Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePrameny
02. 09. 2002
4
0
3013
Autor
ponetka
Bosé nohy v kamení,
rozpuštěná touha v řece,
byla jsem toho plná přece
a kdo není,
to divoké i plaché ve mně
stvoření,
ta studna chutí, vůní koření,
do které vstoupila jsem,
tak jako píseň do stěny,
dvě nohy bosé, utopené v řece,
co v tobě, lásko, pramení.
je to pěkně melodický; snad jen škoda tý poslední věty, ta by tam nemusela vůbec být - ať si čtenář sám zauvažuje, o čem to je :-)
clovrdik: máš úplnou pravdu, když to tak čtu, ale tehdy, ty řádky byly pro někoho, potřebovala, jsem, aby to prostě "VIDĚL" :o))
snehurkasnehurka
02. 09. 2002
první pokus? :))) jak říká sněhurka, milé...
je-li to o lásce...je to hezké a není to tolik otřepané jak to mnohdy, píše-li se o lásce, bývá.
Je to také melodické, už to čtu poněkolikáté...típek * (až na poslední větu, to by se dalo říci lépe :)