Uskřípnutá křídla

Slavazaba díky za přečtení a slova 

Jsi ty matka a tedy  laskavá. 

Jamardi díky za tvůj pohled zase z jiné stránky, vždycky je o čem přemýšlet 

Je pravda, že k "k zemi", je zavedený příměr při pocitu skleslosti a ponížení. Vnímám to nespravedlivě, i to, že špinavé ruce od práce s hlínou byly kdysi znakem jakéhosi póvlu. Člověk může při práci s hlínou načerpat mnoho kladné energie. Ale je to zavedené tak, jak jsi to použila. A  skleslý pocit se může dostavit i při pohledu na projíždějící tramvaj, jak jsi napsala v posledním obraze.

Zeanddrichu,, díky za čtení i zanechaná slova, jsem ráda, že oslovilo 

Lído, oslovilo mne to; moc hezky nápsáno - i když je to smutné... .

Dětský domov je velmi povedený text, ano

a2a2a, děkuji za vřelý komentář  a taky za připsané verše. Tvoje verše jsou stručné  a o co jsou stručnější, o to jsou výmluvnější, sáhnou do srdce

dada, dík :)

Máš to fajn, dobré....

Evženie, ano, kde se dá, tak pomoci podle možností je jistě potřebné. Musím říct, že jsem v tu chvíli měla pocit, že i obejmutí takového dítěte by mohlo alespoň trochu zmírnit jeho trápení 

K tomu nemám slova. Snad jen snažit se pomoci.

Bene, tvoje krasné vyvolalo úsměv, díky

ano Merxi, ne každá se splní, bolí když ne ta nejdůležitější a přitom samozřejmá, ty tramvaju tu jezdí, dnes jsem se svezla znova a bylo tam podobné .... těší mě že rozumíš a máš to podobně a nebe mě taky napadlo, jenže ono se mi špatně hledá , díky

To znám...často nedopeču.

Duše? Nebi!

Některým dětem se přání nesplní...bohu žel...

Janino, jj, kuřátka :), to označení je tak křehké a milé, ano mají cosi společného, i když by mohlo stát každé samostatně, ale asi ne každý to najde a  pokud ano, tak si nejspíš každý najde jiný společný rys, to by bylo ovšem fajn

qíčalo, teď jsi mě pošimrala u srdce, prostřední je moje pro mě a podobně laděné, potřebovala jsem na chvíli zastavit a podumat nejen o duši

...tak jo, já to tedy ještě zkusím, vydrápat se do poetiky a najít si tam místo alespoň k stání :)

Al Jal Úde, těší mě to, děkuju

Moc pěkné a citlivé verše 

mi přišlo taky, že je to jedna báseň, různé pohledy ... nej je pro mě ta prostřední, nutí zastavit se a nadechnout :) Ale supr všechny součástky - pracuje to společně :)

Vidíš, a mně všechny tři části připadly jako volně související... jsou to kuřátka z jednoho hejna ;)

Jinysi, jo, to je právě to moje předkládání za tepla, nedomyslim, že čtenář nemůže vědět, že  jsem spojila tří nezávislé texty a to je jeden z důvodu , proč. přicházím o místo v poetice,. Pochopitelně nejpůsobivější je poslední, jsem si vědoma a jediné moje v něm je vlastně pojmenování Dětského domova a tak jsem ráda, že tě oslovilo, děkuji 

Nebudu tvrdit, že básni rozumím, ale
...dětí z domova bez rodičů
Dá za básně nejméně dvě a možná ještě kousek...

Radovane, to jsou smutné, težké zkušenosti, jistě důležitá a nelehká rozhodnutí a bolavý život dětí, v období vánoc je člověk k tomu asi ještě citlivější

Znám část této problematiky. Nerad, opravdu nerad. Někdy začátkem podzimu jsem psal zprávu o průběhu spolupráce s jednou maminkou, která má moc problémů. Mimo jiné i s nějakou závislostí. Na základě mé, dalších zpráv a výsledků šetření, soud rozhodoval, jestli její dítě umístí kamsi, nebo nechají v péči maminky.

K3, to je pro mě nejvíc, děkuji za tvou víru

Všem, co četli, připsali slova, či zanechali tip, vřelé díky

Goro,díky za slova i výběr, vážím si

Kočkodánku, měli jsme štěstí, člověk to bere jako samozřejmost a není to tak

Janino, těžko se mi na tak milý komentář hledají slova a tak jen,  děkuji moc

qíčalo, vím? věřím? není daleko! :))

Tvým slovům věřím všechno a nejsou ledajaké, jiné.

:) od duše k duši

Děti z domova bez rodičů. Geniálně pojmenováno... až mě zamrazilo. Silné, Alegno, nejsi upovídaná, ale co řekneš, přesně sedí.

Při Natálčiných slovech zpětně vidím, jaké to vlastně bylo opravdové štěstí, že jsem si tenkrát coby dítě přál jen „klasické“ dárky...

Krásné, smutné... bez zbytečných slůvek.