Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seConfiteor
31. 10. 2002
9
0
987
Autor
Hladina
Andílku, jednou tě vynesu k nebi
a jednou ti pomačkám křídla
- takoví už jsme.
Láska je vánek v ústraní vichřice života
a nikdo neví, kolik času zbývá do půlnoci.
Když oba pochopí, jak bezhlučně našlapovat
i s pláštěm rolniček na ramenou,
i jak jíst poctivý chléb a neodevzdat duši nicotě
pak sen už není zdaný, ale žitý.
Bojím se, abys neupadla, kdo by tě pak zvedl?
Tvůj závoj ctitelů?
Než abych ti lízal ruce (ach!)
jako pes o pečínku loudí
a zbytků se dočká
postavím svět, který snad bude těšit.
Jenom se bojím, aby ti vítr zatím nepomačkal šaty.