Nad ránem...

Nutit se tvořit formou zastaralého sonetu již dnes nemá smysl. Může to mít ale význam studijní a cvičný, jako i jiné historické básnické formy. Tvorba ale předpokládá překročení jejich hranic. 

Safiáne, děkuji za tvůj rozbor... jak jsi psal, sonet je náročný a dnešní básníci (možná) do něj nedorostli... ale naději mají, že...

a2a2a - Tentokrát to sonet je. Nebo spíše náčrt sonetu, který v konečné verzi dopadne asi trochu jinak. Vzhledem k zakončení veršů prvního tercetu, které se vzájemně nerýmují, nezbývá jiné řešení, než spojit rýmem oba tercety, a to tak, že se bude rýmovat první verš prvního s prvním druhého, druhý s druhým a třetí s třetím. Možná stávající neprovázanost vede k pocitu, že jde o horší výtvor, než je Fén jara. Tady je třeba připomenout i to, že sonet není formou lyrickou, ale analytickou. Navíc, podle Rilkeho, formou nejtěžší. Sonet, snad proto, že místo klasických 10 a 11 slabik omezuje rozměr verše (díky výhradně ženským rýmům) na 7 slabik, působí velmi koncentrovaně. Také nemyslím, že je jeho závěr cizorodý a že vznikl z vnější inspirace. Přímo v básni autorka uvádí, že jde o opakující se a ne právě příjemný sen. A právě to připomíná poslední verš.

Jirko, dovoluji si polemizovat - mně se tyhle zvláštní sny (občas) zdají zásadně k ránu, před probuzením, proto si je pamatuji. Takže - aspoň jak to vnímám sama - vycpávka ne. 

S posledním veršem máš zřejmě pravdu, napsala jsem jej odděleně, jako bych báseň recitovala - přesně tak bych poslední verš četla... 

Mám radost ze tvých slov i (v něčem odlišných) názorů! Hodně zde chybějí.

Určitě tip, má to potřebnou lehkost, ale zaostává za Fen jara. Chválím progres ve formě - třeba použití závorek, otázky, líbí se mi civilní jazyk, znovu dějová plynulost, ale například obsah první závorky (vždy takhle k ránu) mi přijde jako účelový, prázdný rým, také přechod ze čtvrté sloky do páté mi přijde nepřirozeně rozdělený a i graficky poslední sloka působí neurovnaně. Ale nevyznám se zcela v pravidlech pro sonet, takže se mohu mýlit.

Ellisee, děkuju, jsem potěšena.

Po pár letech psaní volným se - zdá se - vracím k začátkům a přesvědčení z mládí, že báseň se má rýmovat, jinak to ani není básnička:-)

Příjemné čtení, navzdory tomu ne moc optimistickému gellnerovskému závěru ... 

Kde jsou veverky ? Jezevci a skotačící zajíci ? Jak moc mi tu chybí 

Díky za odkazy, Hani, emme v sz... večer pohledám!

snáď to sem môžem dať

https://www.csfd.sk/film/1131253-vela-stastia-pan-velky/prehlad/

Irenka, šiel u nás v piatok v noci, tuším na JOJ, volá sa Veľa šťastia pán Veľký a mňa donútil k premýšľaniu(bolí to)...Emma je neskutočná, odhaľuje nielen pocity a túžby dovtedy nesplnené ale aj telo  v 62 rokoch so stopami času...nedokonalé, ale prečo sa zaň hanbiť? Má právo precítiť pôvab sexuality,  telesnú lásku, dotyky, radosť byť s mužom bez premýšľania, ako vyzerá, byť uvoľnená a naplno prežiť  tú chvíľu...

prečo v porovnaní s mužmi ženy oveľa viac trpia pre krásu, či aspoň snahu vyzerať trochu lepšie, zakrývať nedostatky, koľko skrášľovacích prostriedkov má väčšina z nás na poličke vedľa skromných mužových kúskov, koľko trápenia pred zrkadlom z ďalšej vrásky, pneumatiky, padajúcich pŕs až na brucho...koľko ostychu pred odhalením všetkých tých nedokonalostí...a prečo? Či muži vyzerajú bezchybne? Nepoznám žiadneho, čo by sa trápil kvôli bruchu, vráskam, či kŕčovým žilám... 

po dlhej dobe film, čo príjemne prekvapil...

emme, díky, ten film šel teď někdy v TV, že bych si ho našla? Hanko??

Kubo, díky... mě tohle pohrávání si baví, jen kdyby bylo víc času na tvorbu - a taky "rozpoložení"... 

Závorky jsou skvělé! Tady sedí jak prdel na hrnec. Je poznat vlastní styl, to považuji za důležité. 

Díky!

Mariane, vázaným jsem v r.2015 v září zde začínala, protože jsem volný verš moc neznala... a stále mě to láká, ale vlastně všechny formy. 

Hanko, ty máš tak prima komentáře, i tento se povedl - vytušíš mnohé /z mála/... 

i ty umíš rýmovat, krása :D

Sen a procitnutí do možné ještě horší skutečnosti. Líbí se mi podání, možné o nás o všech.

Krásné,  i komentáře,  palec vzhůru  :))

Veršů je tam akorát, jen ten poslední je jakoby "rozpůlený" na dva řádky. Myslím, že sonet to je. 

Prepáč, stratil sa mi zaciatok, suvisiaci s tvojim snom...deň a život v plnej kráse...to je ono...kym tu sme...

Po polnoci som sa prebudila pri TV do deja prebiehajuceho filmu. Excelentná E. Thompson a pribeh starnucej zeny, uvedomujúcej si nedokonalosti tela. Zaplatí si spoločnika, aby aspoň raz zažila niečo, čo nie za 30 rokov manželstva, spísala 5 bodov...skvelé dialógy, otvorenie sa,  pochybností, neistoty a postupné ziskanie sebadovery. .nie, film sa mi do nasledujuceho sna nezaplietol, moje sny sú podobné predpubertalnemu snívaniu, nič telesné ani hororové...ale po prebudení som nad filmom premýšĺala, čo všetko ženy v mene rodiny obetujú, strácajú sny, navonok silné, vnútri neisté, hanviace aa za ovisnutú kožu, pneumatiky, kŕčové žily...v mojich snoch som často doma s mamou, v kuchyni to rozvoniava, otec hrá na harmoniku...potom príde ráno a viem, že ten domov už nenájdem.  

Hezky se to čte. Závěr mi připomněl tu chytrou ceduli, co měl vystavenou hospodský (v nějaké pohádce): Dnes za peníze, zítra zadarmo! To je, myslím, ten správný přístup k zítřku ;)

Hodně pesimistické, ale povedlo se ti to napsat.

Já budu myslet méně černě a proto píšu:

Před ránem měla jsem o hlavu obav dosti,

však z ruky mi nakonec trčely zlomené kosti.

Moc hezké.

Mně se dnes zdálo,

že spím jako kotě

a žiju si život po životě.

Díky vám, kdo četli... 

Zajíci!

Fr. Gellner

"Zítra, co zítra, kdožpak ví?

Zítra si lehneme do rakví..."