Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePoklady
Autor
Alenakar
Ty tam jsou svátky... Pátky budou všední,
dny divně tiché, bude mrholit...
Ta zádumčivost jarních odpolední,
kdy vrátíme se z práce, ze školy
a budem zticha nad vychladlou kávou...
Jsou zavřené zas brány do skály
a poklady před duší nedočkavou
jsou znova skryté... Co jsme získali
svým pošetilým, poblouzněným sněním,
tím bloumáním ve stínu útesů?
Co pouhá přání na osudu změní?
Co zbude z touhy? Noty v notesu?
Že štěstí přece "přeje připraveným"?
Spíš nechejme se vždycky překvapit,
dál nehledejme vchod do skalní stěny,
zvlášť pokud máme s kým svou kávu pít.
Ty tam jsou svátky? Pátky budou všední?
Nad kávičkou si můžem povídat.
Když dlouze prší, za klavír si sedni,
soul hraný z duše můžeš k dobru dát.
31 názorů
Zoroastere,
téma "Beze slov" (pod Fosíliemi) jsem taky pojala žensky a jsem zvědavá, co na básničku řekneš.
Rhodesie,
i káva se dá ohřát v mikrovlnce. Ale ta studená je na krásu a může se k soulu hodit víc, než horká.
Robine,
jsem ráda, že máme tak podobný vkus. K odpolední kávě se skvěle hodí třeba Joe Cocker.
Marku,
asi jsi to vystihl... Začala jsem to psát jako náladovku a je to hlavně náladovka. Ten "etický" závěr je možná odleskem Erbenova Pokladu.
blackie,
ano, můžem si užívat a vážit si toho, co máme. Proč pořád snít o tom, co nemáme?
Janino,
v dubnu ještě na klavír čas bývá a obzvlášť letos. Prší tak každý druhý den. Ale už brzo začne práce ve folnících a tam se dá dělat i v dešti.
Jamardi,
spousta lidí si představuje štěstí jako výhru v loterii, jako náhlé zbohatnutí. Stačí si v TV všimnout reklam na hazard. Skromnost a nenáročnost se v kapitalismu moc nenosí.
gabi,
já žiju na okraji satelitního městečka. Naše nemovitosti tam byly jako první a postupně se k nim připojují milionářské vily. Nevšimla jsem si, že by boháči, kterými jsme obklopeni, byli nějak výrazně šťastnější. Většinou jsou nadutí, nedůtkliví, nervózní a pořád někam pospíchají. Jen málokomu přinese velký majetek štěstí. To je vidět třeba na Babišovi. Je miliardář, ale touží po popularitě, chce být stále na obrazovce a chce hrát roli našeho "tatíčka", který se o nás postará.
Nádhera!
Vychladlou kávu mám skoro vždy, protože jí piju tak 2 - 4 hodiny, naštěsí mám s kým. Se ženou, který kávu pije tak 2 - 4 minuty...
Kočkodane,
chudák Vávra. Dneska by třeba pomohla manželská poradna, před pár lety doktor Plzák.
Nádherně předestřená melancholicky nostalgická atmosféra. Takové básnické zátiší, řekl bych. Vychutnal jsem si ho - do dna.
blacksabbath
10. 04. 2023Nad kávičkou si můžem povídat......ještě pořád.....držet černé hodinky:-))))
Pěkná píseň... Klavír je skvělý ventil pro emoce. Jinak u nás na jaře do oken volá zahrada, moc toho nenasedíme, a když vyjde čas, kafe do sebe kopnem horký a hurá na kolo... :)
To máš pravdu, dobře jsi to napsala. Štěstí by se nemuselo tolik řešit a mohlo by se prostě normálně žít. To je také štěstí. Štěstí je velice proměnlivý pojem.
Ne pouze káva pomalu tu chladne,
taktéž i Vávra, vskutku žádný poklad,
scéna nám slouží jako jasný doklad,
že jedna žena byla s nervy na dně.
Robine,
podle pověstí běží čas v jeskyních mnohem pomaleji. Až tvoje tchýně vyjde ze sluje, její příbuzní už tady nebudou....
Diano,
díky.Mělo to být zveřejněné vlastně až tak v pondělí večer. Ale přes svátky jsou knihovny zavřené.
Hanko,
a někdo může mít zase z jeskyní a propastí strach... Mnohé pověsti jsou o tom, jak byla potrestána chamtivost, v jiných může být člověk odměněn za odvahu. V rujinách hrádku nedaleko od místa, kde bydlím, prý můžeš v noci potkat hořícího divočáka, který drží v tlamě rozžhavený klíč. Kdo mu ho vytrhne, může odemknout pokladnici plnou zlata a diamantů, komu se to nepodaří, propadne peklu... Ještě jsem toho divočáka nepotkala, ale až po potkám, reději se nebudu pokoušet mu ten klíč brát.
Každý si v sebe niečo nesieme, nejaké spojenia, symboly...pre niekoho sú jaskyne čarovné, sú doslova pokladom a dokáže o nich aj krásne písať ako ty...
Hanko,
jsem ráda, že se ti moje "písničky" líbí. Možná jsou určené spíš ke zpívání než k přednášení.
Velký pátek má v sobě pro mne odmala cosi mystického, možná proto, že žiju v krajině plné jeskyní... Už jako dítě jsem si dokázala velmi dobře představit, že se v některé z nich skrývá poklad a proto mě tak i Erbenův Poklad hodně zaujal.
Vellmi sa mi páči tvoja "rýmovaná" poézia, formou i obsahom...plynie ako melódia , vystihuje pocity...a aj keď nie je každý piatok sviatok, príjemné prekvapenia vedia urobiť deň sviatočným...ak máme s kým piť kávu napríklad...
Jarmilo,
k Velkému pátku patří pověsti o otevřených pokladnicích v skalních slujích. Už Erben se těmi pověstmi nechal instirovat... Možná je tahle moje básnička je variace na Erbenův Poklad.