Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seFén jara
Autor
Gora
Fén jara dveřmi dokořán
vábí mě z krámku s květinami.
Nevejdu. Nikde nemám stání.
Za městem míjím hejno vran,
psa, muže s holí, břízy stín,
šedého dravce na posedu,
Já takhle čekat nedovedu!
A v myšlenkách jsem u květin.
To jaro tenkrát, plné vůní
líhlo se z kukly s nadějí.
Jak motýl hřál ses na výsluní,
pak zvedls křídla. Raději?
Vidím tě mizet v cizích dveřích.
Slyším tvůj smích tam, v cizích zdech...
Motýlu víckrát neuvěřím,
byť by se - tajně - úžil dech...
20 názorů
Moc pěkné, tak opravdové a plné i smutného. Ale živé.
emme, rozumím, bylo by to účinnější, ale ten posun bych snadněji udělala ve volném, tady bych si "rozhodila" metrum...
...potom tedy jestli bys nechtěla dát ta opakování 'cizích', ve větě blíž k sobě... ale to jen tak melu nad cizím textem :)
KK, zkouším formu, obsah platí:-)...
Radovane a ostatní, díky:-)
emme, (v tomto případě) úmysl, záměrné opakování, gradace pocitu... ale dík!
Já pláču nad tím že neumím být básník a ty si jen tak zkoušíš... Se picnu teda.
Mimochodem, bělásci, výborné téma se spoustou epiformních zákrut
V posledním čtyřverší je dvakrát "cizích" . Co třeba v "jiných" ?
Včera jsem viděl běláska, jak "uháněl" slečnu běláskovou. Nebo měli prostě jen radost ze života. Prostě dva bělásci.
křehce se chvějící
Ja som sa nechal oklamať že je to niečo z tvojej vlastnej skúsenosti a ty si pritom len tak skúšaš. Vtiahlo ma to.
Díky, přátelé, mám radost, že zaujalo:-)... Hanko, motýly obdivuji, letos jich máme na zahradě hodně, bělásky ve skleníku /zelenina/, tmavé krasavce pod švestkou na ovoci a sem tam žluťásky a různé babočky. Jsem za ně ráda, člověk má hned jiné myšlenky než denní starosti. Takže na ně jsem nezanevřela:-).
Motýle za to nemôžu...sú krásne, prelietavé, iné byť nevedia, ľudia áno...
Pekná báseň, najviac ma dostal posledný odstavec...a úplne najviac posledné dva verše...
Hezká báseň, vykouzlila mi v nedělním dopoledni kouzelnou chvíli. I když je trochu smutná, moc dobře se čte.