Ocelářská

Oceláři zas kuli železo
a čím dál víc
plnili vysoké pece
vlaky šrotu, koksu
a zhola nic
nezastavilo jejich píli
až jednou...

až jednou pec přeplnili
nažloutlá láva tekla horem
železo hrneček vařilo
kroutil se ochraný plášť
a kapky rudého deště
slzily další neplánovanou tunu oceli

Pak někdo vypnul proud

Vše ztuhlo v komolý pudink
pilu bys o něj ztupil
U vláčku ingotů
(potravy bucharů)
slzel mašinfíra
vedoucí odpichu též slzu stírá

Tak nám to nandali
chtěli jsme moc
chtěli jsme další tuny
chtěli jsme vyrábět šrot

A zatím ... máme jen železnou svíci
kol knotu zatuhla železná krev
nezbylo ani na nosítka pro márnici

Smutně se vám leželo v hrobech
v dřevěných rakvích bez hřebíků
nad hlavou náhrobky bez nápisů
Tak proč nás nenecháte
Železo byl náš chléb
a dokud si zuby neztupíme
jíst jej chcem´

Tak prosím

přivezte další uhlí