Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDívka a moře - Nicol XI.
Autor
Andreina
Tady už končí všechna legrace.
Nicol
(červenec 2003)
XI.
Přes počáteční nechuť prolézání vraků Nicol zaujalo. S Prckem po boku se cítila jistá a u večeře přemluvila otce, aby příští den posunul kotviště Mary k dalšímu vraku, kterým je Chrisoula K.
Sto metrů dlouhá loď leží v osmnácti až sedmadvaceti metry a je v zachovalém stavu. Na útes najela v roce 1981 na cestě z Itálie do Saudské Arábie s nákladem obkladaček. Majitel najal remorkér, který měl loď stáhnout do hluboké vody. Poškození nárazem však bylo velké. Po několika pokusech došlo k utržení zádi a závěr byl rychlý. Při potopení se přední část rozlomila na dva kusy.
Krátce před osmou zamířila děvčata k vraku. Na cestu dostaly varování, že uvnitř lodi mohou zůstat bez spojení s Mary, neboť ocelový trup bude na některých místech působit jako Faradayova klec. Ani jedna nebrala varování vážně, protože jim pod hladinou vstupy z paluby nechyběly. Jak se mělo ukázat, byla to velká chyba.
Zatímco Nicol vrak učaroval, dívka hleděla na hory obkladaček nedůvěřivě. Většina zůstala na místě i po potopení lodi. Časem však vzaly za své dřevěné palety a jen zvolna korodující pásky zabránily, aby vše neskončilo na jedné hromadě. Nestabilní rovnováhu nákladu, způsobenou náklonem lodi po dosednutí na dno, zřejmě občas narušila bouře. Potom některý balík sklouzl z nejvyšších pater a obsah se změnil na hromadu střepů. Necelé čtvrt století od potopení lodi s omezeným množstvím světla proudícího způsobily, že povrch jednotlivých bloků nákladu zatím nezpevnila vrstva korálů.
„To je úžasné, takové množství dlaždiček a oni je tu nechají. Podívej na tu krásu,“ rozplývala se Nicol a strkala dívce před obličej nepoškozený kus s arabskými motivy, „to muselo být určené na obložení celého paláce.“
„Asi jsou k ničemu, protože nasákly solí. Je z nich hromada nepotřebnejch střepů. Proto tu zůstaly,“ vysvětlovala dívka.
„Tak to nikomu chybět nebudou, pár si jich vezmu na památku. Doufám, že nejsi proti, moři jich zbude ještě dost.“
„Nebudu, hlavně si vyber ať vypadnem. Mám divnej pocit, kromě pár murén je tu mrtvo jak v hrobě. Ani rybí potěr sem nezabrousí.“
„Murény? Ty jsi nějakou viděla?“ doprovodila Nicol otázku nervózním rozhlédnutím.
„Ne, ale vím, že tu jsou,“ ujistila ji Prcek.
„Jak to můžeš vědět?“
„To nedokážu vysvětlit, ale vím o nich.“
„Tak mi nějakou ukaž.“
„Poplav,“ vybídla dívka společnici.
Zamířila do uličky vedoucí do středu trupu. Po několika metrech ukázala na mezeru mezi paletami, v níž zela doširoka otevřená tlama.
„Fuj, to je pořádná potvora,“ oklepala se Nicol, „nezaútočí?“
„Ne, lověj v noci. Ve dne útočej v případě nebezpečí, když nemaj možnost úniku.“
„Ta tlama nahání strach. Vypadá, jako by nás chtěla spolknout.“
Prcek se zasmála: „Má ji otevřenou kvůli dejchání, když spí.“
„Podíváme se ještě dál?“ žebronila Nicol.
„Dobře, poslední uličku a mizíme. Platí?“
„Platí.“
Zabočily do další uličky, která byla po několika metrech zavalena nákladem. U dna ze závalu koukala další hlava, tentokrát mnohem větší než předchozí.
„Uf, to je pořádný kousek,“ ohodnotila murénu Nicol.
