Vyhnálovští havrani

Phil,

sojek máme plnou zahradu. Napodobují zpěv a křik jiných ptáků od kosa po dravce. Mnohokrát se mi stalo, že jsem slyšela křik krahulíka, rozhlížela jsem se, kde sedí a byla to sojka.

Krmím v zimě ptáky a když je velký mráz, obvykle si nějaký krahulík zřídí loviště u krmítka. Něco se mu podaří chytit málokdy, protože hned vedle krmítka jsou křoviny, kam se mu ptáčci schovají a on tam za nimi nemůže, i když se o to někdy snaží.

Na zítřek mám nachystanou básničku "V lese". Je dost ujetá, ale ty jí možná budeš rozumět. 

Já měla v dlaních sojku, když ji z náhody zachránila ze spárů jestřába. To byl pro mne silný zážitek, myslím, pro obě... Pak když viděla ve tmě sovu pochodující lesem po zemi, vypadala jako mimozemšťan. Je toho víc. Taky ráda pozoruju a fotím, to máme asi nastejno.

Phil,

já fotím spíš lesní scenerie a krajinu. Na to mi můj objektiv stačí. Teleobjektiv mi chybí vlastně jen v tom případě, když chci zdokumentovat, že jsem nějakého ptáčka nebo motýla viděla. Bavím se s jedním ornitologem, který registruje výskyt ptáků a bez důkazů by mi nevěřil. Naposled mi záviděl, když jsem vyfotila žluvu hajní u nás na zahradě. On ale zas vyfotil dudka v místech, kudy často procházím. Já jsem dudka nikdy na vlastní oči neviděla. Takže - každému se podaří něco jiného. 

pro Alenakar

Já fotím všechno mobilem, taky se plížím... :) Jinak mám v batůžku starý Olympus a na něm objektiv na makro, někdy si hraju. Uvažuju o lepším foťáku, ale nevím, už tak tahám v jedné ruce Barunku, je moc maličká a když jsou vyšší trávy nebo chrastí, neujde. Chalupu hned u lesa upřímně závidím. My asi 600 m. Když jsem měla ty staváky, les si nás našel hned... :)

Phil,

krkavci patří mezi nejchytřejší ptáky. Asi vědí, že od lidí nic dobrého čekat nemohou.

Já bych mohla vyfotit dost vzácných ptáků přímo u nás na zahradě, která je kousek od lesa, ale nemám teleobjektiv. I motýly je těžké fotit jen se základním objektivem. Musíš se k nim připlížit moc blízko. Nejlíp se mi podařilo vyfotit samici bělopáska topolového.  U motýlů je většinou líp vybarvený samec, i když bývá menší. U tohoto vzácného bělopáska je ale hezčí samice.

Já naposledy viděla jednoho na skeletu srnčího. Neměla čas vyfotit a to mne štve, mám ho jenom v paměti. Přitahujou. Snad vším. 

law,

možná mile dekadentní.

Markel,

někteří důchodci se teď stěhují na chaty... Na venkově se dá asi zima přecejen přežít levněji. Mnozí zase začínají v lese sbírat klestí jako Maryčka Magdonova.

mile podzimní ... :)

chápu ty lidi a jejich strach, i jejich chuť poklonit se Putinovi. Bydlím v paneláku a máme ještě se dvěma malou společnou plynovou stanici, už poslali předpis na zálohy. Protože mám tři děti, tak mi od nového roku snad něco přidají na důchodu a zaplácnu to nemalé zvýšení za energie. Myslím, že nejhůř na tom nebudou ti nejchudší a staří, už jsme něco zažili, třeba co to je nemít vše, na co člověk pomyslí. Ale naše děti už budou mít problém s tím, že se budou muset smířit se situací a nebudou to chtít přijmout. Je mi jich líto. Já si umím představit, že budu doma nosit teplé boty a kabát už mám taky nachystaný, kdyby něco. Když jsem byla malá, topili jsme v Kaborkách dřevem, ráno, když jsme vstávali, šla nám pára od pusy.

Markel,

to je fakt, co píšeš... U nás na venkově se už sousedi nebaví skoro o ničem jiném, než o tom, čím budou topit. Kdo si za lepších časů nadělal zásoby dřeva, je dnes vysmátý. Kdo topivo nemá, musí si pomoci jak to jde. Lidi třeba nakupujou staré vyřazené palety a rozebírají je. Prý je to pořád levnější než palivové dříví.

Phil,

vím, že máš moc ráda les a tak tě bude možná zajímat, že u nás žijou i krkavci. Přeletují běžně přes naši zahradu, ale vždy letí ve výšce a krákají úplně jinak než havrani, jenom tak krátce jako havrani - Ostraváci. Letí vždy jen tak po dvou, po třech, nikdy ve velkém hejnu. Za celé roky se nikdy nestalo, že by slétl některý dolů a sedl si na strom. Tihle krkavci evidentně nemají rádi lidi.

