Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJezevčík nebo dobrman, ukecej ho!
Autor
Jamardi
Vstupuji se psem Britem, který napadá na nohu, do ordinace.
Zvěrolékař: „Á kříženeček, vidím jezevčíka.“
Já: „Jmenuje se Brit. Má něco zapíchnutého v noze.“
Zvěrolékař: „Vidím. A jinak je zdravý? Co záda? Má chuť k jídlu?“
Já: „Ne, žádný jiný problém. A chuť k jídlu má velkou. Ale není to vidět, vyběhá to.“
Zvěrolékař: „Tlustý být nesmí, pak by měl potíže s páteří.“
Pes a zvěrolékař po sobě pokukují.
Zvěrolékař: „Hlídá?“
Já: „Jestli hlídá?“, podivím se otázce. „ Ano, řekla bych, že dost hodně. Hlavně nás doma. Jestli jsme všichni a kdo co dělá.“
Zvěrolékař: „Druhý rodič je dobrman. Viděl jsem mu to teď i v oku. Ale radost z toho nemám. Přál jsem si jinou rasu, protože bych byl nerad, aby mě kousnul.“
Brit stojí na stole.
„Ukaž, jenom se podívám. Neboj se.“
Prohlíží tlapku a pes ho pozoruje.
„Vidím to. Půjde to.“ Obrací se k psovi: „Budu se snažit rychle.“
Brit se dívá před sebe.
„Kousneš mě?“
Brit se na něho podívá, nervózně se zavrtí a obrátí hlavu na druhou stranu.
Zvěrolékař překládá: „Nevím, záleží na tobě, jak ti to půjde.“ „Jdu na to.“
Začne vytahovat. Pes zakňučí a zamává hlavou ze strany na stranu.
„Vydrž, vydrž, už to bude!“
„A je to!“
Pes si zpočátku není jistý a při odchodu kulhá. Zvěrolékař ho napomene: „Tak toto si neodpustí žádný jezevčík.“ Brit přestane kulhat a omluvně se na zvěrolékaře podívá.
18 názorů
Já tě, Jarmilo, za dílko také nekousnu. Naopak pochválím. Hezky se mi četlo. A psy obrovsky miluju.
Brit i zvěrolékař si rozuměli a podle mě měli oba smysl pro humor :)
Romane, on s ním mluvil a pozoroval jeho reakce a podle toho se i rozhodl. Koneckonců ho nekousl. Já říkám, že byl odvážný, může se stát, že něco nevyjde a je problém. Ale asi se mu to nestávalo.
Nami, to se ti zdá, protože jsem popisovala, jak se choval, když ho to bolelo. Pudly moc neznám, ale mám pocit, že dělají dost nervózní pohyby, pokud nejsou staří a nemají pohybové potíže, dělají na mě dojem artistů. Brit byl prostě Brit. Když jsem psala, že se nervózně zavrtěl, když se ho zeptal, jestli ho kousne, nebylo to nějaké divoké vrcení. Prostě mu odpověděl a bylo to dobře vyjádřeno, taky bych to tak pochopila. Těžko se to popisuje. Bylo to už dávno a poznámky jsem si neudělala.
... :):).
No jestli veterinář při každém svém pacientovi takhle pasívně čeká, jestli bude kousnut, či nebude, tak si v práci užije asi docela dost stressu... :):).
Je to moc hezký příběh.
Kříženec jezevčíka s dobrmanem, ale v jádru pudl.
Nami, ano, musel si zjistit z povahy psa alespoň tolik, aby dostal odvahu výkon provést. :) Díky :)
Ireno, podle mě byl veterinář hodně odvážný. Mohl chtít, aby měl náhubek. Myslím, že se po něm ani neptal, ale je možné, že jsme mu někdy předtím řekli, že na něj není zvyklý. Dík :)
Aby mohl veterinář předmět z nohy vytáhnout, musel se dostat k jádru pudla.
chi, pekne napísané***