„To je,“ přitakala dívka, „musí bejt proto obtočená kolem balíku. V díře vedle čouhá druhej konec. Tipuju ji ke třem metrům.“
„Co udělá, kdybych za ten ocas zatahala?“
„Vyjede jak torpédo a zdrhne.“
„Nenapadne nás?“
„Ne, nespí a ví o nás, ale strach nemá.“
„Tu tvou jistotu ti závidím. Zkusíme to?“
„Nicol neblbni. Nic nám neudělá, ale může se vylekat. Při útěku drcne do některý palety a můžem mít problém. Jsou dost nakloněný.“
„Blbost, už by dávno spadly,“ odpověděla Nicol, a šťouchla murénu do ocasu.
Co následovalo, proběhlo rychle. Muréna vyrazila z úkrytu a těsně minula Nicolinu hlavu. Vyděšená potápěčka se odrazila od štosu palet, aby vzápětí narazila lahvemi do nestabilního nákladu na protilehlé straně uličky. Horní palety se naklonily a dvě řady začaly klouzat dolů.
Nicol utržila od padajícího balíku do ramene ránu, která ji odhodila z uličky. Když přešel šok, vyděšeně hleděla do oblaku zvířeného písku, který pomalu odnášel proud. Na místě, kde se před chvílí nacházela dívka, byla hromada sutin.
Po několika okamžicích jí došlo, kam společnice zmizela, a že musí něco udělat. Mozek však ještě správně nefungoval. Vrhla se k sutinám, z nichž začala horečně vytahovat střepy. Až když se voda vyčistila, byla schopna rozumně uvažovat. Vzpomněla si na vysílačku a stiskla tlačítko.
„Prcku, Prcku, ozvi se. Prosím tě ozvi se a řekni, že žiješ,“ zoufale křičela do mikrofonu, ale odpověď nepřišla.
Nicol se opět zmocnila panika a začala horečně rozhrabovat trosky. Až rozřízlá rukavice s ostrou bolestí v poraněném prstu jí konečně vnukla správnou myšlenku, že sama na takový úkol nestačí.
„Tady Nicol, volám Mary, ozvěte se!“
Odpovědí bylo pouze slabé pískání a praskavé zvuky. Vyrazila ke stropu nákladového prostoru za neustálého volání. Výsledek byl stále stejný. Zoufale se rozhlédla po nejbližším otvoru, kterým by mohla vrak opustit. Přední část se zdála blíž. Teprve venku se jí do uší zařízl ostrý pískot. V rozrušení stále držela knoflík mikrofonu, kam brebentila volání o pomoc.
„…, co provádíte, nerozumím. Přepínám,“ ozval se Plešoun, který měl službu u vysílačky.
„Prcka zavalily dlaždičky a neozývá se,“ vzlykala do vysílačky.
„Cože?“ vyjekl kormidelník.
„Je asi mrtvá!“
„Zůstaň na hladině, hned jsme tam!“ nařídil kormidelník.
Plešoun neotálel, jednou rukou mačkal startér, druhou tiskl tlačítko interkomu a v duchu děkoval za instalaci zařízení.
„Šéf na můstek! Ichtyl s Pumpičkou se připraví k ponoru! Ihned! Nejvyšší nouze!“
Zatímco se lodí ozýval Plešounův řev ze všech reproduktorů, Mary s kotvou, jež se sotva zvedla ode dna, mířila na plný výkon do míst, kde došlo k tragédii.
„Co je?“ vyhrkl šéf, sotva celý udýchaný vrazil na můstek.
„Volala Nicol, Prcka zavalila hromada dlaždiček.“
„Panebože,“ vydechl kapitán a přiškrceným hlasem rozkázal, „volej druhou partu! Vědátory ať tam nechaj, ale Zrzoun s Čočkou musej okamžitě zpět! Kromě tebe jdem do vody všichni.“
Tak rychle Mary již dlouho neplula a stejným tempem se potápěči nasoukali do neoprenů. Loď ještě ani nezastavila u Nicol, jejíž hlava nad hladinou fungovala jako bójka a všichni tři skočili do vody. Studentka je zavedla k hromadě, pod kterou skončila dívka. Šéf nařídil, aby se ihned odebrala na palubu.
„Zůstanu,“ odporovala.
„Padej na palubu! Nebudem se starat ještě o tebe. Jsi tu zbytečná!“
„Zavinila jsem to a zůstanu, dokud nebudu vědět, co s Prckem je.“
„Blokujete frekvenci,“ okřikl je Pumpička, který během hádky prohlédl hromadu ze všech stran. Zmlkli a Ichtyl zkoušel dívku volat, ale odpověď nedostal.
