Zatím bezejmenná

Moc krásný, líbí se mi forma a vůbec všechno, takže tipuju :-)

stejny nazor jako alim...:-)*

moc hezka pocitovka..libi moc..tip**

klobouk dolů... !T*

*

*

*

"...a připomenou.Co vlastně?..." T

Sakra, to o čem píšeš znám.

tak tohle je proste uzasny... Tip!

bohuzel znam*!

tý brďo, pěkný, docela nám rosteš ...:-)))*

to se jenom občas stane nějaký omyl a já napíšu něco, co je malilinko dobrý... bohužel (nebo bohudík?)se to nestává často.... :o))))))))

Jojo moc hezký!!!*

cestou necestou:-)*

!!!* a klub...

Ahoj Natrix, přečetl jsem si pár tvých prací a dost mě to zdeptalo. Je to pesimistické, zoufalé a neuvěřitelně silné. Vážně jsi mě překvapila, Silvie... Tvoje poezie na mě opravdu zapůsobila, možná je to trošku ovlivněno i tím, že tě znám osobně a ten pesimismus se na mě nějak přenesl. Nejsem sice literární kritik, ale kdybych jím byl, ohodnotil bych tvou dosavadní tvorbu čtyřmi hvězdičkami z pěti, kde pět je pozitivní maximum. Hodně optimismu (a důvodů k němu) při dalším psaní ti přeje "ap2001".

Skvele vystizena pocitovka...

Děkuji děkuji všem za milá slova...

Marwi , já si myslim,že se musíš vydat tou cestou ,kterou cítíš ikdyž je to někdy težké a jestli byla ta pravá nebo ne to zjistíš až na ni vejdeš a pak máš možnost vydat se zase jinou a máš na to celý život ,abys ji našel(a):-).bla bla bla to je na každém znás ,že jo:-)

Já si to taky tak myslím... řídím se spíš citem a instinktem... kdybych příliš hledal tu "úplně nejsprávnější" cestu, možná bych nikdy nikam nevyrazil...

čekám na stíny z minulosti moc líbí!

Čolito: díky P.S:Žádná cesta není špatná, protože i když na ni později vzpomínáte jako na negativní zkušenost, neznamená to, že je špatná, prostě jste se jen naučili to, co bylo v tu chvíli důležité... ať už to bylo příjemné či nikoliv... I negativní zkušenost může být v konečném důsledku pozitivní... Tak dobře, já už radši jdu... :o)))

Ty prostřední dvě stříšky dělají moc zajímavé věci s mým mozkem. Chtěl bych jich víc. Aspoň pět:-) Konec bych zarovnal pod sebe, aby bylo jasné, že už se nepracuje s myšlenkami, ale s (po)city. Tolik můj pocit, rozhodně je to zajímavé.

A pak vzpomínat či zapomenout? Hnát se vpřed, na místě se zastavit, otočit, či snad... vydat se zpět? Která cesta je ta pravá? Když zlatá střední ubíjí právě svými kompromisy... Parádně napsané, TIP

Díky :o)))

jo tak to někdy chodí najednou to příjde.... ta situace je moc hezká:-)

Však mi to taky šlo hluboko z nitra. Byla jsem na chalupě a koukala z okna. Napadl mě ten začátek, tak jsem si to utíkala napsat a pak jsem se zasekla a dál to nešlo. Vrátila jsem se k oknu, kde mě ten začátek napadl a objevil se i zbytek... tak nějak sám... :o)

jo tak to se ti povedlo***

Děkuji vám všem... :o)))

*

Jup. Nic objevného, ale přesto je to vždy nové...*

tahle se mi fakt líbí... je vidět, že se pomalu hledáš a nacházíš... * za vyjádření pocitu...

....který každý tak dobře zná!!!!!! Krásný! *!

Děkuji Ti za milá slova... :o)))

viz. Maggie srdecny *T*