Princi

pro saccard007

Já si to dovedu představit, v přeneseném slova smyslu. Jinak by mi to nenaskočilo. Ale stejně moc děkuju, přemýšlím nad tím. Co všechno může být takové místo. 

dobra, bude to tedy jen me vlastni omezeni

zkratka kout misto si tezko predstavim

a kout ho z pramene jeste hur

Pro Rhodesie, Muamarek, F.M.R.C., saccard007 a všem...

Děkuji za návštěvu a slovo, jsem za to vděčná. Za každý podnět. 

Já si myslím, že tady není ničeho příliš. Jsme pohraničí. pod lomem je bývalý lágr. Princ umřel právě tam, v jedné z jam, co zůstaly. Neuměl se dostat ven. Jsou tu hroby, o kterých  se ví a o kterých se neví. Když jdu tmou kolem lomu, mám pocit, že pořád jsou. Pořád načítám historii...

ten obraz kuti mist z pramene bolesti se m nedari rozchodit - rikam si: "neni to prilis?"

Silné, hluboce silné. A to vytváří tu krásu. Hloubka, vnímat něco a dokázat to takhle vcítěně popsat. Poklona.

Krásný,  čtivý,  vtahující... 

Pro 8hanku a Jinys

Já děkuji, děkuji, děkuji! moc

Výstřílel jsem tolik ran z různých zbraní, že by mi nábojnice už sahaly do půlky lýtek.
Ale na živého tvora bych nevystřelil.
Je to ale jen projev schízy.
Vepřový řízek, mám moc rád...

K věci:
Písmenka, složená do skvělých slov, i slova do působivých vět!

Dakujem...za dalsie krasne prispevky, ktorymi si este blizsie, dufala som, ze nepatris medzi tych trofejovych "tiezpolovnikov"ale tych so srdcom.. a je to tak...tesim sa na dalsie  pribehy vonajuce clovecinou a pozdravujem les a vsetko zive v nom a v podlesi

Přikrmuje se odjakživa. Celoročně kamenná sůl pro srnčí a vysokou. Hlavně na zimu. Máme založená myslivecká políčka. Tady má černá dobré podmínky a je holt přemnožená. Srnčí taky, platíme desetitisíce za škody zvěří, okusují, že.  Když přikrmujeme celoročně, snížíme škody okusem a ty své, ale je více zvěře. Vždycky je nějaké to ale. Na tom krmišti poznám bachnu, některé kojí a mají mladé poblíž, vidím i ty naběhlé cecíky. Můžu vybrat lončáky a slovit. V obilí se stává to, co se stává pořád dokola. Střelí bachnu a mi tam pak chodí selata, která umírají na průjmy a podobně. Nemají žádné návyky, nic. Teď mi tam chodí jeden prcek, říkám mu Bivojek, vždycky se nějaký najde. Ten u toho krmiště i spí. Teď nechodí, když, tak nad ránem, jak táhnou z pole. Už sklízíme, tpořád pršelo, tak se hbitě přesunou do kukuřice. Pak žaludy, bukvice, kaštany. Až na zimu začnou chodit na krmiště. V mrazech stojí vedle sebe černá, srnčí, liška...tam už jde jen o holé přežití. Kdybych neviděla na vlastní oči, tak nevěřím.  Jednou jsem na vánoce přespala v mrazu a ráno měla místo kafe led. Aspoň si člověk uvědomí, co je to život. 

Měla by rozhodovat nepsaná lesní moudrost. Já třeba nechápu proč se přikrmuje přemnožená zvěř...

Já Vám všem moc a moc děkuji. 

Polovník sice jsem, ale po svém. Chodím a pozoruju bachny s pruháči, hýčkám si je. Jeden týden, druhý týden. Pak dojde z druhé strany na posed nejmenovaný. Slyším čtyři rány za sebou. Zastřelil starší, vedoucí bachnu a pálil po těch malých. S tímhle já nemám nic společného. Ani s tím, jak se polovnice s výstřihy fotí u chudinek srn a podobně, protože ty jsou úplně bezbranné. Jednou jsem si dovolila k tomuto jevu něco připsat a tolik nenávisti, co se sneslo na mou hlavu. Odešla ze skupiny. S nikým se moc nebavím, nic nefotím, myslím tím úlovky, a jsem potichu. Mám svůj život. Jasně, že když jsme zeměděleci, tak musíme nějakým zůsobem bránit úrodu. Chodí nám tu štrůdle černé čítající i padesát kusů. Jsou přeryté louky, obilí, kukuřice...jsou tu přemnožení. Loni vypláceli za kus dva tisíce. Asi tak. Jinak do lomu budeme chodit častěji, zkusím sem tam podat zprávu. Teď byla jen se psy, pod lesem jsem dostala hříbky, pán jel na kole.... Ještě jednou všem moc a moc děkuji za nakouknutí, mám radost, že ... 

Čisté, pútavé.

Tomu by se mělo říkat malý drahokam. Krátké, krásné, ani slůvko navíc, a přitom výstižné.

Souhlasím s tím, že píšeš tak, jak si mnozí přejí psát. Obdivuji. Smekám. I mně se to líbí a děkuji.

To je krásné.

hezký.

souhlasím s gabi, tvoje próza je pro mě prostupnější...

a přitom... všichni píšeme pořád o tom stejném... koloběh. 

Jo a Princ je opravdu majestátní

Mám v očích slzy, není to smutek ani lítost, jen jsi sáhla na citlivou strunu, chvíli jsem měla pocit, že jsem kdesi v tobě, rozhlížím se s tebou, vnímám i cítím, zážitek, za který moc děkuju

Citlivé, moc se mi líbí 

Cez prózu sa mi stávaš bližšia, v poézii na teba nedosiahnem.

Líbí se mi. :-)

Ani na prozaická dílka k tobě nepřestanu chodit. ;-) Pokud budou další. A já se přimlouvám, aby byla.

Budem musiet pozriet tvoje starsie pribehy, aby som vedela, co bolo predtym.. tento pohlad do tvojho citliveho ja ma velmi chytil za srdce...a mas aj pokracovatela, co je krasne...prepac, doteraz som ta brala hlavne  ako polovnika a tych velmi nemusim, zabijanie pre radost z trofeje nechapem...