Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHarmonie Noci
03. 06. 2002
2
0
809
Autor
Ífa
Ze sbírky Zanícení
Harmonie Noci
Usnul měsíc nad Nocí
v klidném mámení
stříbrného větru,
jenž sjíždí po nebesích,
jak ruka po nahém těle.
Dívka se zasní
nad vidinou prince,
jež za ní Noc co Noc spěchá
jak čas v hodinách svých.
Starý pán zapálí
v ústech svých oheň
lemované dýmky z hor
a pak dlouho vypráví
jak svět se mu klaněl.
A různí duchové povstávají
z korálů a peřejí rtů
a dun podmořských naděje,
jenž běží tisíce let
jak Achiles k cílům svým.
Přes níže uvedené výhrady se mi báseň líbí. Má příjemně romantický, nepatetický opar, náladu.
Báseň se rozpadá do dvou (tří) nesourodých celků. První, romantická sloka (s nepříjemným užitím klišé "stříbrného větru" a "čas v hodinách svých") a druhé, "vyprávěcí" sloky, jež také obsahuje dvě různorodé části: nostalgie starého pána a fantaskní obraz vyprávění. Při krátkosti básně by byla vhodnější kompaktnost.
Zajímavé je ukončení obou slok pocitem spěchu. Škoda. že v prvním případě je to klišé (dokonce bych řekl, že je to citát(?) z někoho). A v druhém případě je nejasné, proč by měl Achilles spěchat? V případě jeho jména je mi tato asociace cizí.
Hezký den.