítí, ten ví a cítí, nemám tedy potřebu se ospravedlňovat nebo cokoliv dalšího vysvětlovat. Nejvíc pro mě ale stejně znamená jenom a pouze ten první komentář, v něm je všechno

nevím, možná za to může moje otupělost anebo rozmazlenost... ale v tom textu nenacházím nic, co by mě zarazilo, nakoplo, zneklidnilo, překvapilo, znervóznilo... prostě jedna jediná rovina; žádná výraznější paralela, analogie, metafora... anebo alespoň slovní hříčka... nevidím pro sebe důvod, kvůli kterému bych se dejme tomu vracela. jediná výhoda této básně je srozumitelnost a jednoznačnost. akorát toto zrovna nejsou věci, co od poetických textů očekávám.

jako jasně, takový texty jsou tu docela běžný... ale... zv je trochu... diskutabilní.

tá kontrastná linka v texte je naozaj veľmi priama, jednoduchá, založená na porovnaní základov bolesť -šťastie.Nenachádzam tu širší význam konštatovania,ani v práci so slovom,ani s navrstvovaním pocitov. Text má  prirodzenosť,ale zároveň nemá aspoň teda dostačujúci poetický koeficient a náboj,takže ZV mi k tomuto textu nijako nesedi-v čom je teda autor textu teda úplne nevinne.

Jo, pardon, případně se lze v paralelních Vesmírech vznášet i nějak ezotericky. 

Obsahu textu bych rozuměla a myslím, že je to docela sympatická začátečnická básnička. Pěkně soft hodit na papír, na displej, že únik do young adult fantasy zdánlivě hravě řeší hnus reality, kterou civilizace skomírající za svým zenitem servíruje na karu za sebe samu, jenž tak nutně potřebovala stihnout uspořádat. Snad i ty verzálky odkazují k anglosaskému pojetí verše. 

Pořád to bolí, je to rezavý, přesto s v tom dá najít štěstí.

Dokonalý komentář od They:

čtenář naskočí do slov a hled se octne přesně TAM, kde chceš.

Ale zůstává kousek touhy. Všichni chceme víc.

Jednoduchý text, téma nijak originální, ale trefené "na hlavičku."

To je mocné kouzlo, vyzařující z tvých veršů...

A-ostalo voľné Grónsko, kľudne si ho pribaľ k výbavičke pre svoj ďalší alternick.

Všichni žijeme v paralelních světech, protože žijeme v cizích myšlenkách.

Druzí nás vnímají zcela jinak, než my vidíme sami sebe.

Proč si říkáš fjorda?  Ysslandia, yss, Norsko 1, fjorda... Není tu už příliš toho Severu?

Je to jako řez životem. Možná tím zvláštním začátkem, kdy čtenář naskočí do slov a hled se octne přesně TAM, kde chceš. Za mne taky povedený text... 

Musel jsem se vrátit, možná nechat se v té 3/4 hodině od prvního přečtení dozrát. Třeba mě zasáhlo, že i tvé dílo vnímám jako svědectví o dozrání (vání). Stále stejné - šťastná - jinak.

Jak to pozoruji na sobě.

Zvláštní je tvá báseň. Zvláštní v ploše textu. Ta je malá a přece je zachyceno tolik. Jak se to tam vejde? Je to tím, že to není jen plocha. Má to objem. Hloubkou.

*

*