TD - Příběh čistého krku

V únoru mu bylo deset let. Říkají mu:
"Vstávej!" 
"Umejt krk!"
"A kafe!"
"Máš úkoly?"
Má úkoly. Vstává. Myje si krk. Pije kafe. Jí, aby vyrostl. Učí se, aby z něho něco bylo.

Láďa, Pája a Kája šli po prašné cestě ze školy domů a trochu se poprali. Přišli pořádně špinaví, úplně každé místo na jejich tělech bylo špinavé.

Láďa vhodil oblečení do koše na prádlo, trochu se opláchl a usedl k večeři. Jeho tatínek se na něj podíval a když viděl špinavý krk, odvlekl ho do koupelny a tam krk vydrhl kartáčem.

Pája vhodil oblečení do koše na prádlo, trochu se opláchl a usedl k večeři. Jeho rodiče si všimli špinavého krku a začali ho prosit, aby si ho umyl. On řekl, že chce k večeři palačinky a ovocný salát a oni vyhodili, co měli nachystané a udělali palačinky a salát, aby mu vyhověli a šli příkladem. A on, protože to byl hodný syn, si potom krk sám umyl.

Kája vhodil oblečení do koše na prádlo, pořádně si umyl celé tělo a usedl k večeři. Nic nezanedbal, protože se snažil dělat dobrý dojem. Chtěl, aby z něho něco bylo. Jeho rodiče se na něj ani nepodívali, s lupou v černém rámečku zkoumali makrelu na svých talířích.

Láďa vyrostl a stal se masérem. Pracoval intenzivně a poctivě, jeho klienti na jeho ruce nikdy nezapomněli.

Masáž rád ukončoval energickým „Vstávejte!“

Pája vyrostl a stal se majitelem rychlého občerstvení. Nabízel palačinky, ovocné saláty a jiné dobroty. Snažil se, aby lidé jedli a pili to, co pro ně vymyslel a připravil.

Když mu jeden zákazník řekl, že mu jeho kafe nechutná, nejdříve se urazil. Později se přihlásil do kurzu pro baristy. Tam se naučil připravovat i jiné druhy kávy.

Kája vyrostl a vyučil se optikem. Líbila se mu čistá práce. Rozhodl se, že si bude lidí všímat a radit jim, jak nejlépe dokáže.

Jeho zásluhou a přičiněním změnil život smutné prodavačce z knihkupectví. Měla nehezké brýle s tlustými černými obroučkami. Kája ji přemluvil, aby je vyměnila za krásné duhové. Jak ji uviděl knihkupec, okamžitě se do ní zamiloval a vzal si ji za ženu.

O příběhu smutné prodavačky se dozvěděl novinář Jakub. Vydal se za Kájou, aby se ho zeptal, jak si vysvětluje, že dostal tak dobrý nápad.

Kája byl člověk praktický, nikoli filozof. Proto odpověděl, že se snaží věnovat pozornost detailům. Nejvíce ho ovlivnila patrně lupa, kterou jeho rodiče často používali.

Článek vyšel pod názvem „Na začátku šťastného konce byla lupa!“

Učitel odložil časopis, uvědomil si svůj úkol. Nasadil si brýle a jako jeho předchůdce šel zkontrolovat čistotu krků svých žáků.