- pokračování -
33 názorů
Mirku, přestaň blbnout s těma superlativama, to za prvé. Co se týká kratomu, tak rostlinu z Indočíny znám. Mít tenčí listy, je dokonce v určitém stádiu růstu trochu podobná konopí. Ale nikdy jsem ji nevyzkoušela a také se na to nechystám, i když jinak dávám přírodní medicíně přednost.
Jai chytrá a přemýšlivá holka, Andrejko. K tomu malá, hezká, energická a nejsi bez citu! Ďábelská kombinace! ;-)
Nu, já netušil, že to existuje, ale kdosi se mne zeptal, zda vím, co to je. Tak jsem si to našel a teď mi to mobil pořád nabízí! Krom Polska a Anglie, kde to není legální, to lze koupit i u nás.
info@kratomium.cz
A opět, co domorodci mají jako lék, jinde je smrtelnou drogou. A podle tohoto článku můžeš hádat, kde. https://www.denik.cz/veda-a-technika/kratom-droga-superpotravina-lek-opiat-navyk.html?utm_source=google&utm_medium=cpc&utm_campaign=web-dsa&utm_content=search&gclid=Cj0KCQjw--2aBhD5ARIsALiRlwDvdhyknHh_IvSR5czJ-1GBKx5OUSLFvcbU-Zcbj7gj31zbjBm3zxoaAlH9EALw_wcB
Mirku, já si myslela, že by to mohla být rostlina, ale u Tebe člověk nikdy neví, co kde vyšťouráš.
Překlep, Andrejko. Správně je kratom.
A Gold Bali je jeden druh (obchidní značka.)
Pije se jako čaj a je to zatím volně dostupná droga, co tě udrží déle čerstvou, zlepší paměť...
Že by před tebou utekl, Andrejko? Jestli teda ten zdoj fotografie je důvěryhodný!
Takže krakom?;-)
Mirku, to je on, ale někde se schovává. Myslím, že nemáme šanci.
Betel, fuj, víš, jak po něm vypadaj zuby?
Ivi, to by mě fakt nenapadlo, že ty potvory placatý doletí až do Tvého počítadla.
Takže honíte toho hermafrodita, Andrejko?https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99an_zlat%C3%BD
Chudák dorado neví, že před Prckem se prostě neschová! ;-)
Žvýkáš betel či popíjíš Cold Bali?
Nebo je tvá výdrž důsledkem té nové spolupráce, viz pp? Potkala si Elona a jsi první kyborg NEURALINKu?
Koukal jsem, že máte příjemné počasí, tak akorát teplíčko a je tam krásně. Hurikán se přežene, zas je krásně, né že ne! Jen Hispánci opruzují, když tak kolem Jane už plují...
...já už to četla, ale seknul se mi PC....asi dostal dlaždičkou na hard disk....a tak se můj koment neodeslal....už jsem četla i Nicol XII a teď čekám - netrpělivě - na XIII
Mirku, hlídku nemám, ale podepisuji potápěčské deníky. Pilulka je vede poctivě, ale zodpovědná jsem za obsah já, tak mi nezbývá, než občas ubrat na spánku, zabandážovat ruku, abych nedostávala z věčného čmárání křeč a tvořit jeden podpis za druhým. Teď dělím čas mezi vkládání povídkových výplodů, komentování, dohady s pobřežní hlídkou, která má pořád nějaké připomínky, plánování drobných přesunů, abysme nehonili člun po celém Karibiku, pár hodin spánku vcelku a samozřejmě práci pod hladinou.
Už deset dnů hledáme Mořana zlatého (také se mu říká Dorado). Je to rybka dorůstající max. 0,5m, ale co jí chybí na velikosti dohání obrovskou tlamou. To však není tak zajímavé, jako fakt, že tu nemá co dělat. Jde o Středomořskou rybu rozšířenou ještě kousek na jih kolem pobřeží Afriky a na sever až za La Manche. Rozhodně má ráda chladnější vodu než je tady. Někdo ji tady však vyfotil a Amíci platěj, tak hledáme. Když na to maj, klidně bych zůstala do Vánoc i přes nějaký ten hrikán, co se z Atlantiku přižene.
