Dědův flexaret

To co mi občas v básních vadí, jsou-li zhudebněny, často zmizí. Pokud musíš AI radit a opravovat ji, pak jsi to zvládl skvěle. Fotky občas zmrví, ale to zpívání jí jde fakt dobře :-)

Líbí se mi ten typ propleteného rýmu abac dbdc, kde první čtyřverší na konci jakoby zakopne, aby ho druhé čtyřverší dorýmovalo ve vyšší oktávě. Dává to při tvorbě velkou svobodu určit si čtvrtý řádek svobodně podle děje a dorýmovat ho v následující strofě. Zároveň to působí tak trochu fraktálně - spojením dvou řádků dostanu funkční abab tvar, který se navíc rýmuje i uvnitř.

S touhle volbou jsem kdysi přistoupil na básnickou výzvu Poetizeru, kde měli autoři napsat báseň pro tag "#scifi?". Ten otazník na konci byl rafinovaný, měl téma jen naznačit, ale ponechat v díle určitou nejistotu.

Nakonec ze mě vypadla báseň, kterou mám hodně rád. Díky tomu Abercrombie stylu popsaném v ůvodu si vynutila delší formát, než obvykle píšu. A i v takovém rozměru si svůj nostalgický podtón, který jsem zamýšlel, myslím dokázala obhájit.

Tady poslední dobou publikuju z mojí tvorby spíš starší kousky, protože jsem pohlcen experimentováním s umělou inteligencí na poli zhudebňování. Moje hudební verze asi nemusí sednout každému, chápu, Benny. A speciálně snaha o nostalgický zvuk měla se suno.ai velmi trnitý vývoj, se spoustou špatných pokusů. Nakonec se mi ale podařilo napromptovat takový tvar, se kterým jsem spokojen - pomalý rytmus, melodickou linku v pozadí, která nepřebíjí zpívaná slova, jen je podepírá, a pomalé saxofonové mezihry pro oživení. Jsem rád že se líbí, Ivo (nakonec, hodně suno fint jsem se naučil od tebe).

Eli, včera jsem se pokoušel vysvětlit umělé inteligenci, že od ní chci skutečně obrázek pravého flexaretu. Bohužel grafická data, na kterých byla inteligence trénovaná, takový obrázek nejspíš vůbec neobsahují. Přece jen, Meopta Přerov měla jak skvělý produkt, tak skvělý zvuk pro českého fotografa, ale do dnešní doby a globálních dat její produkty už nedosahují.

Díky všem, kteří mě čtete, rád se vracím k vašim reakcím, i když na ně odepisuji spíš míň. Tak aspoň tady jsem se rozvášnil :o)

Suno master kus, teda, zírám.

Zase se mi to moc líbí psané i zpívané, ani mi kor moc nevadí, že na té fotce na SUNO je jiný foťák, ten správný jsem si tam promítla z paměti  :-)

Ráda jsem četla... i poslouchala.

Děkuju.

Líbilo by se mi to, i kdybych ve svém vidoucím mládí nebyl fotoamatérem, vlastnícím mimo jiné i tento typ aparátu. A souhlasím se slůvky, která použila naše slovenská kamarádka. (drobný úsměv)

Dal sis práci!

Poslechnu později, samotný text je dost dobrý...

Prijemne chvejivé, jemné, dychajúce nostalgiou...večné Teď...krásne