Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se27. listopadu 2002 - středa
Autor
horák
27. listopadu 2002 - středa
Stal se ze mě honič zážitků. Zatouživ psát nenudné zápisy každý den, mám doslova oči na stopkách. Někde se něco šustne a já přemýšlím, jestli to neoopublikuji. Zda to není to pravé, co by náhodného čtenáře zdvihlo z rozvrzané židle. Už opět nosím v batohu umolousaný notýsek s nápisem NÁPADNÍK.
Nepřekvapí, že jsem si nejprve prostudoval zapomenuté nápady. Ty, které nenašly uplatnění v žádném dílu mé nekončící série o Horákovi ani ve fejetonech původně určených i-novinám.
Záměna fotografie - v Deníku se objevila Mirkova fotografie v černé kronice, přestože původně patřila k reportáži o recitační soutěži.
Zrcátko - vzpomínka na fyziku, kde jsme Byrnerce koukali pod sukni, abychom se ubezpečili, že je pořád tak hnusně chlupatá.
Návštěva babičky - věšeli jsme obrazy a pokrývali gauč přehozem - od Vánoc jsme měli tyto doplňky schované v posteli.
Prci, prci, prcičky - rozhovor Heleny s dcerou: „Na co jdete?" „Na nějaký americký film." „Jak se jmenuje?" „Nevím. Nějak Amerikan paj." To nejsou Prci, prci, prcičky?" „Neeee, určitě neee!"
Geologická exkurze - průvodce si liboval, že je lom prázdný, ale jen do té doby, než vyběhl zpoza boudy dělník s hláškou, že za pět minut je odpal.
Naturismus - chápu, že někdo se nahatý opaluje, ale smysl natustického běhu jsem fakt nepochopil.
Zubařka - hned se mi k ní chodí lépe, když jsem v erotickém časopise objevil její sestřičku.
Tak trochu mi ten dnešní deník připomněl Celý život Jana Zábrany. Krásné útržky duchovně krásného člověka. Neodolal jsem, abych se po čtyřech letech nepodíval do svého zeleného deníku č. 35. Snad jen jeden citát prapůvodem z deníku Zábranova:
Hovno v kůži vázané
i tak hovnem zůstane.