Andrejko, channeling není jen komunikace s andělem. Já to myslel spíš jako to napojení na kvantové informační pole, odkud nám kdosi jakoby diktuje, co máme psát. Obcování s paní Músou...;-)
Taky to občas zkouším, spouštěčem bývá pár zadaných slov, to, co čtu nebo jen rytmus, melodie. Nemám tvůj vypravěčský talent, neuměl bych to tak prodat. A taky, o čem já bych psal, aby to bylo něco nového a neotřelého?! Ty máš nepřebernou zásobu zážitků a umíš zaujmout, probudit emoce a člověk tě musí mít rád, byť vnímá, že jsi i dost nezkrotné zvířátko, působící často problémy. Ale také milé, upřímné a přinášející pohodu i poučení...:-D
Nemám už vzhledem k věku i k vývoji na literárním poli velké ambice, jsem jen takový salónní poeta, který se snaží, aby lidem u něj a s ním bylo dobře, aby pobavil, potěšil, slůvkem povzbudil v dnešní podivně pošmourné době zejména nepočetný fraucimor svých čtenářek.
Když koukám, kdys reagovala a uvědomím si, žes v čase o cca 7 hodin pozadu, tak vlastně ponocuješ, možná máš noční hlídku.
Měj se fajn!
Ireno, bez kousku štěstí to nejde. Nelze spoléhat jen na něj, ale pro přežití je nutné. Jak moc ho člověk dostane se pozná i podle toho, jak si takový zážitek odtrpí.
Stanislave, trochu napětí myslím nehrozí, aspoň vzbudí zvědavost, jak to bylo dál (přiznávám předem, že ne zrovna příjemné).
Mirku, máš s mým vyprávěním trošlivost. Díky.
Jen s Kočkodánkovým objevem (channeling) esoterické komunikace s andělem jsi to snad trochu přehnal. Tak daleko se Prcek ještě v té chvíli nedostal.
Květoň Zahájský
26. 10. 2022Bystřejší čtenáři así tuší, že to nakonec dopadlo dobře, ale napínavé to teda je.
Tak to už vlastně čtu potřetí! A člověk prý má číst povídku či knihu aspoň 3x Poprvé získá letmý přehled, podruhé se blíže seznámí s osobami a potřetí už si všímá i podrobností děje. Každopádně je to hodně silný příběh a já i při třetím čtení to prožívám dost intenzivně jako bych byl při tom! A kočkonan objevil channeling...;-)
Dívky zkoumaj zas vrak další,
ta loď vezla obkládačky,
s murénama nejsou hračky,
studentka však jednu plaší,
Francouzsce snad v hlavě straší,
že uďála kravinu,
vidí žel až too late,
způsobila lavinu,
nespočetné kachlíčky
kryjí tělo maličký
a Prcek furt mlčí,
Nicol hrabe, chrčí,
její oči bulej,
o dívku se bojí,
získá kontakt s lodí,
ta je bleskem na místě
a posádka zajisté,
jež má značnou praxi, um
a nervy ne tenký,
teď provede maximum
pro záchranu členky...
Čtenář šílí, sebou šije -
je P. mrtvá?! Nebo žije?!
Alegno, jsou námořníci, kteří by nepřijali místo na lodi, kde je v posádce žena. No a tady se sešly hned dvě, i když jedna byla pasažér. To prostě nemohlo dopadnout dobře.
Ale uf, říkala jsem si, že se něco stane, ale tohle je síla a ještě v nejnapínavějším vyprávění přerušíš. Ještěže vím, že žiješ.
Maruško, občas se přihodí věci, které by člověk nejradši vymazal ze života, ale nejde to. Tohle nebyla dobrá zkušenost.
dievča z lesa
25. 10. 2022tak ja nedýcham, kým Prcka nezachránia ... Nicol by si zaslúžila na holú riťu***
Evženie Brambůrková
25. 10. 2022Srážka s blbcem tě může stát život.
Aru, samozřejmě, že za to mohli lidé. Tady konkrétně Egypťané, kteří měli vyhlásit vrak za nepřístupnou zónu.
no jo, ale to se moře nezlobí za ty mince, pitomí lidi na sebe vážou pitomý situace a je jedno kde to je, jestli na moři, ve vzduchu, nebo na zemi, jak se říká kůň je nebezpečnej ze zadu, blbec ze všech stran, hádám že Prcek to přežila ;)