iná láska

Stargazer má pravdu, to je i moje řeč, autor by se měl odstřihnout od textu a měla by se hodnotit literatura. 

Janino, ta poznmka nebyla myšlena nijak zle. Jen dojem, který mi prolétl hlavou. Všiml jsem si toho totiž už u více povídek, které jsem zde v posledních týdnech přečetl. Komentuje se téma a osobní zážitek na úkor literárních postřehů. Pokud náš život sám píše zajímavé příběhy, pak nic proti tomu. Já se pouze zasazuji o výraznější oddělení autora od jeho díla. Já bych byl vůbec nejraději, kdyby každý můj text ihned po napsání přestal mít se mnou cokoli společného. :-)

Stargazere, a kde jsi to v komentářích vyčetl? Já tedy pouze v jediném, od Arthurse. Jinak se několik lidí včetně mě vyjádřilo spíš k popisovanému problému. Protože žijeme mezi lidmi a někoho nebo něco nám příběh může připomenout. Jestli autor popisuje skutečný příběh, nebo čirou fabulaci, je mi v podstatě jedno, pokud ten text "funguje". Jinak s dialogy máš pravdu. Jenže tak, jak je povídka napsaná, připomíná spíš osobní zpověď, úvahu, nebo rovnou to, co naznačuje du-forma: dopis. Tam dialogy nehledám...

Stargazer, je to realny pribeh, vtedy som písala o  aktuálnej  situácii. Prešlo pár dní,  Miladka je na tom lepšie, teraz by som už o nej nepísala...bolo to také spontánne, asi som to potrebovala dostat zo seba von a nepremýšlala som nad tým, či zaujmem, či by forma mohla byť iná, čo pridať, ubrať...nie som literát, nemám ambície postúpiť niekam, som rada za možnosť "vyrozprávať sa", uĺaviť duši...ďakujem za prečítanie a komentár...

V komentářích mě zaujalo, jak vždy automaticky od začátku ihned pracujeme s představou, že se jedná o doslovný, pravdivý příběh. A co když není? Což nemá být literatura minimálně zčásti dílem fantazie?

Tady se nejspíš o reálný příběh skutečně jedná. Vyjádření citového vztahu ke kamarádce a soucitu s jejím údělem. Vše zaznamenáno vnitřním monologem. Co kdyby příběh od Tebe dostal nějakou vyfabulovanou pointu, která nebude čekat, jak to v reálném životě skutečně dopadne - ale stane se literární přidanou hodnotou.  Nějaký ten dialog by text také oživil.

Znám několik žen, jejichž příběh se tomu z povídky velmi podobá. Milující, skromné, ochotné doslova se rozdat... využívané, zneužívané, často dokonce týrané. Jako by si na tyhle "bezbranné" dobračky osud obzvlášť zasedl.

Dobře jsi to napsala, čtenáře to nenechá chladným.

silný příběh se zajímavým poselstvím, tip

Gora, je to pre mňa poctou, ďakujem...

( určite sú tu oveľa lepšie)

Hanko,mohli bychom text nominovatdo PM za srpen, napiš příp. souhlas, děkuji...

uf.

Vztah, který spolu dva lidi mají, může znamenat pro každého z nich něco úplně jiného. Pro jednoho epizodu, pro druhého skoro konec světa. ...Začne se rozkládat duše a pak i tělo. City mohou být smrtelně nebezpečné.

8hanka, áno, áno, chápem, že si vzájomne rozumiete, poznáte sa, aj, že sa máte uprimne radi. Mne ten tvoj text, ale pripomina taký klasický stereotyp, ked rodičia vinia zo zlyhania svojich deti ich kamaratov, pritom im unikaju skutočné príčiny problemov. Ale inak fajn text, vidno, že ti na kamaratke zaleži. pekný deň :)  

Luboško, ďakujem, i mne tu chýbajú .  

U tebe jsem, Hani, já naopak rád, že neodcházíš a zůstáváš tu s námi na „pohublém“ Písmáku.

Arturs doplním - viem to, čo mi povie ona...jej momentálne videnie, cítenie, chápanie...v niečom jej rozumiem. Môžem jej povedať svoj názor, rozhodne sa ona. Podvečer som bola za ňou, bola dobre naladená, spokojná, mala postupne návštevu partnera s jeho dcérou, prišla jej dcéra s vnučkou, kamarátka a na sklonku dňa ja...som rada, že predsa len prišiel Peter, je to pre ńu dôležité... liečba zaberá, za dva dni  je ľahšia o šesť kíl vody, dostáva infúzie, transfúzie...

vidim, že tento text je fajn, má hlavu a patu, je rozumny, ale ja mám pocit, že svojej kamarátke vlastne nerozumieš, pritom pišeš akoby si vedela čo ju trápi, ale nevieš to, bohužial, podla mna jej problem nesposobuje niekto z vonku, je v jej vnútri

občas se snažím pochopit tento typ lidí (nejenom žen)... proč setrvávají v nefunkčním vztahu, proč sebou nechávají zametat... obhajují to často láskou, zodpovědností... nevím, no... ale asi jim to zní líp a vznešeněji než naprostá absence sebeúcty... jo, no, se sebeúctou jsou vždycky problémy.