Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seFén jara
Autor
Gora
Fén jara dveřmi dokořán
vábí mě z krámku s květinami.
Nevejdu. Nikde nemám stání.
Za městem míjím hejno vran,
psa, muže s holí, břízy stín,
šedého dravce na posedu,
Já takhle čekat nedovedu!
A v myšlenkách jsem u květin.
To jaro tenkrát, plné vůní
líhlo se z kukly s nadějí.
Jak motýl hřál ses na výsluní,
pak zvedls křídla. Raději?
Vidím tě mizet v cizích dveřích.
Slyším tvůj smích tam, v cizích zdech...
Motýlu víckrát neuvěřím,
byť by se - tajně - úžil dech...
36 názorů
A2a2a - zvláštní úvaha o sonetu nad básní, která sonetem není. I když mám pocit, že jsem četl její sonetovou verzi. Navíc je to pláč na špatném hrobě. Spíš by se hodilo říci, že sonet nemůže za to, že dnešní básnící do něj nedorostli a současný sonet napsat nedokáží.
Jani - vesuvanko, díky ti za návštěvu...
Qí, párkrát jsem si už četla tvůj komentík a určitě ne naposledy, hodně pravdy v něm!
Irenko, báseň jsem objevila až teď, je krásná a vtáhne do atmosféry jara - květiny, motýli, to je něco pro mě :-))), Tip
A pro mě psalas první dvě strofky - těmas mě úplně roztloukla, bo takhle já nepíšu, tam mě to nepustí ... podtrhuju čtvrtý verše, si - pro mě jsou vždycky nejtěžší (jako by se hlava vyčerpala a taháš v tu chvíli až ... z paty (teda u mně), skvěle přehozená výhybka, o milimetr a o kus lepším směrem ...
Nevím, proč mi tenkrát uniklo. Uložím si tě, nepropást :) že za to stálo
ty jovka, Motýl Emanuel sklonil hlavu, smek cylindr, patkama lehce cvaknul a přímil křidélka ... ;)
hezká práce, řezbářská
Jsem naprostý laik pro hodnocení sonetu, navíc, snad i vinou řady pokusů zde na Písmáku mám v podvědomí, že jde o přísně vázanou formu, která může brzdit, nebo svádí k veršování typickému někde do 19. století. Tady jsem překvapen, hodně mile překvapen čistotou formy, uceleným a plynule navazujícím obsahem, byť slovo fén se mi příčí a motýli neoslňují. Poslední sloky jsou pro mne přímo tančící. Takže osobní názor - nejhezčí sonet, co jsem na Písmáku četl, ale dlužno dodat, že jich příliš nebylo, ale tím nesnižuji hodnotu, jak jsem už uvedl, jsem hodně mile překvapen.
Mám ráda motýly,mám ráda tuto báseň
co mohla by být veselá,
ale tys semínko smutku do ní zasela
Rhode, Nami, Abakus - že děkuji... poleno do krbu je moc prima:-)... dnes je v ČK nádherné dopoledne, kdyby to vydrželo co nejdéle...
Páči sa mi, hodím si ešte jedno poleno do krbu a prichystám s a na vítanie jari.
Moc pěkné, tak opravdové a plné i smutného. Ale živé.
emme, rozumím, bylo by to účinnější, ale ten posun bych snadněji udělala ve volném, tady bych si "rozhodila" metrum...
KK, zkouším formu, obsah platí:-)...
Radovane a ostatní, díky:-)
emme, (v tomto případě) úmysl, záměrné opakování, gradace pocitu... ale dík!
Já pláču nad tím že neumím být básník a ty si jen tak zkoušíš... Se picnu teda.
křehce se chvějící
Ja som sa nechal oklamať že je to niečo z tvojej vlastnej skúsenosti a ty si pritom len tak skúšaš. Vtiahlo ma to.
Díky, přátelé, mám radost, že zaujalo:-)... Hanko, motýly obdivuji, letos jich máme na zahradě hodně, bělásky ve skleníku /zelenina/, tmavé krasavce pod švestkou na ovoci a sem tam žluťásky a různé babočky. Jsem za ně ráda, člověk má hned jiné myšlenky než denní starosti. Takže na ně jsem nezanevřela:-).
Motýle za to nemôžu...sú krásne, prelietavé, iné byť nevedia, ľudia áno...
Pekná báseň, najviac ma dostal posledný odstavec...a úplne najviac posledné dva verše...
Hezká báseň, vykouzlila mi v nedělním dopoledni kouzelnou chvíli. I když je trochu smutná, moc dobře se čte.