Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePláču
12. 08. 2002
3
0
927
Autor
ARABA
...Pláču...
pláču,protože trpíš
...jak ještě dlouho?
CHCI,ABYS ŽIL,
můj věrný příteli
NECHCI TVOU BOLEST A UTRPENÍ
...
musím rozhodnout, co bude dál
...s Tebou
...se mnou
Tvůj osud je v mých rukou
...bojím se
...pláču
...bojím se rozhodnout
Tvá bolest mi rve srdce
...a přesto se bojím
S M R T I ( možná i milosrdné )
...bojím se říci
DOST BYLO UTRPENÍ
K O N E C
...STOP...
Je to sobectví?
je to moc dobrý. souhlasím částačně s Meou - pláč sice nic navydrží, ale (skoro vždy) uleví srdci...
T*
Dík Meo....Nakonec i já jsem se rozhodla a řekla STOP. Možná,že mé rozhodování trvalo příliš dlouho.
Mnohokrát jsem byl na hraně a vždy se to vyřešilo, stačí nechat věcem volný průběh.... Jinak mi to jako blbůstka nepřipadá. :-))
Je v tom síla, a proto tipuji.
Arabo, když nevíš, do jakého šuplíku zařadit, nejlépe je sáhnout po Ostatní. Tam se vejde cokoli.
Albireo....díky za tip i za radu....příště se polepším a dám to do ostatních
Pláč jenom ventiluje neschopnost něco udělat ať už vlastním zaviněním nebo prostě souběhem událostí nebo nedostatek odvahy k jednání (což je vlastně totéž), ale sám o sobě je vlastně zbytečný ... pokud nám přijde zbytečné chovat se jako lidi ...
Rozhodování a dilema, to je taky věc, většinou bolí oboje možnosti, ale alespoň já volím to co bolí víc mě než toho druhého (teda snažím se, nejsem žádnej andílek ;o))
Prostě ... záleží na tobě