Na druhé straně se třeba všude píše o tok, jak je plachý čáp černý. Ten nám ale čas od času přeletí nad chalupou a vidím ho úplně zblízka.

není teď dobrá doba, obecně, ale slibuji si od ní, že budeme jako nestor vymýšlet nové prospěšné vynálezy, dotlačí nás k tomu chudoba energií atd, jak už běžně po válkách bývá. Ne, že bych chtěla válku, ale tahle situace nás dotlačí k jinému pohledu na svět.

K havranům se vracím... Kdysi jsem už někde zmínila. V mém rodném městě mají chráněnou kolonii. To krákání vzbuzuje u mnoha pacientů depresi. Mám je ráda, ty jejich chytré korálkové oči...

Markel,

ten papošek, o kterém píšeš, se jmenuje nestor kea a žije na Novém Zélandu. Je to jediný skutečně horský papoušek, žije na náhorních plošinách, které mají velmi nízkou úživnost a musel si zvýšit IQ, protože žije tam, kde se uživit skoro nedá. Zajímavé je na něm také to, že nestorovo zbarvení je shora krycí - zelené, ale zdola výrazné - červené. Souvisí to s tím, že na Zélandu byl jediným predátorem jistý obrovský orel, který už ale vyhynul stejně jako pták moa. 

Taky přeju moc pěkný víkend.

viděla jsem dokument o kaledonských vránách, taky o jakémsi horském papouškovi, jsou to chytrolíni :-)). Obecně mám ráda malé ptáky, vrabce, kosy, pěnkavy atd. Mám je i v bytě na černobílých obrazech, sedí na větvičkách, tak trochu opuštění, tak jsem si je koupila a hned jsou veselejší, pěkný den přeju

Markel,

přesně tak. Havranovití ptáci patří spolu s papoušky k nejchytřejším ptákům na světě. Při řešení některých úkolů v laboratoři jsou kaledonské vrány dokonce úspěšnější než šimpanzi.

mám ráda kavky, vrány i havrany, jejich křik mi nevadí, jsou to chytří ptáci, líbilo, co jsi napsala, nepůsobilo to na mne chmurně, naopak :-)) *

Alfonsi,

díky za dekadentní souznění.

Evženie,

havrani jsou můj a Edgarův oblíbený námět.

blackie,

asi je tam dobře krmíte. Jeden bezdomovec u nás před Albertem zase vášnivě drobí rohlíky holubům. Někdy se v těch holubech úplně ztrácí. Mám cukání ho vyfotit, ale bojím se, že mi rozbije foťák.

trojorte,

kamna jsou někdy potřeba. Já v nich třeba ráda spaluji své nepovedené básničky. Mám jistotu, že je nikdo nikdy už nebude číst.

taktedy,

s tím slůvkem "budou" máš pravdu. Když si představuji budoucnost, jsem jím přímo posedlá.    ...Jsem ráda, že se líbilo.

Abakusko,

já jsem z Moravy, takže k nám zlatý bažant zpravidla nedoletí. Za to občas přijde na návštěvu Radegast a posloucháme spolu paganmetal.

Jamardi,

my máme pilné veverky přímo na zahradě. Nevěřila bys, jak velké množství ořechů dovedou veverky zahrabat do země. Často ale bývá problém, že je zahrabávají tam, kde se jim dobře hrabe. Třeba do čerstvého záhonu tulipánů.

Krev v žilách mi tuhne, když venku přituhne. A k tomu ti havrani ...  Tip

Krásně jsi to popsala.

u nás na sídlišti jsou stálebydlící

...kamna mi někdy chybí...

Vyhnálovští jsou jiní. Zajisté, my čtyři tankisté 

Pěkné, ale moc se tam opakuje slovo budou .)

Ja v záhrade vyruším tak maximálne zlatého bažanta. Má štartovaciu dráhu podobne dlhú ako labuť, takže našľapujem pomaly a  opatrne.

Pridám si ešte jedno poleno do krbu...

Hejno havranů - soumrak.

Kdykoli jdu do lesa, jdu okolo zahrádek a tam mají i dva stromy vlašských ořechů. Na plotě u ořechu vidím úplně pokaždé černou veverku. Říkám si, že kdyby byla pilná nebo kdyby bylo více pilných veverek, mohly by to i všechno sklidit a někde zahrabat. Ale to snad ne. :)

Babu,

to ale není pohádkový příběh. Ti havrani k nám včera opravdu přiletěli asi o čtrnáct dnů dřív než obvykle. Dokonce se o tom mluvilo v televizních zprávách. Jsou to prý havrani z Ukrajiny, kteří mají už dost střelby, výbuchů a sirén a tak odletěli na zimoviště dříve. Vrhají se na ořechy, aby si vytvořili podkožní tuk.