14. Cesta ke kakau

14. Cesta ke kakau

S dopravními značkami, především s cedulemi s názvy obcí, si Kostaričané starosti nedělají. Je dost dobře možné, že některé vesnice ani název nemají. V Kostarice nejsou ani adresy domů a bytů takové, jak je známe u nás. Obyvatelé se orientují podle hospod, hotelů, nemocnic, kostelů, soch a jiných významných bodů v krajině. Například obchod, ve kterém na mou duši prodávají pravé kostarické kakao, ať mě hrom bací, jestli kecám, stojí hned vedle hotelového letiště, kousíček od příjezdové cesty, přísahá manželce pracovník v recepci a chvíli nás oba pro jistotu vyprovází avizovaným směrem.

„Obchod? Oh sí, la tienda!“ uniformovaný strážce letiště horlivě přikyvuje a prostřednictvím Google-překladače v mobilu nám sděluje, že musíme jít ještě kousek po silnici. Tedy asi pět set metrů. Maximálně kilometr. Deset minut procházkovým tempem. Prostě až uvidíme sochu delfína, tak zabočíme vpravo a jsme tam. Výhodou zapadlých částí Kostariky je, že na komunikacích téměř absentuje provoz. Tedy pokud zrovna nemusíte jít pěšky po silnici. Zhruba po deseti kilometrech kličkování mezi troubícími vozidly, ergo po půldruhé hodině svižné chůze se v zatáčce zjevuje kašna, zohyzděná obří skulpturou tří podivných modrých tvorů; s použitím vylučovací metody pravděpodobně oněch zmíněných delfínů. Sochu snad muselo uhňácat předškolní dítě, které znalo delfína jenom z vyprávění. Hned na druhý, nebo třetí pokus mezi budovami skutečně nalézáme opravdovou samoobsluhu s prodavačkou, pokladnou, regály a smíšeným zbožím. Beru ten největší košík, neboť hodláme nakoupit proslulé kostarické kakao pro všechny příbuzné, co jich jenom doma máme.

Nejenže tu divoce rostou, ale na mnoha místech Kostariky se úspěšně pěstují kakaovníky. Člověka tak nějak potěší, když zjistí, že čokoláda roste na stromech. Výčitky z množství sežraných cukrovinek se výrazně zmenší, jen co si uvědomíte, že vlastně jíte ovoce. Když čerstvě utržený kakaový lusk otevřete, odhalíte úhledně uspořádaná semena obalená sladkokyselou dužinou. Už ta chutná dobře, ale s čokoládou souvisí pouze okrajově. Teprve očištěné kakaové boby, které se nechají fermentovat v kádích, následně se suší, praží, nakonec pomelou a prášek se smíchá s dalšími ingrediencemi dle příslušné receptury, tvoří surovinu na pravé kostarické kakao.

Ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006, o výživových a zdravotních tvrzeních, mi nedovoluje informovat vás o všech pozitivních účincích této plodiny na organismus, tak se jen okrajově zmíním, že několik šálků tohoto vzácného nápoje kdysi umožňovalo Indiánům běžet celý den bez potravy náročným terénem tropických pralesů Jižní Ameriky. Lidová medicína též doporučovala pít kakaový truňk mužům před návštěvou žen. Tuto teorii by potvrzoval i fakt, že aztécký vládce Montezuma, vlastnící nevídaný harém, pil až šedesát šálků čokolády denně. Zajímavé je, že mistry v kreativním zpracování čokolády se brzy stali katoličtí řeholníci, kteří si přivlastnili monopol na prodej malých sušených čokoládových tabulek. Conquistador Cortez byl o zpracování kakaa rovněž důkladně poučen, proto se v Evropě setkal s daleko větším nadšením než jeho předchůdce Kryštof Kolumbus. Ten kakaové boby sice přivezl do Španělska už v roce 1502, ovšem ani zdaleka neměl tušení, co si s tou divnou luštěninou počít.

Moje žena má ohledně této komodity sice zcela jasný plán, v jediné relativně blízké prodejně nalézáme však pouze dva balíčky instantního kakaa značky Nestlé, navíc s nápisem Hecho en México. Poněkud zkormoucení se rozhodujeme pro náhradní variantu – zakupujeme několik plechovek chlazeného nápoje Adán & Eva Coco Limón s vysokým podílem rumu. Zpáteční cestu volíme podél pobřeží, tedy po pláži téměř zalité přílivem, na kterou vlny naplavily surrealisticky tvarované kusy vyběleného dřeva. Setmělo se, obloha je zatažená, občas spadne pár kapek teplého tropického deště, občas zakopneme o naplavené roští, ale s každým usrknutím z plechovky se naše rozmrzelost zmenšuje. Temná barva moře, zapadajícím sluncem do ruda zbarvené hory vyčnívající z mraků a opojné účinky alkoholického nápoje na lačný žaludek dodávají místu i okamžiku magickou atmosféru. Kam se hrabe kakao.